Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Moravská Amazonie a profesor


Mojmír Vlašín, č. 4/2010, str. 22

Komplex lužních lesů, který se nachází v oblasti na soutoku Dyje s Moravou, bývá nazýván také Moravskou Amazonií. V tomto území je vyhlášeno pouze několik národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, zbytek území dosud nepožívá legislativní ochrany. Celé území je ale navrženo jako evropsky významné do soustavy Natura 2000. Nařízení vlády 132/2005 Sb. předpokládá ochranu formou chráněné krajinné oblasti. To se ovšem nelíbí zájemcům o těžbu ropy či štěrků a starostům/starostkám některých obcí.

Také profesor Mendelovy univerzity Jaroslav Machovec tvrdí: „Již nynější stav v ochraně přírody brání řádné péči o zámecký park. Již požadavek ochránců přírody na ponechání vyvrácených stromů v parku s odkazem na přítomnost chráněných brouků je hrozbou. Brouci ano, chraňme je, ale tady dělají podmínky pro jejich přemnožení a likvidaci i dnes zdravých stromů.“ (MFD, březen 2010) Je přesvědčen, že zkáza parku bude v případě dalšího zpřísnění ochrany přírody neodvratná. Stačí pět až deset let, aby se z umělé kulturní krajiny stal obyčejný lužní les. „Nelze krajinu přetvořenou člověkem chápat jako přírodu, ale jako území vytvořené pro člověka,“ tvrdí Machovec.

Pan profesor je jistě uznávaným odborníkem přes parky a stromy, ale ochraně přírody rozumí jen velmi málo. Jinak by nemohl vypustit taková slova z úst. Chráněná krajinná oblast je právě ten typ ochrany, po které pan profesor volá a zároveň ho zatracuje. V § 25 zákona 114/1992 Sb. je chráněná krajinná oblast charakterizována jako rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.

Profesor Machovec své osobní zkušenosti s Lednickým parkem poněkud nešťastně a nekompetentně přenáší na celý záměr vyhlášení CHKO. Jde totiž o to, že Zámecký rybník uprostřed parku je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky a stromy v jeho okolí jsou v ochranném pásmu tohoto území. Z tohoto titulu se vedou spory o jejich další osud a na této situaci se vyhlášením CHKO nic nezmění.

Z hlediska ochrany přírody se tedy v případě soutoku Moravy s Dyjí jedná o naprosto klíčové území, které zatím postrádá odpovídající legislativní ochranu. Profesor Machovec ani jiní si neuvědomují, že i když je území vyhlášeno jako Přírodní a kulturní dědictví UNESCO, a je i biosférickou rezervací, jde jenom o nálepky, které skutečnou ochranu území vůbec neposkytují. Ochrana lokality jako chráněné krajinné oblasti je v podstatě jedinou možností jak toto unikátní dědictví našich předků zachovat. Vyhlášení velkoplošného chráněného území v oblasti dolní Moravy se připravuje a diskutuje mezi odborníky od padesátých let 20. století. V roce 1976 se vyhlašovala CHKO Pálava, která v původní verzi zahrnovala i Lednicko-valtický areál a také oblast Soutoku. Vyhlášení v tomto rozsahu na poslední chvíli zabránil tehdejší předseda národního výboru v Lednici, jenž byl zároveň členem krajského výboru KSČ, kvůli kterému se hlavní náměstí v Lednici až do roku 1989 jmenovalo Stalinovo. Nyní je ale ochrana tohoto území povinností vyplývající z našeho členství v EU! A také by mohla být naším příspěvkem k Mezinárodnímu roku biodiverzity, ne?

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu