Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ochrana čejky na Benešovsku


Zuzana Pokorná, č. 5/2010, str. 8

Čejka chocholatá patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR došlo mezi lety 1982 a 2007 k poklesu její početnosti o více než 90 %! Podobná situace je ve většině zemí Evropy. Hlavními příčinami jsou úbytek přirozených biotopů a nízká reprodukční úspěšnost způsobená zemědělskou činností.

Čejky, jako všichni bahňáci, hnízdí na zemi. Preferují přehledná a vlhká místa. Dříve vyhledávaly zejména mokřiny a podmáčené louky, ale odvodňováním a rozoráváním luk většina vhodných ploch zanikla, a tak byli tito ptáci nuceni hledat náhradní stanoviště. Nalezli je v polích, zpravidla u nějakého podmáčeného místa nebo v blízkosti rybníků, nejčastěji na oraništích nebo v jařinách. Čejky kladou vejce už ve druhé polovině března a oba rodiče na nich sedí 24-27 dní. Po vylíhnutí zůstávají mláďata ještě den či dva u hnízda, pak je většinou rodiče odvádějí do blízkého okolí. Mláďata však ještě dalších pět týdnů nejsou schopna létat. Období hnízdění a následujících zhruba pět týdnů je tak pro čejky klíčové. Bohužel zrovna v této době probíhá většina zemědělských prací, a tak velká část mláďat nepřežije.

Co lze pro čejky udělat? Možností je několik. Zemědělci mohou zachovat zamokřená místa v polích, která jsou většinou stejně těžko obdělavatelná, takže to pro ně ani neznamená velkou finanční ztrátu. Vhodné je kolem ponechat několikametrové nezorané pásy a neošetřovat je ani chemicky. A na travních porostech vláčet a válcovat buď na podzim, anebo nejpozději do 15. března.

A čím mohou přispět ochranáři? Třeba tím, že zemědělcům pomohou s vyhledáváním hnízd. Takto zaměřený projekt jsme realizovali v ZO ČSOP Vlašim v letech 2007-2010. V roce 2006 jsme v rámci podprogramu Ptáci zemědělské krajiny zmapovali výskyt čtyř druhů ptáků (čejky chocholaté, koroptve polní, křepelky polní a chřástala polního) na Benešovsku. Zjistili jsme, že naprostá většina hnízd čejky chocholaté je během zemědělských prací zničena. V následujícím roce jsme kontaktovali zemědělská družstva hospodařící v námi sledovaném území s prosbou o spolupráci na jejich záchraně. Dohodli jsme se, že když hnízda čejek nalezneme a označíme, tak se jim během agrotechnických prací (zejména orby a setí) vyhnou. V roce 2007 jsme jich označili pět. Ve třech se vylíhla mláďata, dvě byla narušena predátory. V následujících letech jsme v této činnosti pokračovali a vyhledali a označili dalších 13 míst. Celkově se nám tedy během let 2007-2010 podařilo ochránit 18 čejčích hnízd. Osvědčily se nám tenké dřevěné kůly o délce cca 0,5 m, které jsme zapíchli do trojúhelníku ve vzdálenosti cca 2 m od hnízda. Pokud je to možné, je ideální kůly ihned po ukončení zemědělské činnosti vytáhnout, aby zbytečně nepřitahovaly pozornost predátorů (např. vran a lišek). Také lze použít tenké proutky se seříznutou špičkou nebo opatřené tenkou světlou stužkou, které nejsou tak nápadné. Čejkám to nevadí, rychle se vracejí a pokračují v sezení na vejcích.

Uvedený způsob představuje nejjednodušší a nejrychlejší ochranu tohoto druhu. Je však časově velmi náročný a závisí na konkrétních mapovatelích. Do budoucna by tedy bylo vhodnější domluvit na polích ochranu celých podmáčených ploch a jejich blízkého okolí.

Zuzana Pokorná
ZO ČSOP Vlašim
pokorna.zuzka(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu