Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Ekologický stav nádrží


Jindřich Duras, č. 3/2010, str. 7

Důležitá otázka zní, jak jsou na tom přehradní nádrže ekologicky. Dle Rámcové směrnice o vodách je třeba sledovat a hodnotit ekologický stav vodních útvarů, což platí i pro stojaté vody. Protože ale u nás nemáme vodní útvary stojatých vod (tj. plochy nad 50 ha) přirozeného původu, ale pouze vzniklé lidskou činností (rybníky, přehradní nádrže, pískovny, důlní jámy), používáme termín ekologický potenciál.

Dobrý ekologický potenciál lze těžko přiznat nádržím s masovým rozvojem sinic, to je zřejmé na první pohled. Laikovi ale může uniknout naprosto zásadní věc: Kolísání hladiny spolehlivě likviduje vodními a mokřadními rostlinami osídlené příbřeží, tzv. litorál. Absence dobře vyvinutého litorálního pásma je důvod, proč přehradní nádrže jsou z ekologického hlediska pouze velmi handicapovaným jezerem. Litorál je totiž pestrým a bohatě strukturovaným stanovištěm pro plejádu vodních organismů včetně ryb, kterým nabízí i prostor pro tření (štika, lín, cejn, perlín) a bohatou potravní základnu. Zoufalá chudost litorálu je hlavním důvodem, proč je obtížné udržet v přehradních nádržích silnější populaci štiky a okouna, zatímco populace plotic, cejnů a ouklejí jsou velmi početné. V nádržích s mělkými partiemi může litorální vegetace také zachycovat významné množství živin vstupujících s přitékající vodou.

Obnova litorálního pásma s vodními rostlinami naráží na zásadní problém - kolísání hladiny se obtížně omezuje, protože souvisí s hlavním účelem nádrže - energetickým, vodárenským či protipovodňovým. Určitou šanci mají nádrže s vysokou průhledností vody, kde mohou vodní rostliny růst ještě v hloubce 5-8 metrů, tedy s trochou štěstí mimo hlavní rozsah kolísání hladiny. Přítomnosti vodních rostlin neprospívají ani býložraví amuři, jimiž rybáři zamořili většinu vod. V zahraničí jsou někde budovány ve vhodných zátokách přelévané hrázky tak, aby zadržovaly vodu i v době velkého poklesu hladiny a vegetace zůstala zachována. Toto opatření je sice vždy pouze „náhradním“, tedy nedokonalým řešením, ovšem v některých lokalitách by jistě bylo přínosem.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu