Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Netopýři Liberecka


Daniel Horáček, č. 5/2010, str. 11

Pod tímto názvem se ZO ČSOP při Správě CHKO Jizerské hory věnuje projektu ochrany netopýrů. Začali jsme v roce 1989 na Ještědském hřebenu, v roce 2000 své zaměření rozšířili na území Hradecka a Chrastavska, v roce 2001 na Českodubsko a Podještědí, od roku 2003 působíme i na Frýdlantsku, od roku 2007 na Českolipsku a Semilsku, v roce 2009 jsme zahrnuli Český ráj a letos konečně Jizerské hory. Naším cílem je do roku 2013 zmapovat výskyt netopýrů na celém Liberecku. Mapujeme pomocí odchytu, to převážně v podzimním aspektu, kdy se netopýři páří na sociálních místech; plošný výskyt netopýrů v letních měsících zjišťujeme pomocí ultrazvukového detektoru.

Jedním z našich dosavadních výrazných úspěchů je zmapování letních a zimních kolonií. Dnes je tato síť pravidelně monitorována Českou společností pro ochranu netopýrů (ČESON), a tudíž již není součástí projektu, nicméně zjištěná data jsou stále významná pro posouzení našich výsledků. U letních kolonií se jedná zejména o tradiční lokality osídlené netopýrem velkým a zejména v oblasti Českého ráje vrápencem malým. Zimní kolonie nacházíme zejména ve štolách, jeskyních, případně i rozsáhlých sklepích. Velice zajímavou lokalitou je sklepní kotelna na zámku Hrubá Skála. V klimaticky náročných podmínkách v blízkosti severní hranice výskytu tohoto druhu umožňuje samicím vrápence malého úspěšně odchovat mláďata i v chladných letech. A to díky teplotě kolem 24 °C, která se neustále drží nad kotli ohřívajícími vodu pro potřeby hotelových hostů. Pro netopýry je to natolik důležité, že je neruší ani pravidelný hlučný provoz kotelny. Pokud je ale teplé léto, přebývají na půdě zámku. V zimním období se stěhují do malé sklepní komory dělené od místnosti s kotli asi 7 metrů dlouhou klesající chodbou a zimují zde ve velkých klastrech při teplotě kolem 9-12 °C.

Důležitou podmínkou pro ochranu netopýrů je zmapování sociální míst. Často jsou společná se zimovišti, jak je tomu například u Západní jeskyně, Hanychovské jeskyně a dalších. Ale mnohá sociální místa neskýtají vhodné podmínky k zimování a netopýři je využívají jen k páření. Patří k nim paledové jeskyně (Naděje, Na Bezdězu), kde teplota v zimních měsících i v puklinách klesá hluboce pod bod mrazu. Nebo zříceniny hradů (Zbirohy, Milštejn) se zbytky sklepení s nestabilní teplotou, průvanem a mrazem. Díky odchytu do nárazových sítí jsme zjistili celou řadu nových druhů pro Liberecko, například netopýra menšího na Bezdězu.

Jedním z nosných pilířů projektu je detekování ultrazvukových signálů netopýrů. Pomocí speciálního přístroje - bat-detektoru lze zvuky nahrát a s poměrně velkou přesností pro většinu druhů doma v PC provést analýzu nahrávky a určit druh. Tato metoda nikterak neovlivňuje netopýry v jejich přirozeném chování a přináší celou řadu cenných poznatků. Například se s její pomocí podařilo dohledat velkou kolonii netopýra velkého v Českém Dubu nebo zmapovat výskyt dvou podvojných druhů netopýra hvízdavého a netopýra nejmenšího, které byly od sebe odlišeny teprve nedávno.

Mapování netopýrů na Liberecku už přineslo dostatek podkladů pro jejich ochranu v síti evropsky významných lokalit (EVL). Mezi nejzajímavější patřilo vymezení lokalit pro netopýry velkouché. Jelikož je tento druh reliktně vázaný na listnaté porosty a nepřelétává, byly kolem nich vymezeny celé porostní skupiny převážně listnatých, zejména bukových porostů o minimální výměře 0,5 km2. První taková lokalita Vápenice-Basa se stala modelovou a díky výsledkům našeho projektu připadá téměř polovina lokalit pro tento druh v ČR na území Liberecka.

Z projektu také vyplynula potřeba některé lokality zabezpečit mechanicky, zejména zimoviště, na nichž byli netopýři rušeni. Postupně jsme tedy instalovali průletné mříže. Bohužel byly často poškozovány vandaly, až jsme dospěli k modelu, který lze snadno opravit, ale jen velmi obtížně překonat ručním nářadím. Mříže jsou tvořeny pevným rámem z U-profilu 50 mm a doplněny horizontálním výpletem o rozteči 140 mm ze silnostěnných trubek, do nichž je volně zasunutá a nepřivařená aspoň 10mm kulatina. Pokud délka výpletu přesahuje 500 mm, je ještě zpevňována svisle navařenou pásovinou proti roztažení heverem. U letních kolonií ochrana spočívá zejména v komunikaci s majiteli, pravidelných kontrolách a u velkých kolonií v úklidu trusu - guána. Velice to vylepšuje vztahy s majiteli, kterým postupně přestávají vadit. I když projekt není zatím ukončen, je z něj celá řada dobrých výstupů a dat a již nyní jsou využívány pro účely ochrany přírody.

Daniel Horáček
ZO ČSOP při SCHKO Jizerské hory
daniel.horacek(zavináč)volny.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu