VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Při ZO ČSOP Ciconia Roudnice nad Labem působí od roku 1997 Stanice ekologické výchovy Ciconia. Specializujeme se především na ochranu, výzkum, osvětu a praktickou pomoc ptákům v přírodě. Dlouhodobě mapujeme hnízdní rozšíření ptáků na 6km trase na Podřipsku, účastníme se mezinárodního sčítání vodního ptactva na 32 km toku Labe z Horních Počápel v okrese Mělník do Litoměřic a sčítání na struskovišti tepelné elektrárny Mělník u Horních Počápel. Tradici má i monitoring úrazů ptáků elektrickým proudem podél 10km trasy dálkového elektrického vedení na Štěcku. Pozadu nezůstávají ani mnohaletá fenologická pozorování jarního návratu ptáků ze zimovišť, evidujeme první výskyt kukaček obecných, vlaštovek obecných, skřivanů polních, rorýsů obecných a čápů bílých.

K propagaci boje proti hrabošům polním a jiným myšovitým hlodavcům využíváme káni lesní. Monitorujeme mimohnízdní a hnízdní populaci na Podřipsku, na 76km okruhu pravidelně sledujeme početnost zimujících kání. Krajina kolem Řípu má relativně nejteplejší zimu v Čechách a na polích zpravidla velkou hustotu hrabošů polních. Vyhledává je severo- a východoevropská populace kání, která do regionu na zimu přilétá. V některém zimním období je však nedostatek hrabošů nebo vymrznou či je káňata vychytají, a dravci hladoví. Proto káňatům pomáháme přežít zimu přikrmováním u 35 berliček, které rozmísťujeme v krajině. Předkládáme jim mrtvá, veterinárně kontrolovaná kuřata z drůbeží farmy.

Od jara provádíme monitoring a mapování hnízdního rozšíření kání lesních na 98km okruhu Podřipska. V současné době evidujeme jen 8 hnízdících párů oproti roku 1997, kdy zde hnízdilo 18 párů. Pro zlepšení situace se snažíme o osvětu a propagaci významu a ochrany kání lesních jak na vesnicích mezi zemědělci a myslivci, tak na školách a mezi širokou veřejností formou přednášek a osobních pohovorů. Vydáváme řadu propagačních materiálů (skládanky, plakáty, samolepky a pohlednice) a píšeme články do regionálního tisku.

Ve spolupráci s Povodím Labe, závodem Dolní Labe, se věnujeme dlouholetému projektu Ledňáček říční. Na Labi se vyskytuje celoročně, protože je však velká část břehů regulována, má zde omezené možnosti hnízdění v přírodních norách. Každoročně vytváříme na 35 km toku řeky 15 umělých hnízdních nor. Pomocí motorového člunu Povodí Labe vyhledáváme neregulované části toku se strmými ministěnami a pomocí speciálního vrtáku do nich vytváříme umělé nory. Každý rok alespoň v jedné noře ledňáček říční zahnízdí. Překážkou jsou každoroční velké vody, takže mnohdy musíme čekat, až hladina klesne na normální stav. Teprve tehdy je možno zkontrolovat stávající nory a zaniklé obnovit.

V celém okrese Litoměřice již mnoho let inventarizujeme a dokumentujeme hnízdění ledňáčka říčního na Labi, Ohři a přilehlých přítocích. Nejlepší podmínky pro hnízdění tohoto zvláště chráněného živočicha jsou v přírodním parku Dolní Poohří, kde zejména mezi obcemi Břežany nad Ohří a Doksany je dostatek neregulovaných přírodních hlinitopísčitých břehů se strmými stěnami, ve kterých ledňáčci hnízdí.

Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším programem ochrany biodiverzity ZO ČSOP Ciconia Roudnice nad Labem a jejího ekocentra je mnohaletý projekt Ciconia. Jde o monitoring hnízdění čápů bílých na 240 lokalitách v Čechách a na 147 místech jihu středního Slovenska a čápů černých na 16 stanovištích severních Čech. V předjaří, před příletem čápů ze zimovišť, čistíme hnízda od náletových bylin a na vhodných místech instalujeme umělé hnízdní podložky. Průběžně provádíme fenologická zjištění dat příletů čápů na hnízdo. Od poloviny června do začátku července kroužkujeme mláďata na hnízdech (každoročně okroužkujeme nejvíce ze všech skupin v České i Slovenské republice) a zachraňujeme handicapovaná mláďata. Staří čápi neustále přinášejí na hnízdo větve a drny, ale i jutové a igelitové pytle, které najdou v krajině. V jednom čapím hnízdě jsme dokonce objevili umělou lidskou zubní protézu, v jiném CD. Nejhorší jsou provázky a rybářské vlasce, které si mláďata čápů často obtočí kolem běháku. Může se stát, že provázek či vlasec se na noze utáhne tak, že běhák odumře. Pokud to při kroužkování zjistíme, nohu ošetříme a každoročně tak nějaké mladé čápy zachráníme.

Důležité je odčítání údajů na ornitologických kroužcích dospělých čápů. Silným stativovým monokulárem se to docela daří, přestože je to časově velmi náročné a pracné. Přečtením všech znaků na kroužku můžeme zjistit původ čápa, délku jeho života, populační vazby apod. Máme již celou řadu tuzemských i zahraničních zpětných hlášení, včetně transrovníkových migrantů z Keni, Zimbabwe a zejména Jihoafrické republiky.

Stanislav Chvapil
ZO ČSOP Ciconia, Roudnice nad Labem
ciconia.roudnice(zavináč)centrum.cz