Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Co říká táborový deník o globálních ekologických změnách


Petr Maděra, č. 5/2009, str. 25

Táborový zdravotní deník slouží k zaznamenávání všech úrazů a nemocí, které se přihodily účastníkům letních dětských táborů v průběhu rekreace. Účastním se jednoho nejmenovaného tábora na Vysočině již více než 25 let (nejprve jako dítě, později jako instruktor, vedoucí a nakonec i hlavní vedoucí), a tak mám k dispozici zdravotní dokumentaci za slušně dlouhé období.

Tábor leží na louce v nadmořské výšce 675 metrů obklopen ze tří stran lesem, z jedné pastvinou a náleží do 5. lesního vegetačního stupně - jedlo-bukového. Lesy v okolí jsou však zcela přeměněny na smrkové kultury. Listnatých dřevin je tu pomálu - na podmáčených stanovištích olše, občas jeřáb či bříza, zcela výjimečně nalezneme jednotlivě buk, v keřovém patře rostou krušina či bez červený.

Na začátku 80. let, kdy jsme s tábory začínali, se zde klíšťata téměř nevyskytovala. Ano, ve zdravotním deníku jsou mimo jiné zaznamenávána všechna nalezená klíšťata na tělech táborníků. Typickým biotopem klíštěte, jak uvádí literatura, jsou teplé, vlhké biotopy listnatých a smíšených lesů. Dříve měla klíšťata hranici výškového rozšíření okolo 700 až 800 m n.m. Okolí tábora leželo tudíž na hranici ekologické valence klíšťat a nálezy přisátých klíšťat byly zpočátku zcela výjimečné. Klíšťata v posledních letech vystoupala až do 1 200 m n.m. a zcela zřejmě je to možné dát do souvislosti s globálními klimatickými změnami, podobně jako rozšiřování areálu na sever jiných druhů teplomilného hmyzu, za všechny lze jmenovat třeba kudlanku nábožnou. Klíště se tedy jeví jako ideální bioindikátor oteplování klimatu.

Vyhodnocení údajů o výskytu klíšťat ze zdravotního deníku nám nepřinese žádný velký objev. Popisuje známou skutečnost, ovšem na ojedinělém příkladu vývoje početnosti lokální populace během čtvrt století, což je v biologických výzkumech docela dlouhá řada. Zhruba na přelomu 80. a 90. let se početnost populace začala nepatrně zvyšovat, ale během deseti let se počet nálezů zvýšil z 5 na 20. Je to poměrně přesvědčivý důkaz o změnách podmínek v okolí tábora ve prospěch populace klíštěte. Navíc před revolucí trvaly tehdejší pionýrské tábory 21 dní a účastnilo se jich 70 dětí a příslušný počet vedoucích, kdežto po revoluci tábory trvaly jen 17 dní a dětí je maximálně 50.

Samozřejmě proti této hypotéze můžeme postavit spekulaci, že se klíšťata na louce namnožila díky pravidelnému pořádání táborů, ale to by musel rozhodnout výzkum. Chtěl jsem jen upozornit na zajímavý a ojedinělý zdroj informací, který může přispět kamínkem do mozaiky otázek, zda globální změny klimatu jsou, či nejsou fantazií skupiny zainteresovaných vědců a jaké lokální dopady mohou mít.

Petr Maděra
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu