Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Vodní cesta míru?


Petr Orel, č. 3/1990, str. 14-15

Jak je široké veřejnosti známo, došlo v posledním období k značné aktivizaci snah o vybudování průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. První zásadní informace o záměru investorů byla publikována v Hospodářských novinách č. 14/1989, kde autoři článku doc. ing. F. Čuba, CSc., a ing. F. Madry zdůrazňují ekonomický přínos plánované investice pro naše národní hospodářství. Také ekologický dopad kanálů hodnotí autoři projektu v zásadě zcela pozitivně. Za účelem co nejrychlejší realizace průplavu byla založena akciová společnost Ekotrans Moravia, v jejímž čele je zástupce JZD AK Slušovice. Akce má podporu některých velkých průmyslových podniků v dotčených oblastech Moravy. V tomto pozitivním duchu v minulém období stavbu až na malé výjimky hodnotily a podporovaly všechny rozhodující sdělovací prostředky, v nichž dostali propagátoři prostor. Dá se říci, že vrcholem těchto jednostranných informací byla odpověď na dotaz čtenářů ve věci výstavby vodní cesty zveřejněná v Rudém právu dne 6. 7. 1989, kde Michal Střída mimo jiné uváděl: „… představa, že budování vodní cesty ohrozí životní prostředí je nejen nesprávná, ale přímo absurdní.“ V zásadě lze říci, že tím tehdy začal boj o veřejné mínění. Ze strany hlavních protagonistů akce šlo o velmi dobře promyšlený, profesionální přístup, který měl za cíl získat podporu nejen státních orgánů, ale i veřejnosti.

Správně totiž odhadli, že odpor ochránců přírody může být značný. Jaký je názor ekologů k výstavbě kanálu? Domnívám se, že byl do značné míry vyjádřen na zasedání ekologické sekce Československé biologické společnosti při ČSAV, které proběhlo 5. října 1989 v Praze. Byl negativní. Nezvratnou skutečností totiž je, že realizace vodní cesty znamená velmi vážný zásah do přírodního prostředí s tím, že možná ekologická rizika jsou jen obtížně předvídatelná. Realitou je dotčení jedné vyhlášené a dvou navrhovaných chráněných krajinných oblastí (Záhorle, Poodří a Litovelské Pomoraví), dále pak narušení či úplná likvidace téměř 40 maloplošných chráněných území nacházejících se v trase průplavu. Z tohoto hlediska je nezbytné si uvědomit, že chráněná území jsou základem ekologické kostry krajiny a mají přímo strategický význam pro uchování populací chráněných a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

Dopad vodního díla na navrhovanou chráněnou krajinnou oblast Poodří, která se z velké většiny rozkládá na území okresu Nový Jičín, je zásadní. Jde totiž o nenávratné zničení nesmírně cenného, přirozeného charakteru údolní nivy řeky Odry. Ze zcela jasných negativních dopadů je možno uvést tyto:

- dojde k vážnému narušení významného, stabilizujícího velkoplošného krajinného prvku, který má zásadní význam nejen pro Moravu,
- zničení řady mokřadních ekosystémů, včetně slepých ramen, na které je vázána řada rostlinných a živočišných druhů, v mnoha případech kriticky ohrožených,
- poměrně rozsáhlé kácení lesních porostů a mimolesní zeleně, včetně posledních zbytků lužních porostů s původní dřevinnou skladbou,
- podstatné narušení největšího komplexu údolních luk v České republice,
- dopady na zemědělskou a lesní výrobu, ale i na myslivost a rybářství.

Předpokládat lze i kolísání vody v kanálu, a tím také následné záporné důsledky pro okolní přírodu. Existuje zcela reálná možnost narušení hladiny spodních vod, toto nebezpečí je zvláště aktuální při tzv. alternativním vedení vodní cesty Dunaj-Odra v úseku Jeseník nad Odrou - Ostrava, která se předpokládá v terase po pravé straně Odry, kde je významná hydrologická síť. V uměle vytvořeném kanálu by došlo k výraznému omezení samočisticí schopnosti vody.

Výstavba vodní cesty by se dotkla řady sídelních útvarů, s čímž souvisí možné sociální dopady.

Často proklamované nesmírně výhodné ekonomické hledisko vodní cesty pro národní hospodářství je značně rozporuplné. Jsem osobně přesvědčen, že tuto stavbu nelze posuzovat z ekonomických a technických hledisek v návaznosti na potřeby zúčastněných podniků, ale v návaznosti na skutečné potřeby národního hospodářství, a to v souvislosti s jeho bytostně potřebnou restrukturalizací.

Patřím mezi odpůrce gigantománie v našich podmínkách a jsem proti výstavbě vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Domnívám se, že skutečně komplexní a objektivní posouzení této investice musí její realizaci vyloučit.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu