Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Rozšíření ptáků se nemění jen s klimatem


Karel Hudec, č. 5/2009, str. 6

Změny druhového rozšíření jsou často zobecňovány jako důsledek globálního oteplování, které způsobuje posun druhů na sever. Jistě mnohé z nich s proměnami klimatu souvisejí. Pokud se však podíváme na změny rozšíření ptáků hnízdících v posledním století na našem území, uvidíme dokonce pravý opak. Od roku 1901 do roku 2008 se u nás nově usadily pravidelně hnízdící populace 32 ptačích druhů. Z toho 16 druhů má druhový areál na všech stranách kolem našeho území, původní areály druhé poloviny druhů leží ve vyhraněném směru. Z jihu (přesněji jihovýchodu) se k nám nastěhovaly pouze 4 druhy: racek bělohlavý, hrdlička zahradní, vlha pestrá a strakapoud jižní. Naproti tomu 12 druhů mělo druhový areál převážně nebo výhradně severně od nás, a hranice areálu se posunuly k jihu. Z vodních ptáků labuť velká, polák chocholačka, hohol severní, morčák velký, racek bouřní, z bahenních ptáků vodouš kropenatý a jeřáb popelavý, z pěvců slavík modráček, drozd kvíčala (nové vlny šíření), budníček zelený, čečetka zimní a hýl rudý.

Stejný obraz se ukazuje u ptáků, kteří od nás v průběhu těchto let jako hnízdící vymizeli. Šest z 10 druhů má těžiště areálu v jižnějších částech Evropy a stáhli se ještě dále na jih: poštolky jižní a rudonohá, mandelík hajní, skalník zpěvný a ťuhýci menší a rudohlavý. Oproti tomu zmizel pouze jediný druh se severnějším areálem - ostralka štíhlá.

Konkrétní příčiny šíření nebo mizení jednotlivých druhů nejsou přesně známé. Ale jak ve Veronice upozornili již dříve (č. 4/2004, s. 1) na příkladu hmyzu Laštůvka a Šefrová, ne každá změna v rozšíření musí s klimatickými změnami nutně souviset.


Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. - ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu