Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Národní parky a CHKO v ČR


Pavel Pešout, č. 4/2010, str. 2-4

Národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) patří mezi kategorie zvláště chráněných území (CHÚ), jejichž společnou charakteristikou je jejich rozsáhlost, proto se občas souhrnně označují jako „velkoplošná chráněná území“.

Současný zákon o ochraně přírody a krajiny definuje NP jako „rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam“. Území by tedy mělo být unikátní alespoň v kontextu celé České republiky, zpravidla rozlehlejší než 10 km², nejméně na třech čtvrtinách plochy tvořené porosty přirozených lesů nebo primárním bezlesím, s hojným výskytem významných druhů organismů (endemitů, reliktů, druhů ohrožených a vzácných) v porovnání s jinými územími s porovnatelnými přírodními podmínkami. Území by nemělo být silně urbanizované, se silně změněným vodním režimem, je vhodné, aby v něm byl vysoký podíl státního vlastnictví pozemků. Posláním NP je uchování jedinečných krajinných celků se zachovalými typickými ekosystémy a ochrana přirozených přírodních procesů v nich pro výchovné a vědecké využití. Ochrana přírody je uplatňována v NP diferencovaně, významná část území je využívána pro šetrnou rekreaci spojenou s poznáním přírody a přírodních procesů.

CHKO zákon definuje jako „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“, tedy území zpravidla větší než 40-50 km², zahrnující zejména horské celky, krasová území, nivy řek, území s četnými významnými geomorfologickými jevy, významnými mokřady apod. Zastoupení přirozených ekosystémů zde zpravidla zřetelně převyšuje průměr vztažený k celé České republice. Posláním CHKO je především uchování krajiny se všemi jejími přírodními hodnotami a kulturními charakteristikami (vč. zachovalých sídel, kulturních dominant charakteristicky uspořádaných hospodářských systémů) jako výsledku společného a vyváženého působení přírodních sil a člověka. Na většině území CHKO je cílem rozvoj ekologicky vhodného a územně diferencovaného hospodářského a rekreačního využívání krajiny zajišťujícího uchování místního přírodního a kulturního dědictví.

Od poloviny devadesátých let 20. století do současnosti proběhlo několik hodnocení celé soustavy velkoplošných CHÚ z hlediska unikátnosti, reprezentativnosti, zastoupení krajinných typů ČR, dochovanosti krajinného rázu, podílu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, zachovalosti přírodního stavu území a rekreačního potenciálu a dále s ohledem na evropskou ekologickou síť, mezinárodně významná území a dílčím způsobem i soustavu Natura 2000. Byl hodnocen vztah k vymezení bioregionů, fytogeografickému a vegetačně geografickému členění. Přehled jednotlivých hodnocení byl otištěn v časopisu Ochrana přírody (č. 1/2010, s. 6-11; tam i další zde použitá literatura).

Ve většině hodnocení byla soustava zhodnocena jako v principu vyhovující. Byly doporučeny některé úpravy hranic stávajících CHÚ s cílem vyloučit okrajová silně urbanizovaná a intenzivně využívaná území a bylo navrženo doplnění soustavy o přibližně 2-4 % území ČR. Konkrétně se v materiálech opakovaně objevoval návrh na ochranu dosud nechráněných či nedostatečně zastoupených krajinných celků. Bylo navrhováno rozšířit CHKO Český ráj a Litovelské Pomoraví a vyhlásit nové CHKO Soutok (oblast soutoku Moravy a Dyje), Střední Poohří - Doupovské hory, Český les, Novohradské hory a Středomoravské Karpaty. Dále bylo doporučeno podrobně vyhodnotit potenciál a případně vyhlásit za NP jádrové oblasti CHKO Křivoklátsko, Jeseníky, případně Jizerské hory a jako nové CHKO Západní Krušné hory, Novobystřicko a Králický Sněžník. Mezi vyhodnocovanými územími se také objevuje mj. Střední Polabí, Střední Povltaví, Poorličí, Brdy, Dokesko a Rychlebské hory.

Výsledky hodnocení se odrazily ve strategických materiálech, zejména státním programu ochrany přírody a krajiny (1998). Z navrhovaných a plánovaných NP či CHKO se podařilo rozšířit CHKO Český Ráj a vyhlásit díky aktivní podpoře krajského úřadu novou CHKO Český les.

V roce 2008 byl ministrem životního prostředí schválen materiál „Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000“. Při výběru priorit podle naléhavosti ochrany území byly zohledněny především následující skupiny kritérií:

1. Uvedení navrhované kategorie CHKO v národním seznamu evropsky významných lokalit, nebo soustředění většího množství evropsky významných lokalit, které plošně pokrývají značnou část navrženého území.

2. Reprezentativnost území a celé soustavy velkoplošných zvláště chráněných území s upřednostněním návrhů s přírodními podmínkami a krajinnými typy dosud nedostatečně zastoupenými v soustavě.

3. Mimořádná přírodovědná hodnota území a přítomnost velkého množství předmětů ochrany.

4. Potřebnost koordinace managementu v souladu se zajištěním zájmů ochrany přírody a krajiny.

Zohledněny byly všechny předchozí analýzy a doporučení a nejnovější výsledky přírodovědného výzkumu. Návrhy na doplnění soustavy CHKO byly rozděleny do tří skupin: Mezi území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou, kde evropsky významné lokality pokrývají 60-90 % jejich plochy, byla zařazena tři území: Jestřebsko-Dokesko (navrženo rozšíření CHKO Kokořínsko), Dolní Morava (navrženo vyhlášení CHKO Soutok) a Doupovské hory (navrženo vyhlášení CHKO Doupovské hory vč. Středního Poohří). Do druhé skupiny - území s vysokou přírodní i krajinnou hodnotou, z hlediska ochrany evropsky významných lokalit se střední naléhavostí vyhlášení, byla zařazena tři území: Krušné hory (vyhlášení CHKO Krušné hory), Rychlebské hory (rozšíření CHKO Jeseníky) a Chřiby a Ždánický les (vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty). Do třetí skupiny byla vybrána ostatní území s nadprůměrnou přírodní a krajinnou hodnotou v měřítku ČR, kde však ochranu evropsky významných lokalit lze zajistit také sítí maloplošných zvláště chráněných území. Dále schválený materiál ukládá mj. připravit vyhlášení NP v centrální části CHKO Křivoklátsko. O třech CHKO ve skupině 1 a o přípravě nového NP je podrobněji pojednáno v sousedním příspěvku.


Ing. Pavel Pešout (1971) - náměstek ředitele AOPK ČR, od r. 1990 pracuje ve státní ochraně přírody, v r. 1990 založil ZO ČSOP Vlašim a dodnes je jejím předsedou, v letech 2003- 2006 vedl ČSOP, pavel.pesout(zavináč)nature.cz / pavel.pesout(zavináč)csop.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu