Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Příroda versus úředníci


Antonín Buček, č. 1/1995, str. 1-2

Před pěti lety navrhl spisovatel Ludvík Vaculík, abychom do své ústavy dali článek, jenž právně uzná nezávislost přírody na nás a našem souhlasu. „Už nic nebude smět být zničeno a vyhubeno jen pro naši potřebu, chuť či zábavu,“ žádal tehdy L.Vaculík. Jeho návrh, který jsme podpořili i ve Veronice (č. 2/1991), neprošel. Zvítězila nechuť jakkoli omezovat práva člověka na využívání přírody. Nechuť, která vyvrcholila tím, že současná vláda odmítla koncepci trvale udržitelného rozvoje, koncepci, kterou uznává většina civilizovaných států světa. Koncepci péče o životní prostředí naše vláda nemá a bylo by jí přitom v období společenské a ekonomické transformace tolik potřeba! Pokud bychom ovšem nepovažovali za koncepční různé výroky premiéra Klause, jako ten na besedě se starosty obcí z okolí vojenského letiště v Náměšti nad Oslavou 23. února letošního roku. Premiér, povýšený ve stejný den do hodnosti majora v záloze, řekl, že na hluk si lidé musí zvyknout, neboť „mají prostě smůlu, podobně jako mají smůlu ti, kdo bydlí někde ve městě na nějaké frekventované ulici“.

Při takovém postoji k přírodě a k životnímu prostředí není divu, že se znovu začínají aktivizovat různé zájmové skupiny, prosazující projekty, jejichž realizace by znamenala nenahraditelné narušení přírodních hodnot, projekty často již v minulosti odmítnuté pro technokratickou jednostrannost. Znovu se vrací záměr rekonstrukce televizní věže a přístupové komunikace na vrcholu Děvína v jádrové zóně biosférické rezervace Pálava, rekonstrukce lanovky na Sněžku, diskutuje se o lyžařském areálu Vidly v národní přírodní rezervaci Praděd v chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Začala realizace nesmyslné lanovky v národní přírodní rezervaci Moravský kras střed - tím, že do citlivých vápencových společenstev spadlo mnohatunové lano a muselo být složitě vyprošťováno z větví stromů a keřů. Příroda má zřejmě v Moravském krasu „smůlu“, podobně jako příroda v okolí Novomlýnských nádrží, kde se stále nedaří prosadit revitalizační opatření, schválené přitom i Ministerstvem životního prostředí. Zdá se, že smůlu bude mít i příroda Labských pískovců, jednoho z ekologických stavebních kamenů Evropy. Budoucí národní park zmenšili úředníci ministerstva životního prostředí na polovinu.

Při všech těchto a řadě dalších podobných záměrů se projevuje snaha o kabinetní, úřední, byrokratické rozhodnutí, bez objektivní analýzy, bez široké odborné diskuse, bez účasti veřejnosti a nevládních ekologických hnutí a iniciativ. Řada těchto organizací se naopak dostala do seznamu extremistických skupin, sledovaných BIS. Přitom Hnutí Duha i Děti Země proklamují a používají výhradně nenásilné formy ovlivňování postojů veřejnosti. Projevují se snahy zužovat demokracii jen na právo občana volit členy parlamentu a místních samospráv. Občanskou společnost ovšem, jak známo, tvoří nejen politické strany, ale i nevládní, nezisková hnutí a organizace, s nimiž se moudří politici a státní úředníci radí, jak dospět k přijatelným rozhodnutím.

Přes všechny obtíže musíme tento princip neustále prosazovat i v ochraně přírody. Nelze jej totiž ponechat jen na státních úřednících. Mohlo by se pak snadno stát, že by příroda měla smůlu. A s ní i my všichni, kdož ji máme rádi.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu