Čtení na tyto dny

Dřevorubec

bylo
příliš mnoho kamení
na zemi

a země porodila stromy

bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí

a země
porodila člověka

a člověk
vzal sekeru

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Biozemědělství to nezachrání


Petr Ledvina, č. 5/2009, str. 13

Ekologické zemědělství není samo o sobě zachráncem klimatu. Teoreticky může snížit emise o 15 až 20 %, ovšem pokud mají průmyslové země do poloviny století snížit emise o 60 až 80 %, nelze to v dlouhodobých klimatických cílech považovat za dostatečné.

Navíc úplný obrat k ekologickému zemědělství by na dosažení stejného výkonu potřeboval o 60 % více plochy. A to v Německu (nebo Evropě) není dosažitelné. Při ekologickém zemědělství lze na stávající ploše stejných výsledků dosáhnout, pouze pokud výroba a spotřeba masa a mléka klesne o 70 %.

Čísla zveřejnila německá organizace foodwatch na základě výzkumné práce Dopad německého zemědělství na klima Institutu pro ekologický hospodářský výzkum (IÖW). Studie pochází z roku 2008 a lze ji vztáhnout i na naše prostředí. Uveřejňuje také údaje o emisích skleníkových plynů při produkci pšenice, mléka, sýra a hovězího masa, přičemž porovnává konvenční a ekologické (bio) postupy a vztahuje je na vzdálenost ujetou automobilem.

Výroba biopšenice znamená 75× méně skleníkových plynů než produkce biohovězího z býků, při které zemědělství emituje nejen CO2, ale i významné množství N2O a metanu. Vypěstováním kila biopšenice vznikne 180 g CO2 ekvivalentu. Skutečnost, že biohovězí z býků zatěžuje klima o 60 % více než jeho konvenční podoba, je dána převážně tím, že roštový chov způsobuje méně emisí metanu než podestýlkový. Požadavek na „dobro“ zvířat je v rozporu s požadavky na snížení produkce skleníkových plynů. Studie dále uvádí, že ani regionální či lokální potraviny nejsou automaticky pro klima lepší. Dopravní náklady s výjimkou letecké dopravy hrají v potravinářském sektoru relativně malou roli, a to jak z hlediska spotřeby energie, tak i jako nákladová položka. Podmínky a způsob výroby jsou obvykle nejdůležitější.

Z údajů plyne, že i vegetariáni konzumující mléčné výrobky zatěžují klima podobně jako „všežravci“. Nejčistší svědomí mohou mít vegani konzumující pouze (bio) rostlinnou stravu. Nejenže nepřispívají k utrpení zvířat, ale jejich strava má nejmenší dopady na klimatické změny.

Překlad celé studie lze stáhnout z webu: www.veronica.cz/klima/


Mgr. Ing. Petr Ledvina pracuje v Ekologickém institutu Veronica jako poradce. petr.ledvina(zavináč)veronica.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu