Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Ohrožené parky (k výstavbě „rychlé“ tramvaje v Brně)


č. 2/1989, str.18-19

I. Otázky pro ing. Janu Tupou, sadovnici, specialistku pro zeleň Útvaru hlavního architekta v Brně.

Jak je na tom Brno se zelení v porovnání se svou minulostí a v porovnání s podobnými městy v ČSSR?

Když byly roku 1787 otevřeny Lužánky, připadalo v nich na jednoho brněnského obyvatele 15 m2. Pozitivní vývoj parků přerušila první světová válka. Těsně před ní připadalo na jednoho obyvatele Brna 10 m2 parku, dnes jen 4,2 m2. Plocha zeleně se stále snižuje, zejména záborem pro potřebu nových komunikací (RT, Pražská a Svitavská radiála aj. - viz Veronica 3-4/87). Polovina (47 %) Brňanů nemá v dostupné vzdálenosti (400 m) parkovou plochu, v obvodu Brno 4 dokonce 75 % obyvatel.

To jsme mluvili o parcích. Veřejné zeleně (nikoli jen parků) má Brno 7,94 m2 na obyvatele. Víc má jen Praha, Plzeň a Pardubice - kolem 11 m2 na obyvatele (splňují doporučený údaj VÚVA 8-12 m2/obyv.). Nová zeleň, kterou je žádoucí budovat na velkých ucelených plochách (minimálně 50 ha), se v Brně nevysazuje. Abychom vyrovnali deficit, potřeboval by každý brněnský obvod nový padesátihektarový park.

Myslíte, že park sady Osvobození by nebyl zasažen, pokud by se v těchto místech uskutečnila varianta ražená místo hloubené?

Záleží na hloubce - po konzultaci s odborníky z Výzkumného ústavu okrasného v Průhonicích jsme došli k závěru, že tunel ražený v malé hloubce by záchranu zeleně v parku nevyřešil. Muselo by se razit velmi hluboko.


II. Zasloužilý umělec ing. Vilém Reichmann fotografuje brněnské parky celý život. Jeho názor je „subjektivní“ (což v poslední době používáme jako označení až soukromých zájmů), o to však lidštější i rozumnější:

To první, co mě napadá při pohledu z okna mého bytu na sadech Osvobození do skupenství korun starých stromů, prokresleného v zimě křivkami letu havranů a pokropeného na jaře hlaholem nesčetných kosů, je pocit úlevy, který se mě zmocnil před lety, když jsme se sem přestěhovali z bytu v „paláci“ Alfa ve středu města, jehož okno se dívalo na truchlivou sirobu popelavě šedých zdí dvorní šachty, poznamenaných neštovicemi pumového zásahu. Pocit úlevy léty neoslábl, je stále přítomný; je to pocit oknem podávané laskavé ruky matky přírody, pocit konejšivého dechu stromů, který nejednou k nám do šestého poschodí vynesl motýla, pocit daru, nekompenzovaného protihodnotou výše nájemného.

Pominu-li další pocit úlevy, s nímž jsem kvitoval zprávu, že už nebydlím na sadech, pojmenovaných po Stalinovi, žiji nyní v naději, že mi bude dopřáno dožít se pocitu úlevy ještě také ze zprávy, že definitivně padl návrh na devastaci těchto životodárných sadů v rámci projektu, který, ať už je slučitelný s nevím jakými vykalkulovanými racionálními důvody, skloubenými technokratickými fígli, rozhodně není slučitelný se zdravým lidským rozumem, chápajícím absolutní prioritu ekologie jako kategorický příkaz doby.

Za svůj dlouhý život jsem zažil mnohé metamorfózy těchto sadů. Vždyť pamatuji dobu, kdy osou Koliště byla alej prastarých jilmů, pod nimiž bylo nedělní korzo. Stará paní tam pronajímala sklápěcí židličky jako v Lucemburské zahradě, v hudebním pavilónu hrála kapela a lidem sedícím poklidně v Zemanově kavárně by myšlenka obětovat tento sad pěti minutám úspory dopravního času připadala, řekněme, nesrozumitelná.


Poznámka redakce:

Národní výbor města Brna zareagoval na četné připomínky odborníků, organizací i občanů k vedení trasy rychlé tramvaje (technologii hloubeni z povrchu) parky na sadech Osvobození a na nám. Rudé armády tím, že se zavázal k získání prostředků na ražení  tunelu v úseku nám. Malinovského - nám. Rudé armády a na odstranění neúnosného provizoria v ulici Leninova. Byla ustavena komise rady NVmB k rychlé tramvaji, ve které je zastoupen i MěV ČSOP, a ve které se mají projednávat všechny připomínky a změny projektů. Současně pracuje několik týmů odborníků na studiích takových systémů městské hromadné dopravy, které by dopravě brněnských občanů i jejich životnímu prostředí přinesly víc užitku než řešení navrhovaná Metroprojektem.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu