VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Úmluva o mezinárodní ochraně mokřadů vznikla v íránském městě Ramsar v roce 1971 a v roce 1990 k ní přistoupila i Česká republika. Zavázala se tím k ochraně a rozumnému využívání všech typů mokřadů. V souladu s tímto požadavkem bylo u nás dosud vyhlášeno dvanáct mokřadů, které splňují kritéria mezinárodního významu z hlediska ekologie, botaniky, zoologie nebo hydrologie. V seznamech vhodných lokalit jsou zařazeny i netypické mokřady vázané na podzemní jeskynní hydrologické systémy. Proto byla severní část Moravského krasu s Amatérskou jeskyní v roce 2004 zapsána na seznam mokřadů mezinárodního významu.

Území má rozlohu 1 571 ha a systém Amatérské jeskyně s více než 39 km chodeb, dómů a propastí je nejrozsáhlejším jeskynním systémem v ČR. Jeskyně jsou protékány Punkvou, Sloupským potokem, Bílou vodou a několika menšími toky. V území mokřadu je registrováno více než 600 jeskynních vchodů, z nichž asi 100 jeskyní považujeme za významné. Sloupsko-Šošůvské jeskyně, Balcarka, Punkevní a Kateřinská jeskyně jsou veřejnosti přístupné. Císařská jeskyně je využívána pro léčbu astmatu alergického původu. Některé jeskyně či aspoň jejich části jsou zatopené trvale, a to v celém profilu nebo s volnou hladinou. Další jeskyně (jejich části) jsou zatápěny opakovaně a konečně jsou jeskyně bez tekoucích vod, ale s vysokou vzdušnou vlhkostí, která většinou přesahuje 96 %. Krasové území je ovlivněno řadou ponorů, stálých nebo periodických podzemních přítoků Punkvy vázaných na jeskyně, skupinou vývěrů. Ve vývěrech se mění i fyzikální vlastnosti vody, velmi se snižuje sezonní rozkolísanost teplot vody, zyšuje se mineralizace hydrouhličitanem vápenatým.

V jeskyních jsou vytvořeny zcela zvláštní, neobvyklé podmínky: nepřítomnost světla, malé výkyvy teplot (většinou mezi 6-10 °C), značná vlhkost. Určitou roli hraje velikost jeskynních prostor. Pro život má největší význam Amatérská jeskyně. Žije zde několik bezobratlých nově popsaných pro vědu, např. chvostoskoci Onychiurus rauseri a Arropalites ruseki, kteří patří mezi pravé jeskynní živočichy. Z vodních organismů je třeba upozornit na výskyt endemita Moravského krasu, máloštětinatého červa Bythonomus absoloni ze dna propasti Macocha. Z druhů podzemních vod je nejnápadnější korýš blešivec karpatský (Niphargus tatrensis). Ve vývěrech se vzácně objevuje i ruducha Batrachospermum moniliforme, z ryb je nejdůležitějším druhem v toku pod vývěry vranka obecná. Zimuje zde celkem 18 druhů netopýrů, vazbu na vodní prostředí má poměrně hojný netopýr vodní, vzácný je netopýr pobřežní. Letní kolonie se v jeskyních nevytvářejí.

Za naplňování Ramsarské úmluvy zodpovídá ministerstvo životního prostředí. Pro řešení vědeckých otázek je zřízen Český ramsarský výbor s expertní skupinou, kde jsou zastoupeni odborní pracovníci kvalifikovaní v ochraně mokřadů a vodního ptactva. Pro ochranu mokřadu je důležité, že je součástí CHKO Moravský kras s převahou I. a II. zóny. Téměř jedna třetina je navíc součástí národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, menší části jsou součástí přírodních rezervací Sloupsko-šošůvská jeskyně, Balcarova skála - Vintoky a Bílá voda.

K zabezpečení kvality vody v krasovém podzemí je nutné budování čistíren odpadních vod v povodí mokřadu, zabezpečení závrtů a jejich nejbližšího okolí, aby nedocházelo k průsakům znečištěné vody ze zemědělského hospodaření, včetně úpravy zemědělského půdního fondu. Jedná se o území velice zajímavé a cenné, atraktivní a silně navštěvované, které je třeba uchovat i do budoucna. Tomu může napomoci i zařazení do seznamu mezinárodně významných mokřadů.

RNDr. Miroslav Kovařík (1953) - zoolog a hydrobiolog, CHKO Moravský kras