Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Klimatické změny jako rozvojový problém


Marek Vaculík, č. 5/2009, str. 12-13

Klimatické změny představují vysoce komplexní, v mnoha ohledech rozvojový, problém 21. století. Důkazy, které potvrzují, že se zemské podnebí otepluje, jsou podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) „nesporné“. Za poslední století byl získán nespočet empirických dat ukazujících na zvyšující se teplotu vzduchu i oceánů, zvedající se hladiny moří, tající vysokohorské ledovce a ztenčující se sněhovou pokrývku. Objevily se nové trendy spočívající ve vyšším výskytu extrémních výkyvů počasí, jako jsou např. delší období sucha, vlny veder, ničivější hurikány a povodně nebo změny v rytmu a intenzitě srážek. Očekávané negativní dopady těchto změn dále zhoršují obavy spojené se zabezpečením dostatku potravin, pitné vody a energie, zejména v tropických a subtropických oblastech. Uvedené skutečnosti působí jako další stresové faktory na ekonomiky a obyvatelstvo rozvojových zemí a mohou zapříčinit masivnější migraci a/nebo ozbrojené nepokoje. V dlouhodobějším horizontu znamená stoupající hladina moře a tání vysokohorských ledovců, jež jsou zásobárnou pitné vody, velké nebezpečí pro rozvoj celých regionů a subkontinentů. Jde hlavně o oblasti subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie, Indie a Latinské Ameriky.

Asymetrické dopady změn klimatu

Jedním z charakteristických rysů klimatických změn je asymetrické rozšíření negativních dopadů mezi různými zeměmi a regiony. Zatímco k emisím skleníkových plynů přispěly nejvíce industrializované země, jak v absolutním množství, tak v přepočtu na jednoho obyvatele, negativními jevy a dopady jsou a budou zasaženy převážně země rozvojové. Je tomu tak kvůli jejich geografické poloze, nízkému příjmu, omezené institucionální kapacitě a vysoké míře závislosti ekonomiky na sektorech citlivých na změny podnebí, jako je např. zemědělství. Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC a zpráva Rozvojového programu OSN (UNDP) o rozvoji za rok 2007 (http://hdr. undp.org/en/reports/global/hdr2007-2008/) poukazují na hrozbu chronického nedostatku vody a potravin, vyšší frekvence přírodních katastrof a rozšiřující se nemoci jako malárie a průjmová onemocnění.

Bezpečnostní rizika

Náklady na materiální a institucionální zvládání klimatických změn mohou výrazně zvýšit nestabilitu některých rozvojových zemí, protože jejich vlády se s těmito problémy nedokážou vypořádat. Chabé možnosti vlád chudých států účinně odpovědět na problémy spojené s klimatickými změnami mohou vést k silnému napětí mezi různými etnickými a náboženskými skupinami uvnitř jednotlivých zemí a vyústit až v otevřené konflikty, které se mohou přelévat do celých regionů.

Důvodů pro tato tvrzení existuje mnoho. V prvé řadě jde o konflikty vyplývající ze zostřeného konkurenčního boje o přístup ke ztenčujícím se přírodním zdrojům. Úbytek plochy orné půdy a pitné i užitkové vody je nejzávažnějším dopadem klimatických změn. Vedou k němu hlavně dlouhodobá sucha, ubývání vysokohorských ledovců, které jsou zdrojem pitné vody a vody na zavlažování, a změny v objemu a četnosti srážek.

S tím je spojen pokles produktivity v zemědělství, který zhoršuje dostupnost potravin v nejchudších zemích světa a přispívá k celosvětovému růstu cen základních zemědělských komodit. Jak můžeme sledovat již dnes, tyto problémy vyhrocují bezpečnostní situaci - dochází k sociálním nepokojům a ozbrojeným konfliktům, což dále zhoršuje již tak špatné podmínky pro živobytí v rozvojových zemích.

Ohrožené regiony

Podívejme se na některé regionální příklady. V severní Africe se vlivem častějších a dlouhotrvajících období sucha, nedostatku vody a rozšiřování pouštních oblastí počítá se zmenšením orné půdy až o 75 % do roku 2020. Deltě Nilu hrozí zaplavení a zasolení vlivem stoupající hladiny Středozemního moře.

Blízký východ čekají obrovské problémy s dodávkami pitné vody. Až dvě třetiny arabského světa jsou závislé na vodních zdrojích mimo své území. Přitom se uvádí, že dodávky vody Izraeli by mohly v průběhu tohoto století klesnout o 60 %. Podobná čísla platí pro Irák, Sýrii, Saúdskou Arábii a další. To samozřejmě vytváří velký tlak na stabilitu celého regionu.

Napětí kvůli dodávkám energie

Výše uvedené problémy se přímo dotýkají České republiky, která bude v souvislosti s nimi čelit snížení bezpečnosti dodávek energetických zdrojů. Velká část světových zásob fosilních paliv se nachází v oblastech poznamenaných politickou nestabilitou, kterou dopady klimatických změn ještě zintenzivní. Tento jev může zpětně vést k větším problémům se zajištěním energie a k zostřenému konkurenčnímu boji o přírodní zdroje. Mimo jiné jde o další pádný argument pro rychlejší přechod na decentralizovanou, nízkouhlíkovou energetiku.

Environmentální migrace

Pokud uvážíme všechny hrozby - nedostatek potravin, pitné vody a energie, doprovázený rizikem otevřených konfliktů - a jejich vliv na životy lidí, je zřejmé, že taková perspektiva není lákavá pro nikoho.

OSN předpokládá, že do roku 2020 budou na světě miliony osob migrujících kvůli dopadům klimatických změn. Přitom migrace velkého počtu obyvatel představuje další riziko konfliktů v tranzitních a cílových zemích. Zejména EU a spolu s ní ČR musí očekávat zvláště silný migrační tlak z rozvojových zemí. Tomu se musí přizpůsobit naše státní správa s modernější koncepcí migrační politiky.

Česká odpovědnost

Se 12 tunami na obyvatele a rok je ČR přímo odpovědná za negativní dopady měnícího se podnebí v rozvojových zemích. Nemůže proto zavírat oči před problémy, které se odehrávají za našimi hranicemi. Nevládní organizace sdružené v rámci tzv. Klimatické koalice navrhly tři klíčová opatření, kterými může česká vláda zmírnit důsledky globálních změn podnebí v chudých státech:

1. Finančními prostředky pomoci chudým zemím, aby se lépe vyrovnaly se suchem, šířením chorob nebo častějším výskytem extrémních výkyvů počasí. Každoročně musí jít o peníze v řádu miliard korun nad rámec současného závazku, že Česká republika bude na oficiální rozvojovou spolupráci poskytovat 0,33 % HDP. Investice do přechodu chudých komunit na nízkoemisní model rozvoje navíc pomohou rozvojovým zemím zajistit dostupnou elektřinu a teplo bez závislosti na drahých fosilních palivech a zvýšit šance na sociálně a environmentálně udržitelný ekonomický růst.

2. Mezinárodní společenství připravuje novou smlouvu, jež naváže na Kjótský protokol potom, co s koncem roku 2012 vyprší lhůta k jeho splnění. Česká republika se musí v globálních jednáních aktivně a účinně zasazovat o dohodu s takovými závazky, které by udržely celosvětové oteplování pod hranicí 2 °C.

3. Stát by měl podniky účinně motivovat k inovacím a investicím do vysoce efektivních, čistých technologií. Rozhýbe tak důležitý trh, perspektivní průmyslová odvětví a vytvoří nová pracovní místa. Průmysl potřebuje pro své investice dlouhodobou perspektivu. Proto je tolik potřebné stanovení takzvaného uhlíkového rozpočtu (jednotlivých, dílčích cílů pro snižování emisí v rámci období jednoho roku).


Mgr. Marek Vaculík - spolupracovník Pražského institutu pro globální politiku - Glopolis, o.p.s., vaculik(zavináč)glopolis.org

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu