VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ochrana biodiverzity je nemožná bez podpory nejširší veřejnosti. V naší zemi se většinou lidé s hlubším zájmem o environmentální problematiku organizují formou občanských sdružení. Český svaz ochránců přírody s téměř deseti tisíci členy je největší nevládní neziskovou organizací v České republice zabývající se praktickou ochranou přírody a krajiny. Tato masovost v sobě skrývá nejen obrovský potenciál, ale také zodpovědnost. Sebelépe míněná snaha může totiž při nedostatku informací napáchat nedozírnou škodu. Proto jsou aktivity jednotlivých základních organizací ČSOP metodicky podporovány a koordinovány komisí ochrany přírody za pomoci renomovaných externistů. Cílem je vytvoření a stabilizace širokého spektra činností odstupňovaných dle odborné náročnosti. Proto dnes mají v ČSOP své místo nejen nadšenci věnující se ručnímu kosení květnatých luk, ale i odborníci řešící ochranu biodiverzity na základech populační biologie, a to včetně molekulární úrovně.

Všechny tyto činnosti zastřešuje ČSOP národním programem Ochrana biodiverzity. V jeho rámci dnes funguje 28 samostatných podprogramů zaměřených na jednotlivé významné taxonomické skupiny či biotopy. V loňském roce bylo realizováno bezmála 300 projektů, do kterých se zapojilo 86 organizací ČSOP a 14 dalších občanských sdružení. Tyto aktivity jsou významně finančně podporovány Ministerstvem životního prostředí a Lesy České republiky.

Jednou ze základních skupin činností je mapování jednotlivých živočišných a rostlinných druhů, jejich skupin i celých biotopů. Získané informace následně slouží k praktické péči o jednotlivé lokality i jejich ochraně před nejrůznějšími škodlivými vlivy a devastačními zásahy. V rámci programu Ochrana biodiverzity probíhá například mapování výskytu orchidejí, vážek, lesních mravenců, obojživelníků, velkých šelem nebo starých krajových odrůd ovocných dřevin. Před několika lety byla ve spolupráci se státní Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR vyhlášena celostátní akce na mapování výskytu raků, jejímž výsledkem bylo velké množství cenných dat. Kromě ohrožených a vzácných přírodních fenoménů jsou mapovány také vybrané druhy nepůvodní, které svým šířením vytlačují původní. Zejména je takto sledován výskyt invazních rostlin křídlatek.

Další významnou skupinou činností je praktická péče o konkrétní ohrožené taxony a lokality. Jednoznačně je preferován princip ochrany druhů prostřednictvím zlepšení stavu či rozšíření biotopu před manipulacemi typu umělého rozmnožování a vysazování, i když v některých případech jsou i tyto postupy nezbytné. Příkladem může být unikátní projekt návratu motýla jasoně červenookého, který v naší volné přírodě zcela vyhynul, do starého lomu u Štramberka. Bez manipulace se zvířaty se neobejde ani tradiční a velice potřebné přenášení obojživelníků přes komunikace během jejich jarního tahu, které mnohé populace zachránilo před přímou likvidací. Z klasických činností péče o biotopy můžeme uvést například kosení botanicky hodnotných luk nebo podporu hnízdních příležitostí ptačích druhů. Významnou a širokou veřejností velmi pozitivně přijímanou formou péče o lokality jsou pozemkové spolky, které do svého vlastnictví získávají nebo si pronajímají pozemky v biologicky cenných územích, především mimo zvláště chráněná území.

Důležitou roli v péči o biodiverzitu hraje také environmentální výchova. Kromě působení na vlastní dětské i dospělé členy se snaží ČSOP ovlivnit širokou veřejnost konkrétními informacemi o tom, jak může každý z nás přispět k ochraně přírody a krajiny. Často jde o ekonomicky nepodstatné změny rutinních postupů. Dobrým příkladem je projekt Živá zahrada, ve kterém zájemci zjistí, zda je bezprostřední okolí jejich domu příznivým místem pro nejrůznější rostliny a živočichy či co mohou udělat proto, aby tomu tak bylo.

V neposlední řadě je pak nezbytnou součástí ochrany biodiverzity občas málo populární účast ve správních řízeních, kdy jednotlivé základní organizace ČSOP hájí zájmy ochrany přírody tím, že se snaží usměrňovat určité, především stavební záměry tak, aby jejich negativní dopad na druhovou rozmanitost dané lokality byl co nejmenší.

Celé toto spektrum činností ČSOP má nejen svůj konkrétní přímý význam, ale mělo by sloužit též jako ukázka dobré praxe pro další zájemce, kteří chápou naléhavost problému ochrany biodiverzity a jsou ochotni se do řešení sami zapojit.

Ing. Martin Dušek (1972) - předseda komise ochrany přírody ČSOP, duseco(zavináč)seznam.cz