Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Národní parky a CHKO v ČR


Pavel Pešout, č. 4/2010, str. 2-4

Národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) patří mezi kategorie zvláště chráněných území (CHÚ), jejichž společnou charakteristikou je jejich rozsáhlost, proto se občas souhrnně označují jako „velkoplošná chráněná území“.

Současný zákon o ochraně přírody a krajiny definuje NP jako „rozsáhlé území, jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam“. Území by tedy mělo být unikátní alespoň v kontextu celé České republiky, zpravidla rozlehlejší než 10 km², nejméně na třech čtvrtinách plochy tvořené porosty přirozených lesů nebo primárním bezlesím, s hojným výskytem významných druhů organismů (endemitů, reliktů, druhů ohrožených a vzácných) v porovnání s jinými územími s porovnatelnými přírodními podmínkami. Území by nemělo být silně urbanizované, se silně změněným vodním režimem, je vhodné, aby v něm byl vysoký podíl státního vlastnictví pozemků. Posláním NP je uchování jedinečných krajinných celků se zachovalými typickými ekosystémy a ochrana přirozených přírodních procesů v nich pro výchovné a vědecké využití. Ochrana přírody je uplatňována v NP diferencovaně, významná část území je využívána pro šetrnou rekreaci spojenou s poznáním přírody a přírodních procesů.

CHKO zákon definuje jako „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“, tedy území zpravidla větší než 40-50 km², zahrnující zejména horské celky, krasová území, nivy řek, území s četnými významnými geomorfologickými jevy, významnými mokřady apod. Zastoupení přirozených ekosystémů zde zpravidla zřetelně převyšuje průměr vztažený k celé České republice. Posláním CHKO je především uchování krajiny se všemi jejími přírodními hodnotami a kulturními charakteristikami (vč. zachovalých sídel, kulturních dominant charakteristicky uspořádaných hospodářských systémů) jako výsledku společného a vyváženého působení přírodních sil a člověka. Na většině území CHKO je cílem rozvoj ekologicky vhodného a územně diferencovaného hospodářského a rekreačního využívání krajiny zajišťujícího uchování místního přírodního a kulturního dědictví.

Od poloviny devadesátých let 20. století do současnosti proběhlo několik hodnocení celé soustavy velkoplošných CHÚ z hlediska unikátnosti, reprezentativnosti, zastoupení krajinných typů ČR, dochovanosti krajinného rázu, podílu přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, zachovalosti přírodního stavu území a rekreačního potenciálu a dále s ohledem na evropskou ekologickou síť, mezinárodně významná území a dílčím způsobem i soustavu Natura 2000. Byl hodnocen vztah k vymezení bioregionů, fytogeografickému a vegetačně geografickému členění. Přehled jednotlivých hodnocení byl otištěn v časopisu Ochrana přírody (č. 1/2010, s. 6-11; tam i další zde použitá literatura).

Ve většině hodnocení byla soustava zhodnocena jako v principu vyhovující. Byly doporučeny některé úpravy hranic stávajících CHÚ s cílem vyloučit okrajová silně urbanizovaná a intenzivně využívaná území a bylo navrženo doplnění soustavy o přibližně 2-4 % území ČR. Konkrétně se v materiálech opakovaně objevoval návrh na ochranu dosud nechráněných či nedostatečně zastoupených krajinných celků. Bylo navrhováno rozšířit CHKO Český ráj a Litovelské Pomoraví a vyhlásit nové CHKO Soutok (oblast soutoku Moravy a Dyje), Střední Poohří - Doupovské hory, Český les, Novohradské hory a Středomoravské Karpaty. Dále bylo doporučeno podrobně vyhodnotit potenciál a případně vyhlásit za NP jádrové oblasti CHKO Křivoklátsko, Jeseníky, případně Jizerské hory a jako nové CHKO Západní Krušné hory, Novobystřicko a Králický Sněžník. Mezi vyhodnocovanými územími se také objevuje mj. Střední Polabí, Střední Povltaví, Poorličí, Brdy, Dokesko a Rychlebské hory.

Výsledky hodnocení se odrazily ve strategických materiálech, zejména státním programu ochrany přírody a krajiny (1998). Z navrhovaných a plánovaných NP či CHKO se podařilo rozšířit CHKO Český Ráj a vyhlásit díky aktivní podpoře krajského úřadu novou CHKO Český les.

V roce 2008 byl ministrem životního prostředí schválen materiál „Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000“. Při výběru priorit podle naléhavosti ochrany území byly zohledněny především následující skupiny kritérií:

1. Uvedení navrhované kategorie CHKO v národním seznamu evropsky významných lokalit, nebo soustředění většího množství evropsky významných lokalit, které plošně pokrývají značnou část navrženého území.

2. Reprezentativnost území a celé soustavy velkoplošných zvláště chráněných území s upřednostněním návrhů s přírodními podmínkami a krajinnými typy dosud nedostatečně zastoupenými v soustavě.

3. Mimořádná přírodovědná hodnota území a přítomnost velkého množství předmětů ochrany.

4. Potřebnost koordinace managementu v souladu se zajištěním zájmů ochrany přírody a krajiny.

Zohledněny byly všechny předchozí analýzy a doporučení a nejnovější výsledky přírodovědného výzkumu. Návrhy na doplnění soustavy CHKO byly rozděleny do tří skupin: Mezi území s vysokou přírodní a krajinnou hodnotou, kde evropsky významné lokality pokrývají 60-90 % jejich plochy, byla zařazena tři území: Jestřebsko-Dokesko (navrženo rozšíření CHKO Kokořínsko), Dolní Morava (navrženo vyhlášení CHKO Soutok) a Doupovské hory (navrženo vyhlášení CHKO Doupovské hory vč. Středního Poohří). Do druhé skupiny - území s vysokou přírodní i krajinnou hodnotou, z hlediska ochrany evropsky významných lokalit se střední naléhavostí vyhlášení, byla zařazena tři území: Krušné hory (vyhlášení CHKO Krušné hory), Rychlebské hory (rozšíření CHKO Jeseníky) a Chřiby a Ždánický les (vyhlášení CHKO Středomoravské Karpaty). Do třetí skupiny byla vybrána ostatní území s nadprůměrnou přírodní a krajinnou hodnotou v měřítku ČR, kde však ochranu evropsky významných lokalit lze zajistit také sítí maloplošných zvláště chráněných území. Dále schválený materiál ukládá mj. připravit vyhlášení NP v centrální části CHKO Křivoklátsko. O třech CHKO ve skupině 1 a o přípravě nového NP je podrobněji pojednáno v sousedním příspěvku.


Ing. Pavel Pešout (1971) - náměstek ředitele AOPK ČR, od r. 1990 pracuje ve státní ochraně přírody, v r. 1990 založil ZO ČSOP Vlašim a dodnes je jejím předsedou, v letech 2003- 2006 vedl ČSOP, pavel.pesout(zavináč)nature.cz / pavel.pesout(zavináč)csop.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu