Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Čekejte povodně


Dana Zajoncová, č. 3/2010, str. 1

V létě prý můžeme čekat povodně, zaznělo na první redakční radě letos v únoru. Poslední úpravy čísla o přehradách a řekách se s nimi nakonec sešly s děsivou přesností. Co k nim přiléváme?

Za ta desetiletí, co tu žijeme společně s přehradami, odborníci nashromáždili poznatky, které boří zažité představy, jak pečovat o kvalitu vody a stav nádrží. Týká se to i diskutované revitalizace brněnské přehrady. Přinášíme také postoj oficiální i nevládní ochrany přírody k dosud neschválenému generelu přehrad a příběhy aktivních občanů, kteří se s ním vypořádávají ve svých krajinách.

V Německu se na základě cost-benefit analýzy přehrady dokonce ruší. I když uváděný případ paradoxně ilustruje, jak obtížné je přijímat něco nového, určitě jsou tam dál v řešení souvislostí povodní (nebo sucha) s klimatickými změnami. Srovnáním českých a německých příkladů uvidíte, jak rozdílně lze plánovat protipovodňovou ochranu a jak moc potřebujeme o těchto problémech spolu komunikovat. I u nás ovšem postupně vznikají alternativní návrhy - mimo jiné i na aktuálně rozlité Bečvě.

V tomto čísle toho ale k vodě v krajině najdete víc. Věnujeme se vsakování a čištění povrchových vod. Po malé odmlce je tu opět poezie, a to o úhořích. Autory příspěvků jsou mezi jinými i správci našich toků z Povodí Moravy. (V srpnovém čísle se ještě můžete těšit na revitalizaci řeky Moravy v Olomouci či nové zprávy z Nových Heřminov, které sledujeme dlouhodobě.) Přestože z tohoto čísla podobně jako z krajiny kolem cáká voda, je pestré a věřím, že se vám bude dobře číst.

Asi jste zaznamenali, že jsme zvětšili inzertní plochu, kterou chceme více nabízet firmám, jejichž činnost se týká přírody, které dbají na environmentálně příznivé podnikání nebo ze svých zisků financují projekty pro přírodu. Děkujeme všem, kteří nás podpořili sponzorským předplatným anebo darem. Za největší dary jmenovitě Bedřichu Moldanovi, Ivanu Ryndovi, Romanu Rozsypalovi a manželům Flouskovým. I nadále uvítáme Vaši pomoc přímými příspěvky nebo doporučením Veroniky novým předplatitelům, sponzorům či inzerentům.

Navzdory krizím a pohromám Vám milé čtenářky a milí čtenáři přeji, abyste prožili pěkné léto.

Dana Zajoncová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu