Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Kam až vylezl bobr


Mojmír Vlašín, č. 3/2010, str. 27

Areál bobra evropského se rychle mění. Aby dostál svému jménu, obsazuje téměř všechny evropské země. V České republice se nejvýše dostal na Šumavě na Mrtvý luh (kolem 800 m n.m.), zřejmě sem přešel přes hřebeny z Bavorska. Na Moravě zatím nejvyšší nepochybně zdokumentovaný nález pochází z Tvrdkova u Rýmařova (620 m n.m.), kam se při migraci v březnu 1999 zatoulal jeden dvouletý jedinec. V sousedním Rakousku nejnověji obsadil Alpy poblíž Salcburku (728 m n.m.).

Bobra - horolezce mají na Slovensku. Od roku 1985 se rozšiřuje postupně z Polska a pomalu obsazuje vhodná místa na řece Poprad a jejích přítocích. Kolem roku 2000 už byl pod Tatrami například v okolí Spišskej Belej a Kežmaroku. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt v přírodní rezervaci Belianske lúky. Dne 28. 4. 2009 se jeho stopy našly u Kežmarskej Bielej v nadmořské výšce 1 350 m. V polovině června 2009 se potvrdil výskyt bobra, který nezaměnitelné stopy v podobě přehryzaných kmenů vrb zanechal v okolí Zeleného plesa v Tatranském národním praku. Zdržoval se zde asi dva týdny. Škoda, že ani pomocí fotopastí se pracovníkům národního parku nepodařilo zdokumentovat bobra na tak nezvyklé lokalitě v nadmořské výšce 1 551 m.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu