Vstup pro předplatitele: |
bylo
příliš mnoho kamení
na zemi
a země porodila stromy
bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí
a země
porodila člověka
a člověk
vzal sekeru
(Jan Tluka)
Klvač, P. (ed.): Pospolitosti nikdy dosti / Closeness never too close. Drnka, Drnovice 2010, 80 s.
Neúnavné občanské sdružení Drnka z Drnovin u Vyškova vydalo nedávno fotografickou knihu Pospolitosti nikdy dosti. Navazuje tak na dvě předchozí publikace Kulisy venkovského života (Veronica 5/2007, s. 28) a Na tom našem dvoře (Veronica 3/2008, s. 28), ve kterých předchůdci dnešních autorů, studentů předmětu sociologie venkova a krajiny na Fakultě sociálních studií MU, zachycují prostředí obcí a domácí život obyvatel vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina.
Poslední část této neformální trilogie se zaměřuje na život ve veřejném prostoru. To však ne ve formě občasných předvolebních mítinků či „obnovovaných tradic“ (ve skutečnosti spíše uměle zaváděných, jak ostatně trefně připomíná editor publikace ve svém úvodním textu), ale na život všední, obyčejný, který by čtenář nejspíše při povrchním pohledu za život pospolitý ani neoznačil. Pospolitost zde není vyjádřena jako prostá fyzická přítomnost skupiny lidí, ale jako fenomén, jehož projevy lze pozorovat i při absenci osob - výmluvná je například fotografie lavičky a mopedu. Čtenář je tak důmyslně vtažen do zvláštní hry - může sám testovat, zda v příslušné fotografii nalézá prvky komunitního života, a své zjištění porovná s komentářem autorů obrázků. Může souhlasit, vnitřně polemizovat, ale rozhodně nahlédne hlouběji než jen na povrch střípků mozaiky života jednoho regionu. Zobrazí se mu totiž i uvažování autorů fotografií - mladých lidí, sociologů i fotografů často spíše snahou než suchou akademickou odborností, kteří však asi právě proto vytvořili výpověď poutavou a povětšinou bystře trefnou. Jak jinak ocenit přiléhavé označení svátku Dušiček za skutečné setkávání živých na hřbitově? Mládí a dobrá paměť rovněž asi autory i autorky vedly k tomu, že neopomněli včlenit téma autobusové zastávky, jejíž pochybnou intimitu ocení nejeden večer nikam necestující mladý návštěvník.
Novou publikaci a zejména celou trilogii tedy považuji za přínosnou z více hledisek - cizí čtenář se poučí jak o životě regionu, tak o myšlení studentů. Ovšem čtenář z vesnic v knize zobrazených nahlédne i to, jak se na něj, jeho dům a obec dívá návštěvník, což může být jistě zajímavé zjištění. A tak ve mně kniha vyvolala rozpaky jen v jedné věci - zdali není jak v úvodním slově, tak občas i v komentářích až příliš nostalgická a tesknící po tom, co bylo, když přitom přesvědčivě dokládá, že toho je stále dost.
Zbyněk Ulčák
vysokoškolský učitel