VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Mnohé z přehradních nádrží na jižní Moravě, jako např. Vranov, Brněnská přehrada, Plumlov nebo Křetínka, plní také funkci rekreační a jsou vyhledávanými místy ke koupání. Koupacím lokalitám ve volné přírodě je v celé ČR věnována pozornost jak hygienických orgánů, tak i vodohospodářů, hlavním záměrem je zajistit takovou kvalitu vody, aby nedocházelo k ohrožení zdraví koupajících. Celý proces od vyhlášení koupacích lokalit až po sledování jejich jakosti a informování veřejnosti je podmíněn řadou evropských a nyní novelizovaných českých právních předpisů, z nichž největší význam má Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES o řízení jakosti vody ke koupání. V celém povodí řeky Moravy je oficiálně vyhlášeno celkem 41 koupacích míst, z toho asi 12 pláží je umístěno na březích větších přehradních nádrží.

V průběhu rekreační sezony jsou prováděny odběry jakosti vody v místech koupání s minimální frekvencí 14 dní ve stanovených 19 ukazatelích (kyslíkový režim, pH, průhlednost, mikroskopický obraz, chlorofyl-a, bakteriální znečištění, celkový fosfor ad.). Vyhodnocení a interpretaci výsledků a způsob informování veřejnosti ve vztahu ke zdravotnímu riziku metodicky řídí Státní zdravotní ústav a realizují jej krajské hygienické stanice (KHS). Hodnotí se počty buněk toxických sinic, chlorofyl- a, přítomnost různých mikrobiálních indikátorů fekálního znečištění, průhlednost, příp. smyslově postižitelné vlastnosti.

Pro prezentaci výsledků na webových stránkách příslušných KHS se zařazuje lokalita do jedné z následujících pěti kategorií:

1. voda vhodná ke koupání - nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci s vyhovujícími smyslově postižitelnými vlastnostmi - modrý symbol

2. voda vhodná ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi - nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, v případě možnosti je vhodné se osprchovat - zelený symbol

3. zhoršená jakost vody - mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, u některých vnímavých jedinců by se již mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání se doporučuje osprchovat se - oranžový symbol

4. voda nevhodná ke koupání - voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání nelze doporučit zejména pro citlivé jedince - červený symbol

5. voda nebezpečná ke koupání - voda neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví, vyhlašuje se zákaz koupání - černý symbol

Informace se také vždy zveřejňuje přímo v místě koupání. V případech červeného nebo černého symbolu se vydávají doporučení veřejnosti nebo zákaz koupání. Z uvedených výsledků se každoročně vyhotovuje zpráva za uplynulou koupací sezonu a do 31. prosince se zasílá Komisi EU.

Z laického pohledu mohou být za měřítko čistoty vody považovány biologické indikátory. Návštěvník přírodního koupaliště vnímá znečištěnou vodu subjektivně podle vzhledu, příp. zápachu. Fytoplankton, který počátkem letního období způsobuje zelené vegetační zbarvení až nahnědlou barvu vody (zejména různé druhy rozsivek), je přirozenou složkou biologického cyklu přírodních vod. Nejvíce jsou rekreanti ohrožováni při masovém výskytu toxických sinic, které obsahují ve svých buňkách cyanotoxiny uvolňující se při jejich rozkladu. Při překročení limitu 100 tis. buněk sinic/ml, 50 μg/l chlorofylu-a, příp. limitního výskytu ukazatelů fekálního znečištění (koliformní bakterie, enterokoky) již voda neodpovídá hygienickým požadavkům vyhlášky ministerstva zdravotnictví 135/2004 Sb. a pro uživatele představuje zdravotní riziko.

Pro vývoj kvality vody v přehradních nádržích a zejména rozvoj řas a toxických sinic je určující přísun dusíku a fosforu jak přítokem, tak i ze zásoby v sedimentech. Při bližším hodnocení jednotlivých lokalit je zřejmé, že i přes řadu dílčích opatření a výstavbu čistíren u bodových zdrojů znečištění je současný stav stále nevyhovující. Pro udržení kvality vody v těchto nádržích je proto třeba důsledně odstraňovat živiny, zejména fosfor u komunálních zdrojů v povodí, a také zabránit přísunu erozních splachů z polí. V opačném případě může být zpochybněna i efektivita vynaložených prostředků na ozdravění přímo v nádrži, tak jak je tomu např. v případě Brněnské přehrady.

Ing. Danuše Beránková - Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, pobočka Brno, danuse_berankova(zavináč)vuv.cz