Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Pro radost z krajiny, jež ukrývá dějiny


Martina Pásková, č. 1/2012, str. 10-12

Jak sdělit příběh Země

Krajina kolem nás je výsledkem fascinujícího, až miliardy let trvajícího příběhu s otevřeným koncem. Jak se chovat, abychom tento příběh neukončili tragicky za pár desítek let nechtěně my sami a abychom možnost údivu dopřáli i našim potomkům? Krajina je více či méně zdařilým prolnutím přírody a kultury, liší se proto od nedotčené přírody přidanou či ubranou hodnotou ze strany člověka. Tato „kultivace“ krajiny by neměla zanechávat jizvy v její tváři, ani být její maškarní maskou, ale oduševnělým výrazem odrážejícím pochopení přírodních procesů a respekt k tradici a znalostem předků. Jak sdělit příběh o tom, jak pohyb kontinentů, aktivita vulkánů, ledovcová činnost a změny klimatu vytvářely a stále tvoří krajinu a její jedinečné scenerie? Na základě odborníky vnímané potřeby přiblížit široké veřejnosti nejen geologické dědictví Země vznikla na počátku 3. tisíciletí světová iniciativa - geoparky.

Síť evropských geoparků měla v roce 2000 čtyři zakladatele - řecký geopark Zkamenělý les na Lesbu, Vulkaneifel v Německu, španělský geopark Maestrazgo a francouzský geopark Haute-Provence. V současnosti sestává ze 49 geoparků v 18 zemích. Jde o dobrovolnou platformu pro výměnu zkušeností, vzájemnou propagaci, spolupráci na udržitelném rozvoji cestovního ruchu, místního a regionálního obchodu, podpoře místního řemesla, umění, výzkumu a vzdělávání.

V návaznosti na první mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu v roce 2004 byla podepsána Madonská deklarace o spolupráci mezi Sekcí UNESCO pro vědy o Zemi a Sítí evropských geoparků. Pod patronací UNESCO tak vznikla druhá, globální síť geoparků, která má dnes 87 členů ve 27 zemích světa. Sdružuje členy sítí evropských a asijských geoparků (ustavených v roce 2007) a z dalších kontinentů, které se ještě neustavily (australské, severoamerické, latinskoamerické).

České národní geoparky

Členem obou sítí se v říjnu 2005 stal geopark Český ráj, který se v červnu 2010 společně s geoparkem Egeria (Karlovarský kraj) stal národním geoparkem.

Po vzoru některých evropských zemí začíná i u nás fungovat síť národních geoparků. Vznikajícím českým geoparkům má umožnit společné projekty, pravidelnou výměnu informací a praktických zkušeností či sdílení webstránky, podobně jak tomu je v Síti evropských geoparků pod patronací UNESCO. Na udělení certifikátu Národní geopark jsou již navrženy geopark Železné hory a geopark GeoLoci. Přibližně dalších deset území se na to připravuje, např. území světového paleontologického významu Barrandien, oblast v okolí mytické hory Blaník a geopark Podbeskydí. Fungování sítě je v rukou Rady národních geoparků, poradního orgánu ministra životního prostředí, jejímiž členy jsou zástupci institucí jako Geologický a Archeologický ústav AV ČR, Národní muzeum, Česká geologická služba - Geofond, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa jeskyní ČR, Národní centrum šetrné turistiky, Národní památkový ústav, Masarykova univerzita, Karlova univerzita, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo životního prostředí. Management existujících národních geoparků úzce spolupracuje s kraji a obcemi daných území. Geoparky Egeria a GeoLoci jednají také s představiteli bavorského geoparku v rámci přípravy přeshraničního Česko-bavorského geoparku, který bude usilovat o vstup do Sítě evropských geoparků pod patronací UNESCO.

Podmínky rozvoje shrnuje Charta národních geoparků ČR. Nastavuje nulovou toleranci vůči ničení, poškozování a prodeji geologického materiálu, zvláště drahokamů a zkamenělin. Národní geoparky na základě podpisu charty obdrží od ministra životního prostředí certifikát a právo užívat logo národních geoparků na propagačních a osvětových materiálech, vybraných ubytovacích zařízeních atd. Po vzoru evropských geoparků je po čtyřech letech národní geopark Radou národních geoparků znovu posuzován a certifikát se prodlouží nebo odebere, případně ponechá na dva roky s doporučeními na zlepšení.

V čem je to nové

Geopark nepředstavuje žádnou kategorii chráněného území, je specifickým dobrovolným nástrojem.

Trendy v ochraně přírody a krajiny se mění. Zásadní je přitom obrat od spíše pasivního k aktivnímu pojetí. Nespočívá již jen v péči o nedotčenou přírodu, ale značnou důležitost přikládá tvůrčí a zodpovědné činnosti člověka v krajině. Myšlenka geoparku nabízí konkrétní a velmi zajímavé uskutečnění tohoto přístupu, neboť je založena na zájmu, informovanosti a aktivitě místních obyvatel a jejich ochotě a schopnosti skloubit ochranu a představování krajiny s jejím citlivým a přitom obohacujícím rozvojem prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu. Geoturismus nevšední a záživnou zážitkovou formou vysvětluje geologicky zajímavé a scénicky přitažlivé lokality pomocí geologických stezek, místních geoprůvodců, geocachingu, regionálních muzeí a archeoskanzenů. Geologické a krajinně ekologické poznatky jsou podávány tak, aby široká veřejnost včetně dětí pochopila významné jevy a procesy, které vedly k utváření současné podoby Země a které stále probíhají.

Geopark podporuje výzkum a spolupráci s univerzitami a akademickými institucemi. Podněcuje dialog mezi vědci a místními obyvateli, kteří hrají v geoparku důležitou roli, protože se různým způsobem podílejí na jeho vzniku a chodu. Právě místní obyvatelé představují návštěvníkům své území a v geoparku nacházejí práci jako průvodci, překladatelé a tlumočníci, místní zemědělci, řemeslníci a umělci, poskytovatelé ubytovacích, dopravních a stravovacích služeb a jiní drobní podnikatelé. K udržitelnému rozvoji dochází i prostřednictvím dalších způsobů šetrného cestovního ruchu, jako je ekoturismus, agroturismus, hipoturistika, poznávání tradic a kulturních památek.

Rostoucí iniciativa geoparků by měla vést mj. k většímu pochopení vývoje a respektování významu naší planety, a tudíž k uvědomělému přístupu k využívání jejích zdrojů. Rozvinutý, resp. stále se rozvíjející vztah lidí ke krajině, kterou obývají, je totiž jedním ze základních předpokladů tolik vzývaného udržitelného rozvoje. Lidé se odjakživa k různým zajímavým přírodním úkazům krajiny a lidským výtvorům v ní vztahovali, a to nejen v rámci náboženských a jiných rituálů, ale i dennodenní prací a prožitky. Romantické až mystické působení krajiny na člověka je zdrojem pokory a emocí, zatímco zdravá zvědavost a snaha o její pragmatické využití vzbuzuje úsilí o co nejlepší poznání její historie, současného stavu i budoucnosti. Geoparky jsou jedním z klíčů k tomuto poznání pro všechny, kdo o radost a zodpovědnost s tím spojenou stojí.


Ing. Martina Pásková, Ph.D., (1974) pracuje na MŽP, je předsedkyní Rady národních geoparků ČR, členkou poradního a koordinačního výboru Sítě evropských geoparků pod patronací UNESCO, martina.paskova(zavináč)mzp.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu