Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Proměnlivost počasí a podnebí v Čechách a na Moravě


Jaroslav Rožnovský, č. 5/2009, str. 4-5

1997-2007

Počasí, které je nepominutelnou součástí našeho života, nám v posledních více než deseti letech připravilo mnoho starostí, některým mnoho škod, bohužel i tragédií - rozsáhlé povodně roku 1997, neobvykle silné sucho v roce 2000, velké povodně 2002 a hned v roce 2003 sucho. Mnohé možná překvapí, že v témže roce byly v únoru mimořádné holomrazy, a tím i velké škody na přezimujících plodinách (např. bylo zaoráno přes 80 % porostů řepky ozimé). Obzvláště vysoká sněhová pokrývka zimy 2005-2006 přinesla v poslední dekádě března opět záplavy z rychle tajícího sněhu. Z klimatologických studií vyplynulo, že dvanáct po sobě následujících měsíců od září 2006 do srpna 2007 bylo teplotně nadprůměrných, takže jde o místy vůbec nejteplejší takové období od počátků měření.

Jak bylo letos

Rok 2009 se projevil též velmi zajímavě. Dubnové sucho a předcházející nadnormální srážky se shodovaly s průběhem počátku suchého roku 2000. Ale když to přeženu, zvyšující se proměnlivost počasí opět nezklamala. V červnu a červenci se projevily povětrnostní situace se silnými bouřkami, přívalovými dešti a hlavně lokálními povodněmi. Počasí je stále proměnlivější, a je potřeba tomuto jevu věnovat seriózní pozornost.

Extrémní projevy počasí - povodně

Když se vyskytnou bouřky s krupobitím, holomrazy, tropické dny (denní maximální teplota 30 a více °C) nebo až několik desítek dnů neprší, neznamená to, že jde o jev v našich klimatických podmínkách neobvyklý. Pro posouzení projevů podnebí, tedy počasí v dlouhodobém režimu, musíme naše podnebí znát.

V určitém smyslu za extrémní projevy počasí u nás mohou srážky. Jsou-li příliš vysoké, dochází k povodním, pokud nejsou, je sucho. Malé či žádné srážky souvisejí s oblačností. Pokud oblaky nejsou nebo je jich velmi málo, sluneční záření ohřívá povrch země daleko více než při oblačnosti, a výsledkem jsou vyšší teploty vzduchu. Pro vznik extrémních teplot je ovšem rozhodující, jak teplý vzduch na naše území proudí.

Byl vzpomenut rok 1997, známý tragickými následky povodní. Ty byly vyvolány extrémně vydatnými srážkami mezi 3. až 9. 7. 1997, kdy došlo k mimořádnému prohlubování tlakové níže, která ovlivňovala tehdejší počasí. Výsledkem bylo, že např. na Lysé hoře úhrn července 1997 (811,5 mm) se stal nejvyšším úhrnem zjištěným od počátku měření.

Ještě vydatnější srážky propukly v srpnu 2002, kdy se 5. srpna nad západním Středomořím vytvořila tlaková níže, která postupovala k severovýchodu a do 6. srpna postoupila nad východní Alpy. To již začala ovlivňovat vydatným trvalým deštěm a místy i přívalovými srážkami jižní Čechy. Postupovala potom k jihovýchodu a vysoké srážky na našem území ustávaly až 8. srpna ráno. Druhou vlnu vytvořila další tlaková níže, ve které se trvalé srážky vyskytovaly na celém území republiky. Docházelo k jejich orografickému zesílení, a proto nejvyšší hodnoty srážek byly zaznamenány v oblasti Šumavy, Krušných hor, Brd, Českomoravské vrchoviny, postupně i v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a v následujících dnech i v Beskydech. Vzhledem ke své poloze byla záplavami postižena i část jižní Moravy.

Příčinou povodně na jižní Moravě v březnu 2006 byl souběh prudce se zvyšující teploty vzduchu ve třetí dekádě března a velmi vysoké sněhové pokrývky. Její rychlé tání způsobilo záplavy. Např. nad Vranovskou přehradou byla udávána zásoba vody ve sněhu k 20. březnu 2006 kolem 196 mil. m³. Dne 30. 6. toho roku byl na Moravské Dyji v Janově a Dyji v Podhradí vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity v důsledku mimořádně intenzivních srážek z bouřek. Jde o známý jev, kdy povodně mohou vyvolat i srážky plošně podstatně menší, ale o vysoké intenzitě při tzv. místních bouřkách. Dokladem toho jsou i povodně z přívalových dešťů v letošním roce.

Sucha

Opakem povodní jsou sucha, kdy je naopak srážek velmi málo, případně několik desítek dnů nejsou vůbec. Již byla vzpomenuta sucha v letech 2000 a 2003, kdy se též projevil vliv vysoké teploty vzduchu. Např. za období leden až září 2003 bylo na většině území ČR naměřeno méně než 500 mm srážek, což představuje pod 80 % průměrné hodnoty, velká část území zaznamenala méně než 60 % dlouhodobého průměrného úhrnu srážek. Podle rozložení průměrných teplot za stejné období byly nejteplejšími oblastmi na Moravě Dyjskosvratecký a Dolnomoravský úval. Průměrné teploty vzduchu ve srovnání s normálovými (průměr za období 1961-1990) na území ČR vykazovaly kladnou odchylku do 2 °C.

V přehledu výskytů sucha bychom mohli pokračovat příklady s kratšími obdobími, např. v dubnu 2007 byly naměřeny teploty 9,8 až 12,8 °C, průměrná odchylka od normálu byla +2,6 °C. Měsíc lze hodnotit na převážné části jižní Moravy jako teplotně silně nadnormální. Měsíční úhrny srážek se pohybovaly v rozmezí od 0 (zcela beze srážek) do 9,7 mm, což představuje 0-19, průměrně 7,1 % normálu. Jde tedy o měsíc srážkově mimořádně podnormální. Obdobně se projevil duben tohoto roku.

Zvýšená proměnlivost klimatu

Mohli bychom projít mnoho dalších podkladů a závěrů z hodnocení oběhu vody, tedy nejen srážek, evapotranspirace, ale také průtoků v tocích, dynamiky hladiny podzemní vody apod. Výše uvedená stručná hodnocení extrémních projevů počasí jsou dostatečným argumentem k závěru, že oprávněně hovoříme o zvýšení proměnlivosti klimatu a že je nutné respektovat výsledky ze studií o možné změně klimatu a jejích dopadech na krajinu, vodní hospodářství, a tím nakonec i na podmínky pro život člověka.


RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. - ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, roznovsky(zavináč)chmi.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu