Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Radostiplné ekologické čtení


Hana Librová, č. 4/1991, str. 3-4

Zkuste někdy provést v našem časopisu nebo v pražské Nice takzvanou obsahovou analýzu, rozbor textů. Jako kritérium rozboru si zvolte dimenzi smutný-radostný, či, chcete-li, dimenzi optimistický-pesimistický. Dopředu dokážete říci výsledek analýzy: temno vůkol. Není se věru nad čím radovat. Nedivíme se, že články v našich ochranářských časopisech jsou stesky, oprávněná obviňování, truchlivá poezie, obecné i konkrétní rozhořčení nad každodenními událostmi, orientací politiky a nad během světa vůbec. Tu a tam se mihne zpráva o drobném úspěchu - podařilo se převést tah obojživelníků přes dálnici, nějaký obětavec uhlídal pár hnízdících sokolů, brněnská Lipka vypadá nadějně. Je přímo cítit, jak redakce takové příspěvky hledá a vítá. Na chmurném vyznění čísla to však mnoho nezmění.

Smutek našeho tisku sotva můžeme vysvětlit českou melancholií, či extrémně špatným stavem přírody v naší zemi. Ostatně, ochranářské a environmentalistické časopisy jinde na světě jsou na tom podobně. Vím však o výjimce. Je jí britský časopis RESURGENCE, vydávaný šestkrát do roka v jižní Anglii (Ford House, Hartland, Devon). V tomto vzácném čtení je naopak třeba příspěvky smutného vyznění hledat. Jistě, jsou tam články o ráji Ameriky zničeném po Kolumbově objevitelské cestě, o úděsném osudu Tibetu a jeho kultury, o ekologických nebezpečích přehrad plánovaných v Indii. Jsem si jista, že Resurgence nemá, na rozdíl od našich časopisů, vyhledávání optimistických textů ve svém redakčním programu. Přesto jsou čísla naplněná klidem a důstojností naděje, jsou velice vzdálená povědomé trudnomyslnosti ekologického psaní.

Radost a naděje jsou předznamenány už názvem časopisu: „Resurgence“ znamená obnova, vzkříšení, něco, co znovu povstává. Základním kamenem, který zjevně předurčil duch časopisu, byla postava zakladatele, anglikánského kazatele Johna Papwortha. Rozhodl se vydávat časopis před pětadvaceti lety (v letošním červnu se konala slavná výroční party v duchu vegetarianismu, předčítání poezie a naslouchání hudbě) a naplnit jej protestem proti soudobé „válečnické společnosti“, proti politickému a ekonomickému gigantismu. Podařilo se mu formulovat alternativu obsaženou v principu nenásilí, lásky, osobního nasazení a v představě o prospěšnosti malého rozměru. Je příznačné, že v tomto časopise formuloval Schumacher své myšlenky, později koncentrované v knize „Small is Beautiful“.

Také současný editor, Satish Kumar, je původem duchovní osoba. Byl vychován jako mnich v prostředí indického kláštera. Později jej ovlivnila Schumacherova myšlenka ekonomiky lidského rozměru („human-scale economics“), jeho přesvědčení o potřebě uchovat ve světě tradiční kultury a vzdorovat Západem vnucované monokulturní ekonomice. Satish Kumar vnesl do časopisu výrazně „zelené“ zaměření, zájem o tzv. třetí svět, holistickou senzibilitu a spojení se světem umění.

Mýlil by se ten, kdo by v takto založeném a řízeném časopise čekal náboženské texty. Odhaduji, že je tam nenajdeme o nic častěji než v jiných kulturně, filozoficky a sociologicky orientovaných časopisech. Stejně by se mýlil ten, kdo by čekal abstraktní četbu a ducha vzdáleného životu. Dokonalý opak je pravda. Časopis je přímo zaměřen na každodenní lidské dílo, konkrétní práci v jasně vymezených societách. Najdeme tam texty o životě v tzv. malých školách, v nichž je velký důraz kladen na fyzickou práci, na kontakt dětí s přírodou, řemeslem, se zahradničením. V Resurgence si můžeme přečíst kritiku „zeleného konzumenta“ (osoba, která ve velkém spotřebovává ekologicky neškodné a šetrné výrobky, jak jí radí reklama ekologického průmyslu), můžeme se inspirovat novým a radostným přístupem k vaření, stolování a jezení. Řečeno jazykem našich ekologických programů, Resurgence inspiruje ekologicky přijatelný způsob života. Ten je zakotvený mimo spotřebu, mimo kritérium tvrdé konkurence. Chce se zbavit sobectví mezi lidmi i antropocentrismu vůči přírodě. Soudím, že odtud to pozitivní ladění, přesahující momentální projevy ekologické tísně.

Pro našeho čtenáře jsou kromě zásadních statí zajímavé i jiné oddíly časopisu, recenzní rubrika, dopisy čtenářů, odrážející postojové klima anglické, ale i světové veřejnosti. Pro mne jsou neobyčejně zajímavé inzeráty, které plasticky vystihují právě trendy ekologicky orientovaného životního způsobu - změny v pojetí rekreace (žádá se tiché místo bez příjezdu aut, vybavení bez TV, „ideální možnosti pro dlouhé procházky a pozorování ptactva“) a kritéria pro hodnocení nemovitostí a zboží (domy se žádají staré a co možná zarostlé, předměty ručně vyrobené). Pozvání na party demonstrují střízlivost, duchovní zaměření zábavy, meditace.

Resurgence je fyzicky vydávána v širším kontextu ekologicky zaměřených vzdělávacích institucí, jejichž organizátorem či inspirátorem je Satish Kumar. (O některých názorech a činnosti tohoto pozoruhodného muže se můžete dočíst v našem Mladém světě z roku 1991, v čísle 19.) V Hartlandu, místě vydávání časopisu, vyrůstají děti od roku 1982 v originálním prostředí „Small School“, před pěti lety bylo založeno nakladatelství „Green Books“. Od roku 1991 pracuje v Dartingtonu mezinárodní studijní centrum Schumacher College. V programu kursů nacházíme špičková jména světové ekologie, ekologické filozofie a etiky a dalších oborů, např.: James Lovelock, Jonathan Porrit, Rupert Sheldrake, Charlene Spretnak, Fritjof Capra, Arne Naess, Kirkpatrik Sale. (Studia v Schumacher College se může samozřejmě zúčastnit i našinec, zjedná-li organizační a finanční přístup.)

Potěšme se na závěr této malé exkurze do jihoanglického světového centra duchovně a prakticky orientovaných „zelených“ postojů citátem, který si jako motto zvolila pro rok 1991 Schumacher College a který zároveň dobře vyjadřuje ladění časopisu Resurgence: „Zmírají-li tvary staré kultury, novou kulturu tvoří několik lidí, kteří se nebojí být si nejistí“ - Rudolf Bahro.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu