Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Tořiče u Ždánic


Jaroslav Podhorný, č. 5/2010, str. 9

ZO ČSOP Hořepník v Prostějově využívá program ochrany biodiverzity vypisovaný každoročně Českým svazem ochránců přírody a finančně podpořený ministerstvem životního prostředí již několik let. Kromě menších monitorovacích projektů na výskyt kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých pracujeme i na třech větších projektech. Jde o celorepublikový monitoring lýkovce vonného, víceletý výzkum generativní reprodukce koniklece velkokvětého v okolí Plumlova a sledování tořiče včelonosného v delším časovém horizontu.

Populace tořiče včelonosného se v posledních letech v oblasti střední Moravy začínají objevovat na nových lokalitách. Současné snahy o ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu orchideje spočívají ve vyhlašování maloplošných zvláště chráněných území a následném zajištění pravidelného managementu v místě výskytu populace, především kosením a likvidací náletových dřevin. Dle našich pozorování tořič včelonosný prosperuje právě na nekosených lokalitách. Např. ve Strážovských vrších na Slovensku, kde se neprovádí žádný management, populace tořiče včelonosného docela dobře přežívají. Také biotopy s výskyty populací tohoto druhu, které jsme navštívili během exkurzí do oblasti středomoří, potvrzují, že tato orchidejovitá rostlina je druhem lesostepí s občasnou pastvou a bez kosení travních porostů.

V našem projektu chceme stanovit optimální způsob péče o lokality, u kterých je tořič včelonosný hlavním předmětem ochrany, - zejména určit vhodný termín, intenzitu kosení a optimální pokryvnost dřevin na lokalitách vzhledem k výskytu tořiče. Vybrali jsme PP Zouvalka (k.ú. Moravské Prusy, okr. Vyškov), na níž jsme vymezili 6 monitorovacích ploch a 4 trvalé čtverce pro opakované fytocenologické snímkování, a lokalitu severně od Ždánic (k.ú. Ždánice, okr. Hodonín) s 8 monitorovacími plochami a 7 trvalými čtverci pro opakované fytocenologické snímkování. Lokality jsme volili na základě rozdílných způsobů péče. PP Zouvalka je již několik let pravidelně a poměrně intenzivně kosena, došlo zde i k výrazné redukci křovin. Naproti tomu na lokalitě severně od Ždánic se jedná o nekosené a hospodářsky nevyužívané staré ovocné sady, z velké části zarostlé náletem dřevin.

Tořič včelonosný evidujeme již čtyři vegetační sezony. Ke každé nově nalezené rostlině umístíme nerezový štítek s identifikačním číslem, takže pomocí detektoru kovů můžeme dohledat nálezy z minulých let. Měříme výšku lodyhy každé fertilní rostliny. Sledujeme, zda rostliny v daném roce kvetou, a u každé kvetoucí rostliny zaznamenáváme počet květů. V místech výskytu tořiče v době jeho květu zapisujeme fytocenologické snímky.

Dosud zjištěné údaje jsme shrnuli v dílčích závěrečných zprávách 2007, 2008 a 2009 a zaslali na referát životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, takže získaná data jsou zanesena v nálezové databázi ochrany přírody. Zatím se opravdu potvrzuje, že časté kosení populacím rostlin tořiče včelonosného škodí, odráží se to na početnosti výskytu rostlin. Proto se rostliny drží spíše kolem křovin než na pravidelně kosených plochách. Hlavní monitorovací činnost provádí zkušený specialista na orchideje Zdeněk Kežlínek z Bučovic, samozřejmě spolupracujeme s Orchidea klubem Brno.

Lokalita Ždánice se podle názorů odborníků z Čech i Slovenska jednoznačně stává nejbohatší populací tořiče včelonosného ve střední Evropě. Jen na monitorovacích plochách bylo ve vegetační sezoně napočítáno 848 nalezených rostlin, více než jednou tolik je roztroušeno na lokalitě mimo ně. Na PP Zouvalka jsme ve stejnou dobu napočítali 204 rostlin. Data mírně zkreslují nepochopitelné ztráty monitorovacích kovových štítků. Přesto po uzavření projektu v příštím roce bude možné vývoj populací tořičů ve sledovaném pětiletém období vyhodnotit včetně mortality a generativní reprodukce nových rostlin ze semen.

Jaroslav Podhorný
ZO ČSOP Hořepník Prostějov
podhorny.csop(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu