Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Editorial


Yvonna Gaillyová, č. 5/2009, str. 1

Změna klimatu, její dopady a zejména cesty, jak tempo probíhající změny přibrzdit, se staly hlavním tématem trvale přítomným ve světových médiích i na setkáních státníků. Jednou z příčin je snaha završit sérii složitých jednání, která se vedla po celý rok proto, aby vznikla účinná dohoda navazující na Kjótský protokol. Druhá příčina je prostě ta, že si drastické dopady změny klimatu a neveselé vyhlídky uvědomuje stále více lidí. Zásluhu na tom má zpráva Změna klimatu 2007, dílo o tisících stran, shrnující vědecké poznání k polovině roku 2006. Od té doby ale vyšla řada prací, které ukazují, že změny probíhají tempem nečekaně vysokým a že již nastalé velké proměny v Arktidě povedou k dalšímu oteplování. Vloni byly publikovány studie odhalující, že koncentrace skleníkových plynů je nutné snížit alespoň na úroveň, jakou měly před dvaceti lety. Nelze čekat na další vědecké poznatky, ještě lepší technologie, vzdělané politiky a voliče, vyřešené problémy s rozpočty a překonanou finanční krizi. A zatím pokračovat ve vývoji, kdy emise neklesají.

Rychlá reakce na stav vědeckého poznání je zásadní pro ochranu přírody i lidské civilizace. Zašli jsme příliš daleko. Je ještě šance se zachránit, ale lze ji snadno propást tím, že spousta emisí zůstane i po roce 2012 nezpoplatněná, „beztrestná“ a že se bohaté země nezhostí svého morálního závazku zastavit a obrátit růst emisí v zemích chudých (nemluvě o jejich domácím snižování až k nule).

Nevalné české povědomí o takových věcech má pomoci překonat toto číslo Veroniky s články domácích autorů i odkazy na překlady dokumentů na našem webu. Ač se téma může zdát vzdálené „klasické“ ochraně přírody, musí se stát její hlavní složkou, nechráníme-li přírodu jen na pár let, ale na desetiletí a staletí.

Exkluzivní novinkou čísla je článek o změně zemědělství, lesnictví i odpadového hospodářství, kdy se zbytky biomasy zuhelnaťují a přidávají do půd. Tím k jejich zoxidování dojde až po řádově delší době. Pokud se takové hospodářství rozšíří všude, bude snad možné ubírat uhlík z ovzduší i desetinou tempa, kterým jej dnes přidáváme…

Yvonna Gaillyová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu