Čtení na tyto dny

Chalupy

Nedoslýchavé chalupy
v soumraku
a povídají si
měděnkovými hlasy něco zšeřelého,
už velmi dávno zapomenutého.

Na plotě zvlhlá vůně léta visí -

Za humny chlad
a netopýr.

Přes obzor safírová pšenice se řine
z natrženého pytle tajemství - 

(Josef Suchý)

 

Významné jubileum moravské přírodovědy


Karel Sutorý, č. 4/1991, str. 27-28

Před 130 lety, 21. 12. 1861, byl v Brně založen významný, německy orientovaný, přírodovědný spolek „Naturforschender Verein“. Vznikl z přírodovědné sekce staršího německého spolku „Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde“ na základě aktivity přírodovědců J. Kalmuse, A. Makowského, J. Naveho a G. Niessla. Cílem jeho činnosti bylo „prozkoumat poměry Moravy a Slezska a podporovat studium přírodních věd“. Rychlý vzestup významu tohoto spolku hned po jeho založení je pochopitelný, když si uvědomíme, v jaké době začal pracovat. V mnoha oborech prováděl na Moravě a ve Slezsku průkopnickou práci. V jeho periodiku „Verhandlungen des naturforschenden Vereins“, které začalo vycházet v roce 1863, byly publikovány mnohé významné práce z botaniky, zoologie, mineralogie, geologie, entomologie, paleontologie, meteorologie, geografie, chemie, ale i z matematiky, mechaniky a astronomie. Hned v roce 1865 zde vyšla práce Řehoře Mendla o křížencích, která se stala jedním ze základních kamenů nového vědního oboru, genetiky. Vyšla zde zpracování různých systematických skupin, první květena tajnosnubných rostlin Moravy, Makowského květena okolí Brna, Oborného Květena Moravy. Mimo území Moravy a Slezska se celá řada autorů věnovala i územím větším (celé rakousko-uherské monarchii) nebo zemím vzdálenějším (např. Kavkaz). V celé řadě článků jsou popisy nových druhů rostlin a živočichů. Dodnes jsou mnohé z těchto prací vyhledávány odborníky u nás i v zahraničí. Nemenší význam měla však i tvorba sbírek přírodnin, knihovny a - jak bychom dnes řekli - osvětová činnost tohoto spolku. Přestože „Naturforschender Verein“ existoval až do 40. let našeho století, období jeho největšího rozkvětu spadá do prvních desetiletí po jeho založení. Odráží se to i v jeho členské základně. V letech 1883-85 dosáhl počet členů 350. Od této doby docházelo k pozvolnému poklesu aktivity i významu. Ke konci století pak začaly vznikat na Moravě české přírodovědné spolky. Nejdříve v Olomouci (Spolek vlasteneckého muzea, 1883) a Prostějově (Klub přírodovědecký, 1898) a po přelomu století i v Brně (Klub přírodovědecký, 1905). Historie českých spolků však patří již do jiné kapitoly historie přírodovědy na Moravě.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu