Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Máme mít starost o kyslík?

Jan Hollan, č. 4/2019, s. 6-7

Tragédie překotných výsadeb ovocných stromů v krajině

Martin Lípa, č. 4/2019, s. 21-23

Nechme les důstojně zemřít

David Veselý, č. 4/2019, s. 30, pro předplatitele

Vcházení do obrazů V – František Richter

Petr Halas, Jan Lacina, č. 4/2019, s. 40-43, pro předplatitele

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

O české krajině při výuce dějepisu


Vítek Urban, č. 2/2011, str. 29

Lokoč, R., Lokočová, M.: Vývoj krajiny v České republice. Lipka - Školské zařízení pro environmentální vzdělávání, Brno 2010, 86 s.

Kulturní krajina je nejvěrnějším obrazem činnosti milionů lidí, kteří ji po staletí, či dokonce tisíciletí svou usilovnou prací přetvářeli a nadále přetvářejí. Krajina se sice neustále mění, ale její starší vrstvy nikdy nezmizí zcela beze stop. Česká krajina je upřímnější než většina našich historických památek, které díky svým romantickým úpravám hodně ztratily na své vypovídací hodnotě. Historici preferují písemné dokumenty, z nichž se dozvídají konkrétní jména, přesná data a mnohé další podrobnosti. Studium vývoje krajiny mnohdy přenechávají jiným a učitelé dějepisu je v tom napodobují. Důraz kladou na popis historických událostí, na rozbor jejich společenských, politických, hospodářských či kulturních příčin a následků. Jen málokdy se ve výuce věnují tomu, jak se krajina v jednotlivých obdobích měnila, a ještě méně si všímají toho, jak zpětně působila na lidskou společnost.

Pochopili by žáci lépe skutky našich předků, kdyby měli představu, v jaké krajině se odehrály? Byla důležitější bitva na Moravském poli, nebo zakládání královských měst? Proč se nezdařil pokus o založení královského města na Českolipsku? Co vše způsobilo a dodnes způsobuje odlesnění středních poloh v Čechách a na Moravě? Můžeme si položit mnoho otázek, které spojují historické události, současnost a krajinu. Nebude vždy snadné na ně najít odpověď a žákům podat jasné vysvětlení. Učitelům dějepisu a nejenom jim by v tom mohla pomoci útlá knížka o vývoji české krajiny. Vydala ji brněnská Lipka a www.lipka.cz ji představuje jako výukový materiál. Současně s knihou vzniklo i pět plakátů a pět puzzle, na nichž jsou zachycena nejdůležitější období proměn české krajiny; k jejich vytištění zatím nedošlo, ale můžete je najít na www.lowaspol.cz.

Autoři svou knihu člení na úvod a pět kapitol pojednávajících o hlavních obdobích, kdy naše krajina procházela rychlými a zcela zásadními změnami (neolitická revoluce, středověká kolonizace, období baroka, průmyslová revoluce, období socialismu). Každá kapitola je dále dělena do podkapitol, v nichž jsou čtenáři nejprve přiblíženy širší souvislosti zahrnující nejdůležitější změny ve společnosti, charakter sídel a postupy užívané v zemědělství, pozornost je zaměřena i na řemesla a průmyslovou výrobu. Poslední podkapitola je vždy věnována změnám v krajině. Orientace v textu je velmi snadná, neboť výše popsané schéma pěti (výjimečně čtyř) podkapitol se v celé knize důsledně opakuje. Informace jsou předkládány v hutné podobě neředěné zbytečně mnoha podrobnostmi, po stránce odborné je text psán velmi dobře. Vzhledem k omezenému rozsahu publikace nelze očekávat, že postihne celou problematiku v plné šíři a hloubce, spíš podává čtenáři pevný základ pro další studium proměn české krajiny.

Všechny ilustrace v knize, její celková grafická podoba a rovněž všechny plakáty a puzzle jsou dílem Miroslavy Kolářové Šulcové. Nápad vytvořit z jednoduchých piktogramů složitě komponované celky je výtvarně zajímavý, knihu oživuje, ale pro výukový materiál určený žákům se nehodí, neboť mu porozumí jen s obtížemi. Jednoznačný a zcela konkrétní obsah má pouze obrázek základních typů plužin, který má současně jako jediný náležité vysvětlivky. Plakáty a puzzle jsou doplněny shrnutím nejdůležitějších poznatků, ale tyto texty jsou pro žáky zbytečně dlouhé. U knihy mě zaráží skutečnost, že z celkového počtu 86 stran je 11 zcela prázdných a řada dalších poloprázdných. Promyšleným přeskupením textu a ilustrací se tomu jistě dalo zabránit.

Přes uvedené nedostatky představuje kniha dobrý počin. Velmi oceňuji, že se obrací na učitele dějepisu, kteří často mívají k environmentální výchově dosti rezervovaný postoj. Může je přivést k poznání, že také environmentální příčiny výrazně ovlivňovaly naši historii - a ta je klíčem k porozumění naší současnosti.

Vítek Urban
učitel gymnázia a koordinátor EVVO

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu