Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod


Linda Franková, č. 3/2010, str. 10-12

Jedním z adaptačních opatření na klimatickou změnu v oblasti vodního hospodářství by měl být připravovaný generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Zpracování generelu ukládá zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ministerstvu zemědělství, které jej má pořídit v dohodě s ministerstvem životního prostředí. Cílem je vymezit plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha.

Dosud existuje směrný vodohospodářský plán z roku 1988, ze kterého jsou vodoprávní úřady povinny vycházet při svém rozhodování. Obsahuje však řadu lokalit pro akumulaci za účelem jiným, než omezování rizika povodní a sucha. Jedná se např. o nádrže pro energetické využití, vyrovnávací (špičkové), závlahové nádrže nebo o alternativní lokality k již existujícím přehradním nádržím. Snaha převzít je byla patrná při tvorbě a schvalování Plánu hlavních povodí ČR v roce 2006. Ministerstvo zemědělství formou jeho přílohy předložilo návrh 205 lokalit z celé ČR, vhodných pro akumulaci. Příloha nakonec nebyla schválena pro výrazný odpor veřejnosti, významné střety s ochranou přírody a krajiny, a také proto, že plán hlavních povodí je koncepční dokument, který stanovuje rámcové cíle a neslouží k určení konkrétních opatření. Proto byl v jeho závazné části přijat úkol navrhnout v rámci zákona o vodách legislativní postup výběru lokalit, který by přihlížel k socioekonomickým důsledkům územní ochrany a projednání s dotčenými kraji a obcemi. Do zákona o vodách byl zákonem č. 181/2008 Sb. doplněn nový § 28a Území chráněná pro akumulaci povrchových vod, který ukládá pořízení generelu.

69 lokalit

K tvorbě generelu byla v roce 2009 zřízena pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Dohodla a odsouhlasila kritéria pro výběr lokalit a hodnocení střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vycházela ze seznamu připraveného pro plán hlavních povodí (převzato 186 lokalit) a z výhledových studií potřeb vody při dopadu klimatické změny, které zpracoval Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka pro povodí Ohře a povodí Labe. Ministerstvo zemědělství spolupracovalo s podniky Povodí. Lokality byly vybírány ve dvou kategoriích:

A. Strategické, které v případě dopadu klimatických změn v horizontu 50-100 let bude potřebné a možné využít pro zásobování pitnou vodou, přičemž skutečná potřeba využití bude posouzena v horizontu cca 50 let a vázána na vyhodnocení dopadu klimatické změny. Posuzovaly se u nich střety se zájmy ochrany přírody v národním měřítku neopakovatelnými (jediná lokalita v ČR, výskyt endemického společenstva nebo druhu bez možnosti přenosu na jinou lokalitu nebo vytvoření náhradního biotopu).

B. Lokality, které jsou vhodné pro akumulaci za účelem protipovodňové ochrany, pokrytí požadavků na odběry a nadlepšování průtoků (zabezpečení ekologických průtoků v tocích). Byly hodnoceny s ohledem na střety s lokalitou ochrany přírody v národním měřítku neopakovatelnou, zvláště chráněným územím, lokalitou soustavy Natura 2000, výskytem kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů, lokalitou přírodního nebo přírodě blízkého toku, vymezeným územním systémem ekologické stability, nebo lokalitou bez územní a druhové ochrany, avšak s kvalitními dochovanými společenstvy.

Přibližně dvě třetiny lokalit původního seznamu byly vyřazeny pro malý přínos k zajišťování vodohospodářských funkcí nebo pro výrazné střety se zájmy ochrany přírody a krajiny či obytnou zástavbou. U některých lokalit došlo k posunům či zmenšení profilu. Nad rámec původního seznamu byly přidány tři lokality v oblasti povodí Ohře a dolního Labe, jejichž potřeba vyplynula z výhledových bilančních studií. V současné době je v generelu navrženo 69 lokalit.

Lokality v současné podobě generelu
Oblast povodíPůvodní počet lokalitStávající počet lokalit
AB
horní a střední Labe 34 2 13
horní Vltava 22 1 6
dolní Vltava 26 3 3
Berounka 12 4 6
Ohře a dolní Labe 18 4 + 2 nové 1 + 1 nová
Morava 42 5 6
Dyje 22 3 6
Odra 10 2 1
celkem 186 26 43
69


Výsledný generel se stane součástí politiky územního rozvoje ČR a bude sloužit jako neopominutelný podklad pro další stupně plánovacích dokumentací (zásady územního rozvoje krajů, územní a regulační plány obcí). Hájení lokalit v generelu a navazujících plánovacích dokumentech spočívá v omezení výstavby technické a dopravní infrastruktury, průmyslových, zemědělských a dalších staveb, které by mohly negativně ovlivnit využití zátopy. Bude přitom uplatněn institut územní rezervy podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nejedná se o podklad k realizaci stavby přehradní nádrže. V případě prokázání skutečné potřeby realizace v časových horizontech uvedených výše bude každá stavba procházet procesem povolování dle platných právních norem, tedy včetně možnosti jejího nepovolení.

Generel měl být na podzim roku 2009 představen krajům a dotčeným obcím a poté schválen. Kvůli přetrvávajícím nejistotám nad zařazením některých lokalit s významnými střety se zájmy ochrany přírody to však bylo posunuto do letošního roku. Obě ministerstva nyní jednají o konečné podobě generelu.

Výstavba přehrad z pohledu ochrany přírody a krajiny

Výstavba přehradních nádrží je problematická z pohledu zásahů do přírody a krajiny, střetů s lidskými obydlími a jinými veřejnými zájmy. Mnohé z navržených lokalit zasahují do zachovalých údolí s přirozenými úseky vodních toků a niv, které vytvářejí předpoklady pro existenci rozmanitých druhů živočichů a rostlin a dotvářejí typický ráz naší krajiny. Jejich zaplavením by došlo k poškození složitých přírodních procesů vázaných na vodní tok a jeho nivu - ke ztrátě přirozeného vodního režimu, likvidaci biotopů a mnohdy nevratnému poškození biodiverzity a ekologické stability. Taková území tvoří přírodní předlohu pro navrácení nevhodně obhospodařovaných území do přírodě blízkého stavu. Zachování přirozených a revitalizace degradovaných úseků vodních toků a niv má oporu v Rámcové směrnici o vodách, ve které se Česká republika zavázala k ochraně morfologického a ekologického stavu vodních toků.

U lokalit vybraných k hájení v generelu bude potřeba prosazovat nejprve realizaci drobných opatření k podpoře akumulace a retence vody v krajině. Postupným naplňováním plánů oblastí povodí (realizací programů opatření) by mělo docházet ke zlepšování ekologického stavu vodních toků. Přírodě blízká opatření, jako jsou revitalizace vodních toků a niv, rašelinišť a jiných mokřadů, protierozní meze, průlehy a šetrné hospodaření na zemědělské i lesní půdě, která podporují přirozenou retenci vody v krajině, mohou alespoň dílčím způsobem řešit problémy s nedostatkem vody. Nemusejí přinést srovnatelné vodohospodářské efekty jako přehradní nádrž, ale mohou snížit nároky na její případnou výstavbu (nižší hráz, objem a zatopená plocha), nebo umožní řešit problémy s nedostatkem vody soustavou malých vodních nádrží.

Výstavba přehradních nádrží k ochraně před povodněmi a suchem by měla být poslední možností po vyčerpání veškerých dostupných prostředků pro obnovu přirozené retenční schopnosti krajiny formou přírodě blízkých opatření a šetrného hospodaření.


Příklad hodnocení střetů se zájmy ochrany přírody a krajiny

Lokalita Pěčín na řece Zdobnici

oblast povodí Horního a středního Labe

  • zachovalý říční fenomén hlubokých údolí horských řek
  • střet s územní ochranou: I. a II. zóna CHKO Orlické hory; Natura 2000 Zdobnice-Říčka, evidovaná lokalita štola Erzloch - zimoviště netopýrů
  • střet s ÚSES: regionální biocentrum a biokoridor
  • prioritní biotopy soustavy Natura 2000: údolní jasanovoolšové luhy a suťové lesy, podhorské až horské smilkové trávníky (nejrozsáhlejší v Orlických horách)
  • střet s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů: kriticky: mihule potoční, zmije obecná, netopýr černý, netopýr velký, vrápenec malý, netopýr vodní, silně: netopýr ušatý, čolek horský, čolek obecný, mlok skvrnitý, ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, čáp černý, ledňáček říční, plšík lískový, lilie cibulkonosná, všivec lesní

zařazeno v generelu

Lokalita Javorník na řece Veličce

oblast povodí Moravy

  • střet s územní ochranou: CHKO Bílé Karpaty, NPR Jazevčí, EVL Bílé Karpaty
  • střet s ÚSES: regionální biocentrum Jazevčí
  • střet s výskytem kriticky a silně ohrožených druhů: kriticky: prstnatec plamatý sedmihradský (jedna ze dvou lokalit v ČR), violka bílá, rak říční, silně: zvonek hadincovitý, ledňáček říční, modrásek očkovaný, ohniváček černočárný, kosatec různobarvý, okrotice červená, vstavač vojenský, vstavač osmahlý, kosatec trávovitý, vstavač bledý, mečík střechovitý, hladýš pruský, prstnatec bezový a další

nezařazeno v generelu


Ing. Linda Franková (1981) - vedoucí oddělení péče o vodní ekosystémy AOPK ČR, členka pracovní skupiny k tvorbě generelu, linda.frankova(zavináč)nature.cz

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu