Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Animisté


Rudolf Šmíd, č. 4/2010, str. 28

Ve své typologii dělím strašáky na hastroše, to jsou ti, kteří vypadají jako my, dále na plašiče, tedy všelijaké technické vynálezy k zaplašení škůdců úrody, a poslední skupinu tvoří animističtí strašáci - těla mrtvých zvířat a ptáků.

Animisté se u nás vyskytují jen ojediněle. Není to hezký pohled, ale jejich nález mě vždycky fascinuje a vrací k počátkům lidské civilizace. Podle mne jsou právě animisté nejstarší skupinou strašáků. Vždyť jejich „výroba“ byla a je tak snadná.

Obě má tvrzení dokládá i úryvek z eposu Píseň o Hiawatě, který v polovině 19. století na základě indiánských bájí vytvořil Henry W. Longfellow.

… nalíčil po celém poli / ok na černé loupežníky,
potom skryl se do zálohy / ve smrkovém blízkém háji,
čekaje, až přijdou vrány, / krkavci a sojky, kavky.

Přišli záhy, krákajíce, / s třepotem a skřehotáním,
k svému dílu, k pustošení; / na pole si usedali
… až se všichni pochytali / do ok, léček Hiawaty.

… Bez milosti, vpravo, vlevo / po desíti, po dvaceti
bil a bídná mrtvá těla / rozvěšel pak za strašáky
kolem posvěcených polí / na znamení velké pomsty, …

(zkráceno, přeložil J. V. Sládek, 1909)

A tahle pomsta trvá dodnes, i když se za ta léta notně proměnila. Zabíjet chráněné druhy škůdců by dnes vyšlo hospodáře draho, a tak je nahradily mrtvé slepice či slámou vycpaní králíci. V době postmoderní jsou tyhle archetypální objekty často doplněny o současné atributy, jako jsou vysloužilá cédéčka či PET lahve, které jim dodávají až surrealistickou dimenzi. Kolotoč je toho dokladem.

Rudolf Šmíd

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu