Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Rozšíření ptáků se nemění jen s klimatem


Karel Hudec, č. 5/2009, str. 6

Změny druhového rozšíření jsou často zobecňovány jako důsledek globálního oteplování, které způsobuje posun druhů na sever. Jistě mnohé z nich s proměnami klimatu souvisejí. Pokud se však podíváme na změny rozšíření ptáků hnízdících v posledním století na našem území, uvidíme dokonce pravý opak. Od roku 1901 do roku 2008 se u nás nově usadily pravidelně hnízdící populace 32 ptačích druhů. Z toho 16 druhů má druhový areál na všech stranách kolem našeho území, původní areály druhé poloviny druhů leží ve vyhraněném směru. Z jihu (přesněji jihovýchodu) se k nám nastěhovaly pouze 4 druhy: racek bělohlavý, hrdlička zahradní, vlha pestrá a strakapoud jižní. Naproti tomu 12 druhů mělo druhový areál převážně nebo výhradně severně od nás, a hranice areálu se posunuly k jihu. Z vodních ptáků labuť velká, polák chocholačka, hohol severní, morčák velký, racek bouřní, z bahenních ptáků vodouš kropenatý a jeřáb popelavý, z pěvců slavík modráček, drozd kvíčala (nové vlny šíření), budníček zelený, čečetka zimní a hýl rudý.

Stejný obraz se ukazuje u ptáků, kteří od nás v průběhu těchto let jako hnízdící vymizeli. Šest z 10 druhů má těžiště areálu v jižnějších částech Evropy a stáhli se ještě dále na jih: poštolky jižní a rudonohá, mandelík hajní, skalník zpěvný a ťuhýci menší a rudohlavý. Oproti tomu zmizel pouze jediný druh se severnějším areálem - ostralka štíhlá.

Konkrétní příčiny šíření nebo mizení jednotlivých druhů nejsou přesně známé. Ale jak ve Veronice upozornili již dříve (č. 4/2004, s. 1) na příkladu hmyzu Laštůvka a Šefrová, ne každá změna v rozšíření musí s klimatickými změnami nutně souviset.


Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. - ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu