Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Kůrovec na Šumavě aneb nebezpečná ztráta komunikace


Antonín Buček, č. 1/1997, str. 1

Tak jako byl rok 1995 ve znamení Evropského roku ochrany přírody, byl rok 1996 v české ochraně přírody ve znamení kůrovce. Nové vedení Správy národního parku Šumava zahájilo s pomocí lesnické techniky rozsáhlou akci směřující k likvidaci kůrovcové kalamity. Tam, kam dříve nesměli návštěvníci ani vstoupit, objevily se náhle těžební a dopravní mechanismy, některé části národního parku byly pro veřejnost zcela uzavřeny. Názory na tuto akci prezentované v tisku, rozhlase i v televizi byly zcela kontroverzní - od bezvýhradné obhajoby lesnických opatření až po striktní odmítání jakýchkoli zásahů proti kůrovci v nejcennějších částech šumavských lesů.

Nelze se divit milovníkům a obdivovatelům přírody, že byli zděšeni, když spatřili těžké mechanismy, rozrývající lesní půdu v srdci Šumavy, zvláště když řada přírodovědců upozorňovala na problematický smysl celé akce a možné negativní důsledky. Vybrat správné a pro přírodu vyhovující řešení nikdy není a ve složitých podmínkách středoevropské kulturní krajiny ani nikdy nebude jednoduché. Proto jsme v redakci časopisu Veroniea rozhodli věnovat podstatnou část tohoto čísla spektru názorů na kůrovce, kůrovcové kalamity a jejich důsledky v národním parku Šumava i v dalších chráněných územích.

Škála názorů je bohužel neúplná, neboť chybí slíbené stanovisko Správy národního parku Šumava. V době uzávěrky jsme je ještě nedostali. Chybí tedy pohled těch, kteří na sebe vzali odpovědnost za provedené zásahy, chybí zdůvodnění těchto zásahů a pohled pracovníků Správy NP na to, jak se péče o lesní ekosystémy na Šumavě bude vyvíjet v budoucnu.

Jedno poučení z „roku kůrovce“ je zřejmé. Je třeba diskutovat o zásazích v chráněných územích dlouho před jejich započetím. Je třeba před rozhodnutím vyslechnout celou škálu odborných názorů, které by měly být založeny na dlouhodobém sledování dějů v přírodě, je nezbytné pečlivě zvažovat důsledky zásahů a je také třeba vysvětlít veřejnosti, proč jsou případné zásahy nutné. Vždycky je lépe předem diskutovat, než se později hádat a vzájemně obviňovat. Ztráta komunikace je vždy nebezpečná. V případě péče o nejvzácnější klenoty naší přírody si ji nemůžeme dovolit.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu