Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Významné jubileum moravské přírodovědy


Karel Sutorý, č. 4/1991, str. 27-28

Před 130 lety, 21. 12. 1861, byl v Brně založen významný, německy orientovaný, přírodovědný spolek „Naturforschender Verein“. Vznikl z přírodovědné sekce staršího německého spolku „Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde“ na základě aktivity přírodovědců J. Kalmuse, A. Makowského, J. Naveho a G. Niessla. Cílem jeho činnosti bylo „prozkoumat poměry Moravy a Slezska a podporovat studium přírodních věd“. Rychlý vzestup významu tohoto spolku hned po jeho založení je pochopitelný, když si uvědomíme, v jaké době začal pracovat. V mnoha oborech prováděl na Moravě a ve Slezsku průkopnickou práci. V jeho periodiku „Verhandlungen des naturforschenden Vereins“, které začalo vycházet v roce 1863, byly publikovány mnohé významné práce z botaniky, zoologie, mineralogie, geologie, entomologie, paleontologie, meteorologie, geografie, chemie, ale i z matematiky, mechaniky a astronomie. Hned v roce 1865 zde vyšla práce Řehoře Mendla o křížencích, která se stala jedním ze základních kamenů nového vědního oboru, genetiky. Vyšla zde zpracování různých systematických skupin, první květena tajnosnubných rostlin Moravy, Makowského květena okolí Brna, Oborného Květena Moravy. Mimo území Moravy a Slezska se celá řada autorů věnovala i územím větším (celé rakousko-uherské monarchii) nebo zemím vzdálenějším (např. Kavkaz). V celé řadě článků jsou popisy nových druhů rostlin a živočichů. Dodnes jsou mnohé z těchto prací vyhledávány odborníky u nás i v zahraničí. Nemenší význam měla však i tvorba sbírek přírodnin, knihovny a - jak bychom dnes řekli - osvětová činnost tohoto spolku. Přestože „Naturforschender Verein“ existoval až do 40. let našeho století, období jeho největšího rozkvětu spadá do prvních desetiletí po jeho založení. Odráží se to i v jeho členské základně. V letech 1883-85 dosáhl počet členů 350. Od této doby docházelo k pozvolnému poklesu aktivity i významu. Ke konci století pak začaly vznikat na Moravě české přírodovědné spolky. Nejdříve v Olomouci (Spolek vlasteneckého muzea, 1883) a Prostějově (Klub přírodovědecký, 1898) a po přelomu století i v Brně (Klub přírodovědecký, 1905). Historie českých spolků však patří již do jiné kapitoly historie přírodovědy na Moravě.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu