Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Animisté


Rudolf Šmíd, č. 4/2010, str. 28

Ve své typologii dělím strašáky na hastroše, to jsou ti, kteří vypadají jako my, dále na plašiče, tedy všelijaké technické vynálezy k zaplašení škůdců úrody, a poslední skupinu tvoří animističtí strašáci - těla mrtvých zvířat a ptáků.

Animisté se u nás vyskytují jen ojediněle. Není to hezký pohled, ale jejich nález mě vždycky fascinuje a vrací k počátkům lidské civilizace. Podle mne jsou právě animisté nejstarší skupinou strašáků. Vždyť jejich „výroba“ byla a je tak snadná.

Obě má tvrzení dokládá i úryvek z eposu Píseň o Hiawatě, který v polovině 19. století na základě indiánských bájí vytvořil Henry W. Longfellow.

… nalíčil po celém poli / ok na černé loupežníky,
potom skryl se do zálohy / ve smrkovém blízkém háji,
čekaje, až přijdou vrány, / krkavci a sojky, kavky.

Přišli záhy, krákajíce, / s třepotem a skřehotáním,
k svému dílu, k pustošení; / na pole si usedali
… až se všichni pochytali / do ok, léček Hiawaty.

… Bez milosti, vpravo, vlevo / po desíti, po dvaceti
bil a bídná mrtvá těla / rozvěšel pak za strašáky
kolem posvěcených polí / na znamení velké pomsty, …

(zkráceno, přeložil J. V. Sládek, 1909)

A tahle pomsta trvá dodnes, i když se za ta léta notně proměnila. Zabíjet chráněné druhy škůdců by dnes vyšlo hospodáře draho, a tak je nahradily mrtvé slepice či slámou vycpaní králíci. V době postmoderní jsou tyhle archetypální objekty často doplněny o současné atributy, jako jsou vysloužilá cédéčka či PET lahve, které jim dodávají až surrealistickou dimenzi. Kolotoč je toho dokladem.

Rudolf Šmíd

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu