Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Kdo chce zabít LVA?


Mojmír Vlašín, č. 5/2009, str. 29

Lidová pověst vypráví, že původně byli ve státním znaku Českého království dva lvi. Potom ale jeden (ten podřízený) vlezl tomu druhému (nadřízenému) do zadku. Na paměť tohoto typicky českého počinu má český lev dva ocasy. Podobně existují dva návrhy na dálniční spojení s Vídní. Jeden přes Břeclav a druhý přes Mikulov. Jihomoravský kraj ale prosazuje variantu přes Mikulov.

Existuje jediný dokument, kde je R52 přes Mikulov zakotvena: územní plán Břeclavska, a ten je nyní u Nejvyššího správního soudu. Nevládní organizace žádají jeho zrušení pro řadu závažných chyb. Ministerstvo dopravy objednalo analýzu, která identifikovala zásadní právní pochybení Jihomoravského kraje, která mohou vést ke zrušení územního plánu soudem. Je tu také kritické stanovisko ombudsmana, na které ovšem Jihomoravský kraj vůbec nebere zřetel. Dále se kraj odvolává na mezinárodní smlouvu o tzv. nápojném bodu, kde je uveden Mikulov. Smlouva nebyla ratifikována českým parlamentem, a nemůže mít tedy ani sílu zákona, ani nemůže být zákonu nadřazena. Není možné se na ni odvolávat jako na průkaz veřejného zájmu ani jako na rozhodnutí, které by mělo přednost před stavebním zákonem v procesu územního plánování.

Proč se tedy vedou spory o trasování dálnice, proč se objektivně nezhodnotí varianty a nevybere ta nejvýhodnější pro přírodu (ekologii) a lidi (ekonomii). Zřejmě je tendence postavit dálnice obě. Bývalý premiér Topolánek to skandálně a přesto asi pravdivě odhalil v parlamentu, kde podle stenogramu uvedl, že: „nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví“. Celé rozhodování o R52 tedy mohlo mít závažné korupční pozadí.

A teď se v návrhu nového územního plánu Jihomoravského kraje (tzv. Zásad územního rozvoje) objevila nová čára. Jihomoravský kraj se rozhodl vést přes střed Lednicko-valtického areálu (LVA), chráněného UNESCO, rychlostní silnici. Má spojit Břeclav s Mikulovem. Už má i své označení R40. Tato linie lehkou rukou projektanta těžce rozsekává LVA na dva kusy. Zdá se, že dědictví předků mají u zadku. Důležitější je, jak nám pěkně jezdí kamiony a převážejí zboží z jednoho koutu Evropy do druhého. Aby mohly pěkně kolovat, uděláme jim pomyšlení, třeba i přestěhujeme Karlštejn nebo rozsekáme LVA na kusy. Podmínku ministerstva kultury, které má ochranu LVA na starosti, nikdo nebere vážně. Podmínka totiž říká, že pokud je opravdu nutné vést mezinárodní komunikaci Lednicko-valtickým areálem, je třeba ji vést tunelem.

Jako tehdejší krajský zastupitel jsem na nezákonnosti při schvalování územního plánu Břeclavska upozorňoval. Marně. Pevně věřím, že Nejvyšší správní soud ho zruší. Pak se budeme muset pokorně vrátit na samý začátek a prověřit možnost vést rychlostní spojení s Vídní po stávající dálnici do Břeclavi, odtud obchvatem přes průmyslovou zónu u Břeclavi na Reinthal a Poysdorf. Má to svoji logiku, vždyť na stejný exit bude přivedena i dálková doprava po R55 z Polska a řidiči budou moci pokračovat na Bratislavu, Brno nebo Vídeň. Lednicko-valtický areál by tak mohl zůstat naživu.

http://vlasin.blog.idnes.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu