Čtení na tyto dny

Idyla na minerální vody

Mám rád minerální vody
pro jejich zemitost

A kdykoliv je piju
tak si představuji
jak vyvěrají z Běloves
z Korytnice
či z Moravského Berouna…

A jak mě cévy zanáší
nejvzácnější kovy

Mám rád minerální vody
po kterých nikdy nejsem
ani vážnější
ani šťastnější
než doopravdy jsem

(Zdeněk Volf)

 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Průvodci Šumavou


Josef Štemberk, č. 1/2011, str. 20-21

Dovolená na Šumavě - to má stále dobrý zvuk. Jako jinde, i na Šumavě se najde celá řada pozitivně smýšlejících lidí, kteří chtějí pracovat pro svůj region a myslí to upřímně. A když mají navíc něco v nohách a hlavě, mohou se stát například šumavskými průvodci.

Místní průvodce je takový štamgast

Činnost průvodce krajinou a přírodou není tak známá jako například průvodce po zámku nebo městskou památkovou rezervací. Existují poměrně úzce zaměření průvodci na region Šumavy, kteří se touto činností živí. Jejich klientela je složená výhradně z německy mluvících zákazníků. Rozdíl mezi kulturní krajinou Německa a téměř opuštěnou krajinou v českém pohraničí představuje hlavní lákadlo pro západní turisty. Mnohdy jde o vystěhovalce nebo jejich potomky, které sem přivádí zájem o zemi svých předků. Společně s dalšími předpoklady území: zachovalou přírodou, rozsáhlou cestní sítí bez provozu aut, nabídkou ubytování, stravování a doprovodných služeb.

Čeští návštěvníci jsou v tomto ohledu velcí individualisté a jsou přesvědčeni o tom, že je zbytečné platit za něco, co vlastně nepotřebuji nebo již mám: v terénu se díky mapě neztratím a v průvodcích nebo na internetu si také mohu ledacos přečíst. V čem je tedy rozdíl mezi místním průvodcem a poznáváním bez průvodce? Hlavní přednost má v místě žijící průvodce v tom, že ví o všem do minulosti a o vývoji svého kraje přemýšlí i do budoucnosti. V tom se liší od zájezdového průvodce, který to tu jednou poznal a teď to dokola přednáší novým a novým účastníkům zájezdu. Dobrý místní průvodce vás zavede na jiná místa, nabídne pohled na věci pro něj všední, které se pro většinu ostatních lidí mohou stát opravdovými zážitky. Lokální průvodce je v obraze a na události známé z médií má názor, protože on v tom žije každý den.

Chce-li někdo opravdu pochopit a porozumět nějakému regionu, pak není nic lepšího než pohovořit s „místňáky“. Osvědčeným návodem je zajít do hospody a tam naslouchat hovorům štamgastů nad sklenicí piva. Místní průvodce nabízí to samé, jen v trochu jiné formě a bez následků příští ráno.

Jak se vyškolit v cestovním ruchu

Lidem nestačí říkat, že mohou žít z příležitostí v cestovním ruchu, je třeba jim některou konkrétní ukázat a naučit využít. Takový záměr začala Správa NP Šumava realizovat od roku 2006 ve formě školení místních lidí na průvodce cestovního ruchu. Brzy se ukázalo, že zájemců je poměrně dost, hned na počátku proběhla dvě kola čtyřdenních kurzů pro zhruba 25 účastníků. Skládaly se z poměrně rozsáhlých přednášek o přírodě, kultuře, ale i psychologii a komunikaci. Teorii provázely ukázky práce průvodce v lese, na louce či v horské osadě.

Průvodci divočinou

Nová příležitost pro místní průvodce přišla s projektem Průvodci divočinou. Poznávací doprovody pro veřejnost, které směřují do jinak nepřístupných částí národního parku, byly zahájeny v roce 2008. Cílem výprav jsou vybrané I. zóny národního parku, přičemž jde o nejrozsáhlejší území pro nerušený vývoj ekosystémů (včetně rašelinišť a horských smrčin) a především pro život zde se vyskytujících velkých savců (jelen, rys) a ptáků (tetřev, tetřívek) v rámci NP Šumava (potažmo celé České republiky).

Celkem bylo navrženo 7 tras do 5 oblastí (Křemelná, Vltavský luh, Trojmezná, Smrčina, Modravské pláně). Každým rokem jsou trasy podle dosavadních zkušeností upravovány tak, aby nedocházelo k jakémukoliv zjevnému narušení dotčeného ekosystému a života v něm a aby byly i dostatečně atraktivní. Mapový zákres tras není uveřejňován z důvodu přísné ochrany přírody v těchto částech parku, kam je veřejnosti běžně vstup zakázán. Vstup je na základě vládní výjimky umožněn limitovanému počtu návštěvníků. Hlavním účelem je ukázat lidem, co se zde chrání, a vysvětlit, proč sem každý nemůže volně vstupovat, kdy se mu zlíbí, neboť by brzy nebylo co ukazovat ani chránit.

Průvodci divočinou prošli školením Správy NP za podpory Akademie věd ČR. Před samotnými výpravami s návštěvníky absolvují „svoji“ trasu jednou až třikrát v doprovodu odborníků správy na ekologii lesa, botaniku, zoologii, hydrologii a jiné tematicky nosné informace. Dalším samostudiem veřejně dostupných informačních zdrojů i dokumentů zapůjčených od Správy NP si rozšiřují své odborné znalosti. Zdá se výhodou, že to nejsou vystudovaní odborníci v přírodovědě, protože pak lépe a srozumitelněji dokážou návštěvníkům vysvětlit procesy fungující v přírodě, protože i oni to museli pochopit jako laici.

„Průměrný“ návštěvník divočiny

Za uplynulé tři sezony se konalo téměř 150 fyzicky náročných výprav pro zhruba 1 650 návštěvníků Šumavy. Loňská třetí sezona byla zatím nejúspěšnější. Využití bylo 100%. Na celkem 58 vypsaných termínů se přihlásilo 669 zájemců, což je maximální kapacita. Projekt byl před svým začátkem medializován v tisku a rozhlase. Do dvou dnů po zveřejnění termínů a podmínek byly všechny rezervovány. Vybrané atraktivní oblasti (Křemelná, Modravské pláně) byly obsazeny během 30 minut od zveřejnění na internetu. Poptávka stále převyšuje nabídku. V roce 2010 nebyly nabízeny 2denní doprovody do šumavské divočiny, které sklidily úspěch u veřejnosti v roce 2009. Nahradily je dvojjazyčné exkurze Správy NP Bavorský les, které se konaly u příležitosti výročí 40 let NP Bayerischer Wald pod názvem 40 hodin ve 40leté divočině. Ze tří čtvrtin se jich zúčastnili Češi.

Průvodci na základě svých šetření sestavili profil průměrného návštěvníka divočiny. Je mu 28 až 32 let. V 50 % je to žena. Je fyzicky zdatný, zajímá se o životní prostředí, ale i o novinky v oblasti trávení volného času - adrenalinové aktivity nevyjímaje. Na Šumavě už byl, ale pravidelně sem nejezdí. Zcela opačně je zaměřen profesně - zabývá se počítačovými systémy nebo alespoň k práci potřebuje internet. Je to vysokoškolák a zastává nějakou vedoucí nebo manažerskou funkci. A odkud za šumavskou divočinou přijel? Většinou bydlí v Praze nebo jiném velkém městě či v jeho blízkém satelitu.

Šumavská krajina bez hranic

V květnu 2009 založili šumavští průvodci občanské sdružení, se kterým má Správa NP Šumava uzavřenu smlouvu o spolupráci při zajištění vycházek do divočiny. Doprovody za šumavskou divočinou provádí celkem 9 místních průvodců, kteří jsou jeho členy. Už svým názvem Šumavská krajina bez hranic naznačuje snahu rozvíjet aktivity přes státní hranice se sousedním Bavorským lesem, odbourávat hranice v hlavách lidí a v neposlední řadě umožnit i skutečné poznání všem skupinám obyvatel bez ohledu na věk, postavení, fyzické i jiné omezení. Činnost spolku se rozbíhá a od původně jednoho projektu Průvodci divočinou se přes služby dalších členů rozšiřuje na ostatní cílové skupiny. V třetím roce fungování by se nosným tématem regionu vůči veřejnosti mohlo stát 20. výročí založení národního parku Šumava.


Mgr. Josef Štemberk (1976) - zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava, odd. řízení projektů, se zaměřením na regionální a přeshraniční projekty v oblasti cestovního ruchu. Člen o.s. Šumavská krajina bez hranic. josef.stemberk(zavináč)npsumava.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu