Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Přelet nad britským environmentálním hnízdem


Mojmír Vlašín, č. 5/2009, str. 18

Britská ambasáda pozvala zástupce českých a moravských obcí na exkurzi do města Woking, které se po roce 2000 vydalo cestou úspor energie, a stalo se jednou z prvních obcí, které mají rozpracovanou strategii na nulovou produkci CO2 do roku 2012. Starosta Peter Ankers nám na uvítanou řekl, že v roce 1993 si město stanovilo základní cíl - energetickou soběstačnost a šetření energií. Jeho město se během jednoho roku v produkci CO2 dostalo na jednu desetinu. V roce 2005 vytvořilo 6 000 tun, zatímco v roce 2007 už jen 640 tun CO2.

Woking třikrát získal britskou environmentální cenu Beacon Authority. Jaký je jejich recept na úspěch? Postupují malými kroky, všechny úspěchy ihned oslaví a ze všech chyb se poučí. Při komunikaci s občany se snaží ukazovat dobré příklady, a ne těžko srozumitelné daleké vize. Snaží se také vytvářet dobré prostředí pro podnikání v oblasti ochrany životního prostředí. Tady je několik příkladů: Klenba nad Albionským náměstím. Klenba ze skla a oceli má rozměry asi 34 × 22 m a jejím hlavním účelem je chránit cestující před nepřízní počasí. Obsahuje však i 35 tisíc fotovoltaických článků o maximálním výkonu 81 kW. Klenba dodá 50-60 tisíc kWh za rok, což ušetří 41 tun emisí.

„Hybrosvětla“. Osm hybridních svítidel na parkovišti u sportovního hřiště ušetří 170 kg CO2 ročně. Každý sloup je vybaven jednak 4 solárními fotovoltaickými panely o celkovém výkonu max. 340 W, jednak vertikální turbínou o výkonu max. 100 W. Pod zemí umístěná baterie má životnost více než 10 let a při plném nabití vydrží pro osvětlení 3-5 nocí. Úsporná lampa zajišťuje přímo pod sloupem osvětlení 10 luxů. Náklady na jednu instalaci pouličního „hybrosvětla“ činily 7 500 liber (asi 232 tisíc korun), doba finanční návratnosti je ve Velké Británii 2,6 let. Relativně vysoké náklady vycházejí příznivě tam, kde není k dispozici elektřina ze sítě a její zavedení by znamenalo enormní výdaje.

Chráněné bydlení. Pro seniory byl postaven bezbariérový dům, který ukázal, že starší občané mají daleko větší pochopení pro moderní technologie, pokud šetří nejen energii, ale i jejich peníze.

Recyklace. Ve Wokingu separují 40 % odpadu, všude na ulicích, včetně historického centra, jsme viděli estetické nádoby na tříděný odpad. Téměř polovinu zbylého odpadu tvoří zbytky jídel, z nichž se chystají vyrábět bioplyn.

Následující den jsme se vlakem přemístili na okraj Londýna do Beddingtonu, kde jsme měli možnost navštívit BedZED (Beddington Zero Emission Development). Je to sídelní útvar založený organizací Peabody Trust, tvořený asi 100 bytovými jednotkami, které jsou částečně na prodej a částečně se pronajímají. Společným cílem je snížit ekologickou stopu tak, aby každý člověk spotřeboval jen to, co planeta Země poskytuje průměrně každému člověku. Zjistilo se totiž, že každý Brit spotřebovává třikrát víc, než je pro planetu únosné. BedZED je společenství, které se snaží tuto stopu snížit tím, že při stavbě domu i vnitřního zařízení používá recyklované a rejuzované materiály a nábytek. Dále se snaží o nulový odpad, získávání potravin z blízkého okolí, solární a vůbec alternativní vytápění a energetickou soběstačnost. Zaujaly mne především aplikace staršího dřeva a textilu, které byly nezakrytě použity pro jiný účel - např. dřevo z přepravní palety na čelo postele nebo staré klobouky jako stínidla lamp. Podařilo se tak snížit spotřebu elektřiny o 25 %, spotřebu vody o 47 %, náklady na topení dokonce o 88 % a spotřebu pohonných hmot na individuální dopravu o 65 %. Zatímco u běžného Brita je spotřeba třikrát větší, než planeta unese, obyvatelům BedZED se ji podařilo snížit přibližně na dvojnásobek. Paní v recepci nám ochotně prozradila, že do ekologické stopy se započítává také transport včetně služebních cest a dovolené. Vesměs mladí lidé, kteří v „ekologickém sídlišti“ bydlí, se totiž často přesunují na velké vzdálenosti a cestují letadlem.

Návštěva Wokingu i Beddingtonu byla nesmírně inspirativní. I když ne všechno, co jsme viděli, se dá použít u nás, člověka potěší, že i za kanálem se někteří nadšenci pokoušejí podobně jako u nás o alternativu k současnému bezohledně konzumnímu způsobu života.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu