Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Rozšíření ptáků se nemění jen s klimatem


Karel Hudec, č. 5/2009, str. 6

Změny druhového rozšíření jsou často zobecňovány jako důsledek globálního oteplování, které způsobuje posun druhů na sever. Jistě mnohé z nich s proměnami klimatu souvisejí. Pokud se však podíváme na změny rozšíření ptáků hnízdících v posledním století na našem území, uvidíme dokonce pravý opak. Od roku 1901 do roku 2008 se u nás nově usadily pravidelně hnízdící populace 32 ptačích druhů. Z toho 16 druhů má druhový areál na všech stranách kolem našeho území, původní areály druhé poloviny druhů leží ve vyhraněném směru. Z jihu (přesněji jihovýchodu) se k nám nastěhovaly pouze 4 druhy: racek bělohlavý, hrdlička zahradní, vlha pestrá a strakapoud jižní. Naproti tomu 12 druhů mělo druhový areál převážně nebo výhradně severně od nás, a hranice areálu se posunuly k jihu. Z vodních ptáků labuť velká, polák chocholačka, hohol severní, morčák velký, racek bouřní, z bahenních ptáků vodouš kropenatý a jeřáb popelavý, z pěvců slavík modráček, drozd kvíčala (nové vlny šíření), budníček zelený, čečetka zimní a hýl rudý.

Stejný obraz se ukazuje u ptáků, kteří od nás v průběhu těchto let jako hnízdící vymizeli. Šest z 10 druhů má těžiště areálu v jižnějších částech Evropy a stáhli se ještě dále na jih: poštolky jižní a rudonohá, mandelík hajní, skalník zpěvný a ťuhýci menší a rudohlavý. Oproti tomu zmizel pouze jediný druh se severnějším areálem - ostralka štíhlá.

Konkrétní příčiny šíření nebo mizení jednotlivých druhů nejsou přesně známé. Ale jak ve Veronice upozornili již dříve (č. 4/2004, s. 1) na příkladu hmyzu Laštůvka a Šefrová, ne každá změna v rozšíření musí s klimatickými změnami nutně souviset.


Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. - ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu