Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Energeticky soběstačná obec Kněžice


Hana Machů, č. 5/2009, str. 19

Příjemné teplo v domácnostech celé obce, stabilní ceny paliva, čisté ovzduší bez dýmu a zápachu ze spalování uhlí, nezávislost na dovozu plynu, práce pro místní občany, úspora financí a navíc podpora místních podnikatelů - že to zní jako utopie? A když se k tomu přidá ještě vlastní výroba elektřiny pro celou obec? To, co zní nereálně, je v obci Kněžice od roku 2006 realitou. Letos v červnu se o tom přesvědčili i účastníci exkurze pořádané Ekologickým institutem Veronica v rámci projektu Ochrana klimatu na místní úrovni, který byl podpořen v grantovém řízení MŽP. (Podobný příklad, rakouské energeticky soběstačné město Güssing, viz Veronica č. 3/2007.)

Kněžice u Nymburka (500 obyvatel) jsou zatím jedinou plně energeticky soběstačnou obcí v České republice. „Energetické srdce“ Kněžic tvoří bioplynová stanice s kogenerační jednotkou (s elektrickým výkonem 330 kW a tepelným výkonem 400 kW) a automatická kotelna na biomasu s tepelným výkonem 1,2 MW. Pokrývají veškerou spotřebu tepla v obci, a to výhradně z obnovitelných zdrojů, a vyrobí téměř dvakrát více elektřiny, než se v obci spotřebuje.

Bioplynová stanice pracuje po celý rok. Zpracovává denně až 80 m3 surovin, ze kterých ve fermentoru o objemu kalové části 2 500 m3 vzniká bioplyn, který je nepřetržitě spalován v kogenerační jednotce vyrábějící elektřinu a teplo. Suroviny tvoří ze 70 % kuřecí a prasečí kejda. Mezi další patří kal z čističek odpadních vod v okolních obcích, odpady z potravinářských výrob a provozoven z širokého okolí, zejména jatek, odpady z výroby rostlinných olejů a bionafty a ze žump a septiků z obce (Kněžice nemají vybudovanou kanalizaci ani čističku odpadních vod). Provoz bioplynové stanice spotřebuje asi pětinu z 2 600 MWh vyrobené elektřiny, veškerá další je prodána do distribuční sítě (2 200 MWh - asi 4 MWh na obyvatele). Přebytečné teplo z bioplynové stanice je rozváděno do celé obce a využíváno od jara do podzimu pro ohřev teplé vody a v zimě i k vytápění domů. Stanice vyrobí 3 200 MWh tepla za rok, z toho asi 2 000 MWh spotřebují místní obyvatelé. Na centrální zásobování teplem je napojeno 90 % obyvatel, což zajišťuje 149 předávacích stanic a 6 km teplovodních rozvodů.

Kotelna na biopaliva je v provozu jen v topném období a teplo vyrábí ve dvou kotlích výhradně z místních a obnovitelných paliv - z obilní a lněné slámy (v kotli o výkonu 800 kW), energetického šťovíku a odpadní štěpky z lesní těžby (kotel o výkonu 400 kW). Za rok se spotřebuje cca 1 000 tun palivové biomasy. Popel ze spalování se používá jako hnojivo pro zemědělské pozemky.

Investiční náklady na projekt dosahovaly 135 milionů, přičemž asi 85 % bylo hrazeno z dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí, operačního programu Infrastruktura. Roční příjem obce za energie je 6 mil. Kč, ze kterých se splácí úvěr a zabezpečuje provoz zařízení. Dodávka tepla a elektřiny ušetří ročně cca 2 800 tun uhlí a sníží emise CO2 o 8 600 tun za rok.

A proč by se obce a občané měli vůbec energetickou otázkou zabývat? Není to již jen otázka financí, i když by se to tak mohlo v době neustálého zvyšování cen paliv a energií jevit. Stejně důležitá je ochrana ovzduší, řešení nezaměstnanosti, podpora místní ekonomiky. Přechod k energetické soběstačnosti nabízí zlepšení nejen ekologické (snížení znečištění ovzduší z lokálních topenišť, využití místních a obnovitelných zdrojů energie, snížení produkce skleníkových plynů), ale i ekonomické (peníze za energii zůstanou v regionu, vyrobenou energii lze prodávat, zvyšuje se spolehlivost a bezpečnost) a sociální (zaměstná místní občany, podpoří zemědělce a podnikatele, kteří mohou pro výrobu tepla a elektřiny využívat odpady z těžby a zpracování dřeva, rostlinné odpady či pěstovat energetické plodiny).

A jak na to? Přechod k energetické soběstačnosti zahrnuje několik kroků. Prvním z nich jsou úspory energie, neboť nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vyrobit. Rekonstruujeme proto své domy, zateplujeme starší budovy, stavíme nové nízkoenergetické či pasivní domy. Druhým zásadním krokem je nahrazení potřebné (většinou fosilní) energie energií z místních a obnovitelných zdrojů - sluncem pro ohřev teplé vody a výrobu elektřiny, biomasou (dřevem a slámou pro spalování nebo trávou z luk a zemědělskými odpady pro výrobu bioplynu), případně energií z vody, větru či geotermálního zdroje.


Mgr. Hana Machů - Ekologický institut Veronica, hana.machu(zavináč)veronica.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu