Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Ekosystémové služby mezinárodně


Jan Plesník, č. 2/2011, str. 6-7

Ne všemu, co považujeme za velmi užitečné, přiřazujeme velkou hodnotu (například vodě), a ne vše, čemu přikládáme velkou hodnotu, máme za velmi užitečné (například diamant).

Adam Smith: An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776

Příjemný červnový podvečer v druhém největším francouzsky mluvícím městě na světě pomalu končí. Na severoamerické poměry poněkud úzké ulice v centru oživuje více lidí než obvykle. Na místním okruhu totiž před několika dny předváděli své nemalé řidičské umění Schumacher, Barrichello, Häkkinen a další krotitelé supersilných motorů a davy fanoušků F 1 si předprázdninový pobyt v Montrealu jednoduše prodloužili.

Za prastarým dubovým stolem v jedné irské nálevně jsme se sešli proto, abychom prohovořili podobu zamýšleného rozsáhlého hodnocení stavu, změn a vývojových trendů biosféry. Vždyť už za půl roku vstoupíme do nového tisíciletí. Walt Reid, muž pronikavé inteligence s tváří filmového herce, vyslovuje výraz, který překvapivě rychle převezmou do svého slovníku novináři, ekonomové, politici a marketingoví mágové - ekosystémové služby.

Zmrtvýchvstání externalit

Samotná koncepce ekosystémových služeb, tedy procesů a podmínek přírodních ekosystémů, které podporují činnost člověka a udržují existenci lidské civilizace na Zemi, je pochopitelně mnohem starší. Sahá do 70. let 20. století, kdy se ekologové i ekonomové opakovaně snažili zdůraznit užitkovou hodnotu ekosystémových funkcí, z pohledu člověka označovaných právě jako služby. Naprosto opodstatněné úsilí ukázat politikům a řídícím pracovníkům, že hodnota přírody není ani nulová, ani nekonečná, ale někde mezi oběma krajnostmi, se ale až do poloviny 90. let 20. století omezilo jen na úzký okruh zasvěcenců. Opravdový průlom v ekonomickém nahlížení na přírodu přinesl až rok 1997. Tehdy ve známém americkém nakladatelství ochranářské literatury Island Press vyšla přelomová publikace Gretchen Dailyové Služby přírody: závislost společnosti na přírodních ekosystémech.

Ještě větší rozruch vyvolala studie mezinárodního týmu vedeného Robertem Costanzou, uveřejněná v prestižním přírodovědeckém časopise Nature. Autoři došli k závěru, že roční hodnota služeb poskytovaných biosférou lidstvu představuje v průměru nejméně 1,8násobek globálního hrubého národního produktu. I když zejména skupina environmentálních ekonomů kolem Světové banky později kritizovala postup použitý Costanzou a jeho spolupracovníky, nelze popřít, že právě zmíněný článek viditelně oživil zájem o instrumentální neboli utilitární hodnoty přírody. Výsledky Costanzovy studie pronikly do titulků prvních stránek světových deníků a do vysílání uznávaných televizních zpravodajských stanic CNN a BBC.

Zlom na přelomu tisíciletí

Nicméně opravdovou revoluci v nazírání na význam fungování přírody pro vývoj naší civilizace přinesl až megavědecký projekt Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA). Jeho unikátnost spočívala mj. v tom, že přišel s jednoduše geniální myšlenkou nezaujatě postihnout důsledky změn ekosystémů pro kvalitu života lidí právě prostřednictvím jimi poskytovaných služeb.

Hlavním poselstvím projektu zůstává opodstatněný názor, že lidé vytvářejí na přírodu takový tlak, že její schopnost podporovat budoucí generace již nemůžeme zaručit. Zatímco prognózy vývoje globálního ekosystému ze 70. a 80. let 20. století zdůrazňovaly, že lidstvu hrozí zejména vyčerpání zdrojů, MA připomíná, že omezení nebo dokonce úplná ztráta některé z klíčových ekosystémových služeb může v extrémním případě vést k tomu, že se určitá část planety stane pro člověka neobyvatelnou, i když v ní zdroje nebudou ani zdaleka vyčerpány.

(Staro)nová témata ochrany přírody

Výsledky MA, zveřejněné v podobě řady publikací i zpráv určených různým uživatelům, spustily nečekanou lavinu zájmu o ekosystémové služby, o jejich vyčíslení a o platbu za ně. Počet nejrůznějších studií, zpráv, rešerší, analýz a odborných i populárně naučných článků týkajících se právě služeb přírody nadále exponenciálně roste. Zadáme-li do vyhledávače Google výraz ecosystem services, nabídne nám 5 910 000 internetových stránek, které obsahují uvedené sousloví. V případě tak tradičního termínu, jakým bezpochyby je nature conservation, najde vyhledávač 8 900 000 webových adres.

Americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce významně navýšil rozvojovou pomoc USA africkým zemím. Na soupisu problémů, které by peníze americké vlády měly přednostně pomáhat řešit, bychom marně hledali nejen ochranu přírody, ale i šířeji pojatou péči o biologickou rozmanitost. Jejich místo zaujala veřejně deklarovaná podpora služeb poskytovaných ekosystémy místním obyvatelům a omezování dopadů probíhajících a předpokládaných změn podnebí.

Koncepce ekosystémových služeb se již definitivně stala nedílnou součástí mezinárodní ochrany přírody. Víc než výmluvně o tom vypovídají výsledky 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD), konaného v říjnu 2010 v japonské Nagoji. Jestliže budeme pozorně pročítat rozhodnutí, přijatá více než 8 000 delegáty ze 180 zemí, zjistíme, jak často hovoří současně o ochraně biodiverzity a ekosystémových služeb a o jejich významu pro člověka. A to i přesto, že zatímní pokusy určit na Zemi pomocí zástupných veličin prioritní místa pro zachování ekosystémových služeb naznačují, že se nutně nemusejí překrývat ani s plochami klíčovými pro udržení globální biologické rozmanitosti, ani s chráněnými územími.

Nagojský summit mj. podpořil iniciativu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ustavit Mezivládní platformu pro biodiverzitu a ekosystémové služby (Intergovernmental Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), která by po vzoru Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) připravovala apolitické vědecké podklady pro mezinárodní mnohostranné úmluvy zabývající se uvedenou problematikou, zejména pro CBD.

Hledání mantry

Ochrana přírody a obecněji životního prostředí usiluje od samého začátku o nalezení základního přístupu, podloženého nejnovějšími vědeckými poznatky a současně použitelného v každodenní péči o přírodní a krajinné dědictví. Zdá se, že po udržitelném rozvoji či ochraně biologické rozmanitosti se oním zaklínadlem stalo zachování ekosystémových služeb. Zkrátka, džin je z láhve venku a může stejně tak pomáhat jako škodit. Druhá možnost nastane, pokud zapomeneme, že udržení ekosystémových služeb je jen jedním, byť pragmatickým a ne nepodstatným důvodem, proč přírodu vlastně chráníme.


RNDr. Jan Plesník, CSc., (1960) - člen správní rady a řídícího výboru a recenzní redaktor MA, předseda expertní skupiny Úmluvy o biologické rozmanitosti pro ekosystémový přístup, předseda Stálého výboru Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernské úmluvy). V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR se zaměřuje na teoretické a praktické otázky péče o biologickou rozmanitost. jan.plesnik(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu