Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Biozemědělství to nezachrání


Petr Ledvina, č. 5/2009, str. 13

Ekologické zemědělství není samo o sobě zachráncem klimatu. Teoreticky může snížit emise o 15 až 20 %, ovšem pokud mají průmyslové země do poloviny století snížit emise o 60 až 80 %, nelze to v dlouhodobých klimatických cílech považovat za dostatečné.

Navíc úplný obrat k ekologickému zemědělství by na dosažení stejného výkonu potřeboval o 60 % více plochy. A to v Německu (nebo Evropě) není dosažitelné. Při ekologickém zemědělství lze na stávající ploše stejných výsledků dosáhnout, pouze pokud výroba a spotřeba masa a mléka klesne o 70 %.

Čísla zveřejnila německá organizace foodwatch na základě výzkumné práce Dopad německého zemědělství na klima Institutu pro ekologický hospodářský výzkum (IÖW). Studie pochází z roku 2008 a lze ji vztáhnout i na naše prostředí. Uveřejňuje také údaje o emisích skleníkových plynů při produkci pšenice, mléka, sýra a hovězího masa, přičemž porovnává konvenční a ekologické (bio) postupy a vztahuje je na vzdálenost ujetou automobilem.

Výroba biopšenice znamená 75× méně skleníkových plynů než produkce biohovězího z býků, při které zemědělství emituje nejen CO2, ale i významné množství N2O a metanu. Vypěstováním kila biopšenice vznikne 180 g CO2 ekvivalentu. Skutečnost, že biohovězí z býků zatěžuje klima o 60 % více než jeho konvenční podoba, je dána převážně tím, že roštový chov způsobuje méně emisí metanu než podestýlkový. Požadavek na „dobro“ zvířat je v rozporu s požadavky na snížení produkce skleníkových plynů. Studie dále uvádí, že ani regionální či lokální potraviny nejsou automaticky pro klima lepší. Dopravní náklady s výjimkou letecké dopravy hrají v potravinářském sektoru relativně malou roli, a to jak z hlediska spotřeby energie, tak i jako nákladová položka. Podmínky a způsob výroby jsou obvykle nejdůležitější.

Z údajů plyne, že i vegetariáni konzumující mléčné výrobky zatěžují klima podobně jako „všežravci“. Nejčistší svědomí mohou mít vegani konzumující pouze (bio) rostlinnou stravu. Nejenže nepřispívají k utrpení zvířat, ale jejich strava má nejmenší dopady na klimatické změny.

Překlad celé studie lze stáhnout z webu: www.veronica.cz/klima/


Mgr. Ing. Petr Ledvina pracuje v Ekologickém institutu Veronica jako poradce. petr.ledvina(zavináč)veronica.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu