Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Planina jako Arkádie


Václav Cílek, č. 1/2012, str. 2-3

Krasové planiny si můžeme představit jako pohoří s plochými vrcholy. Stoupáte do hor a na konci výstupu očekáváte nějaké vrcholky nebo štíty, ale místo nich narazíte na vcelku ploché území pokryté závrty, které jsou od sebe odděleny skalními hřbítky a škrapovými poli.

Většina evropských krasových planin je odlesněná a již od pravěku sloužila k pastvě. Zvláštní pocit, který návštěvníka při pohledu na travnatou plochu s jalovci a drobnými skalkami obvykle dojme, může mít tento pravěký kořen. Planina je obrazem řecké Arkádie, samotný Parnas a jeho okolí jsou krasová území ne nepodobná - byť většího měřítka než Slovenský kras. Zde se odehrávají řecké a římské hrdinské i milostné příběhy. Základem evropské vzdělanosti bývaly až do 19. století Vergiliovy Zpěvy pastýřské (Bukolika), které se dílem odehrávají na krasových planinách.

Vergiliovy popisy těchto pastevních krajin jsou i přes vzdálenost dvou tisíciletí důvěrně známé: „Hrdě tu jalovec stojí“ anebo „půda je zprahlá a žárem a žízní travina zmírá“. Slovenský kras je jediné velkoplošné území střední Evropy, které se podobá mediteránním krasovým oblastem. Slovenský kras je však i jediné středoevropské území hodné antické literatury. Sociologové zkoumající vztah člověka ke krajině již dlouho upozorňují, že lidé dávají přednost odkrytým, přehledným krajinám s dalekými výhledy, kde mají pocit bezpečí. Domnívají se, že člověk evropského pravěku se na travnatých pláních nemusel bát nečekaně se přibližujících nepřátel, a mohl se tedy oddávat Vergiliovými slovy „zahálce sladké“, ve které je možné hledat základ mnoha pastýřských zpěvů a melodií. Z tohoto pohledu je krasová planina víc než přírodovědný objekt, je to nositel toho typu kultury, která vplynula do děl slovenských renesančních básníků i národních buditelů, kteří ať již jako kněží, nebo jako vzdělanci vyšli z latinské literatury. Nastávající ztráta tohoto typu kulturní krajiny je srovnatelná se situací, kdy se rozpadá významný kostel.


Plešivecká planina

Plešivecká planina má v rámci Slovenského krasu to nejvíc samostatné a ucelené postavení. Představte si ztracený svět tabulové hory, něco jako venezuelskou Roraimu nebo saharské Tassili, jenže ve středoevropském vydání. Podobá se jakémusi plochému ostrovu o rozměrech zhruba 12 × 6 km, který je ze všech stran obklopen asi 400 m hlubokými údolími. Nahoře na krasové planině není téměř žádná voda, a proto zde nikdy neexistovaly osady či vesnice, jenom rozptýlené salaše a lovecké chatky. Povrch planiny je pokryt několika sty závrtů, takže centrální části planiny se pro podobnost s Měsícem hustě pokrytým krátery říká také Měsíční krajina. Z povrchu a boků planiny je možné proniknout do více než 200 známých propastí a jeskyní a mnohé další čekají na své objevení.


Václav Cílek
geolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu