|
Vstup pro předplatitele: |
VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY
Poslední čísla
 | |
|  |
 |  |
Čtení na tyto dny
Pobřeží
Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…
(František Schildberger)
Doporučujeme ke čtení
Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…
Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatiteleKšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu
Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32Jurkovičovy válečné hřbitovy
Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitelePtačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně
Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatiteleTřikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima
č. 1/2025, str. 36Miesta stretnutí
Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatiteleStaré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny
Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatiteleTragikomedie ochrany přírody
Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima
č. 1/2025, str. 36Dostat pořádný kartáč není na škodu
Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12Reportáž opožděná o třicet pět let
Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny
Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31Nová chráněná území v Brně
Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33
Valašsko
Dušan Šlosar, č. 2/2011, str. 13
Pozoruhodným způsobem zasáhla do části naší horské krajiny takzvaná valašská kolonizace. To byl osidlovací proud, který kdysi dávno vyšel z Balkánu přes území dnešního Rumunska, posunoval se pozvolna po karpatském horském oblouku a skončil v 16. století na našich východních horách, nepřekročiv Moravskou bránu. Zanechal jazykovou stopu v zeměpisných názvech (Valašské Meziříčí, Valašské Klobouky, Beskydy) a díky specifickému hospodaření v horských oblastech, předtím neobývaných, sem přinesl také řadu jiných názvů. Zčásti rumunských (bača, cap - kozel, gruň - horské úbočí, brynza, moldánky - původně pastýřský hudební nástroj, fujara), zčásti z jiných jazyků lidu, který se ke kolonizačnímu proudu přidával (řecké koliba, maďarské salaš, gazda, čutora, polské žinčica, romské vatra), kromě řady názvů nářečních. Trvalou stopu zanechal nejen v jazycích, ale také v nenásilném hospodářském využití a zobytnění rozsáhlých částí karpatských horských končin.
Dušan Šlosar
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu