Čtení na tyto dny

Sad

Zapomínám verše jako jabloň lístky,
zapomínám básně jako jabloň květy,
zapomínám své roky jako jabloň jara,
zapomínám bolest.

Mezi stromy projíždí
sadař na vozíku
taženém malým zahradnickým traktorem,
co řve jak revolver
a drtí
pneumatikami
jako tankovými pásy

spadané květy, spadané listí, zem…

(František Schildberger)

 

Biozemědělství to nezachrání


Petr Ledvina, č. 5/2009, str. 13

Ekologické zemědělství není samo o sobě zachráncem klimatu. Teoreticky může snížit emise o 15 až 20 %, ovšem pokud mají průmyslové země do poloviny století snížit emise o 60 až 80 %, nelze to v dlouhodobých klimatických cílech považovat za dostatečné.

Navíc úplný obrat k ekologickému zemědělství by na dosažení stejného výkonu potřeboval o 60 % více plochy. A to v Německu (nebo Evropě) není dosažitelné. Při ekologickém zemědělství lze na stávající ploše stejných výsledků dosáhnout, pouze pokud výroba a spotřeba masa a mléka klesne o 70 %.

Čísla zveřejnila německá organizace foodwatch na základě výzkumné práce Dopad německého zemědělství na klima Institutu pro ekologický hospodářský výzkum (IÖW). Studie pochází z roku 2008 a lze ji vztáhnout i na naše prostředí. Uveřejňuje také údaje o emisích skleníkových plynů při produkci pšenice, mléka, sýra a hovězího masa, přičemž porovnává konvenční a ekologické (bio) postupy a vztahuje je na vzdálenost ujetou automobilem.

Výroba biopšenice znamená 75× méně skleníkových plynů než produkce biohovězího z býků, při které zemědělství emituje nejen CO2, ale i významné množství N2O a metanu. Vypěstováním kila biopšenice vznikne 180 g CO2 ekvivalentu. Skutečnost, že biohovězí z býků zatěžuje klima o 60 % více než jeho konvenční podoba, je dána převážně tím, že roštový chov způsobuje méně emisí metanu než podestýlkový. Požadavek na „dobro“ zvířat je v rozporu s požadavky na snížení produkce skleníkových plynů. Studie dále uvádí, že ani regionální či lokální potraviny nejsou automaticky pro klima lepší. Dopravní náklady s výjimkou letecké dopravy hrají v potravinářském sektoru relativně malou roli, a to jak z hlediska spotřeby energie, tak i jako nákladová položka. Podmínky a způsob výroby jsou obvykle nejdůležitější.

Z údajů plyne, že i vegetariáni konzumující mléčné výrobky zatěžují klima podobně jako „všežravci“. Nejčistší svědomí mohou mít vegani konzumující pouze (bio) rostlinnou stravu. Nejenže nepřispívají k utrpení zvířat, ale jejich strava má nejmenší dopady na klimatické změny.

Překlad celé studie lze stáhnout z webu: www.veronica.cz/klima/


Mgr. Ing. Petr Ledvina pracuje v Ekologickém institutu Veronica jako poradce. petr.ledvina(zavináč)veronica.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu