Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Kam až vylezl bobr


Mojmír Vlašín, č. 3/2010, str. 27

Areál bobra evropského se rychle mění. Aby dostál svému jménu, obsazuje téměř všechny evropské země. V České republice se nejvýše dostal na Šumavě na Mrtvý luh (kolem 800 m n.m.), zřejmě sem přešel přes hřebeny z Bavorska. Na Moravě zatím nejvyšší nepochybně zdokumentovaný nález pochází z Tvrdkova u Rýmařova (620 m n.m.), kam se při migraci v březnu 1999 zatoulal jeden dvouletý jedinec. V sousedním Rakousku nejnověji obsadil Alpy poblíž Salcburku (728 m n.m.).

Bobra - horolezce mají na Slovensku. Od roku 1985 se rozšiřuje postupně z Polska a pomalu obsazuje vhodná místa na řece Poprad a jejích přítocích. Kolem roku 2000 už byl pod Tatrami například v okolí Spišskej Belej a Kežmaroku. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt v přírodní rezervaci Belianske lúky. Dne 28. 4. 2009 se jeho stopy našly u Kežmarskej Bielej v nadmořské výšce 1 350 m. V polovině června 2009 se potvrdil výskyt bobra, který nezaměnitelné stopy v podobě přehryzaných kmenů vrb zanechal v okolí Zeleného plesa v Tatranském národním praku. Zdržoval se zde asi dva týdny. Škoda, že ani pomocí fotopastí se pracovníkům národního parku nepodařilo zdokumentovat bobra na tak nezvyklé lokalitě v nadmořské výšce 1 551 m.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu