Čtení na tyto dny

Ozvěny

Jít zrána prachem polní cesty bosý
a stanout tváří v tvář
vyjevenému koroptvímu kuřátku
už sotva se mi poštěstí.

Vždyť dávno chodím ulicí,
kde nezavadíš o kapičku rosy.
Však míjím příliš hlučná náměstí.

A potkám-li trs jílku v dlažbě,
což asi zdejším sotva něco říká,
postačí, abych oči přimhouřil,
a slyším koroptvičku opiově tikat.

(Josef Suchý) 

 

Animisté


Rudolf Šmíd, č. 4/2010, str. 28

Ve své typologii dělím strašáky na hastroše, to jsou ti, kteří vypadají jako my, dále na plašiče, tedy všelijaké technické vynálezy k zaplašení škůdců úrody, a poslední skupinu tvoří animističtí strašáci - těla mrtvých zvířat a ptáků.

Animisté se u nás vyskytují jen ojediněle. Není to hezký pohled, ale jejich nález mě vždycky fascinuje a vrací k počátkům lidské civilizace. Podle mne jsou právě animisté nejstarší skupinou strašáků. Vždyť jejich „výroba“ byla a je tak snadná.

Obě má tvrzení dokládá i úryvek z eposu Píseň o Hiawatě, který v polovině 19. století na základě indiánských bájí vytvořil Henry W. Longfellow.

… nalíčil po celém poli / ok na černé loupežníky,
potom skryl se do zálohy / ve smrkovém blízkém háji,
čekaje, až přijdou vrány, / krkavci a sojky, kavky.

Přišli záhy, krákajíce, / s třepotem a skřehotáním,
k svému dílu, k pustošení; / na pole si usedali
… až se všichni pochytali / do ok, léček Hiawaty.

… Bez milosti, vpravo, vlevo / po desíti, po dvaceti
bil a bídná mrtvá těla / rozvěšel pak za strašáky
kolem posvěcených polí / na znamení velké pomsty, …

(zkráceno, přeložil J. V. Sládek, 1909)

A tahle pomsta trvá dodnes, i když se za ta léta notně proměnila. Zabíjet chráněné druhy škůdců by dnes vyšlo hospodáře draho, a tak je nahradily mrtvé slepice či slámou vycpaní králíci. V době postmoderní jsou tyhle archetypální objekty často doplněny o současné atributy, jako jsou vysloužilá cédéčka či PET lahve, které jim dodávají až surrealistickou dimenzi. Kolotoč je toho dokladem.

Rudolf Šmíd

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu