Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Planina jako Arkádie


Václav Cílek, č. 1/2012, str. 2-3

Krasové planiny si můžeme představit jako pohoří s plochými vrcholy. Stoupáte do hor a na konci výstupu očekáváte nějaké vrcholky nebo štíty, ale místo nich narazíte na vcelku ploché území pokryté závrty, které jsou od sebe odděleny skalními hřbítky a škrapovými poli.

Většina evropských krasových planin je odlesněná a již od pravěku sloužila k pastvě. Zvláštní pocit, který návštěvníka při pohledu na travnatou plochu s jalovci a drobnými skalkami obvykle dojme, může mít tento pravěký kořen. Planina je obrazem řecké Arkádie, samotný Parnas a jeho okolí jsou krasová území ne nepodobná - byť většího měřítka než Slovenský kras. Zde se odehrávají řecké a římské hrdinské i milostné příběhy. Základem evropské vzdělanosti bývaly až do 19. století Vergiliovy Zpěvy pastýřské (Bukolika), které se dílem odehrávají na krasových planinách.

Vergiliovy popisy těchto pastevních krajin jsou i přes vzdálenost dvou tisíciletí důvěrně známé: „Hrdě tu jalovec stojí“ anebo „půda je zprahlá a žárem a žízní travina zmírá“. Slovenský kras je jediné velkoplošné území střední Evropy, které se podobá mediteránním krasovým oblastem. Slovenský kras je však i jediné středoevropské území hodné antické literatury. Sociologové zkoumající vztah člověka ke krajině již dlouho upozorňují, že lidé dávají přednost odkrytým, přehledným krajinám s dalekými výhledy, kde mají pocit bezpečí. Domnívají se, že člověk evropského pravěku se na travnatých pláních nemusel bát nečekaně se přibližujících nepřátel, a mohl se tedy oddávat Vergiliovými slovy „zahálce sladké“, ve které je možné hledat základ mnoha pastýřských zpěvů a melodií. Z tohoto pohledu je krasová planina víc než přírodovědný objekt, je to nositel toho typu kultury, která vplynula do děl slovenských renesančních básníků i národních buditelů, kteří ať již jako kněží, nebo jako vzdělanci vyšli z latinské literatury. Nastávající ztráta tohoto typu kulturní krajiny je srovnatelná se situací, kdy se rozpadá významný kostel.


Plešivecká planina

Plešivecká planina má v rámci Slovenského krasu to nejvíc samostatné a ucelené postavení. Představte si ztracený svět tabulové hory, něco jako venezuelskou Roraimu nebo saharské Tassili, jenže ve středoevropském vydání. Podobá se jakémusi plochému ostrovu o rozměrech zhruba 12 × 6 km, který je ze všech stran obklopen asi 400 m hlubokými údolími. Nahoře na krasové planině není téměř žádná voda, a proto zde nikdy neexistovaly osady či vesnice, jenom rozptýlené salaše a lovecké chatky. Povrch planiny je pokryt několika sty závrtů, takže centrální části planiny se pro podobnost s Měsícem hustě pokrytým krátery říká také Měsíční krajina. Z povrchu a boků planiny je možné proniknout do více než 200 známých propastí a jeskyní a mnohé další čekají na své objevení.


Václav Cílek
geolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu