Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Pro radost z krajiny, jež ukrývá dějiny


Martina Pásková, č. 1/2012, str. 10-12

Jak sdělit příběh Země

Krajina kolem nás je výsledkem fascinujícího, až miliardy let trvajícího příběhu s otevřeným koncem. Jak se chovat, abychom tento příběh neukončili tragicky za pár desítek let nechtěně my sami a abychom možnost údivu dopřáli i našim potomkům? Krajina je více či méně zdařilým prolnutím přírody a kultury, liší se proto od nedotčené přírody přidanou či ubranou hodnotou ze strany člověka. Tato „kultivace“ krajiny by neměla zanechávat jizvy v její tváři, ani být její maškarní maskou, ale oduševnělým výrazem odrážejícím pochopení přírodních procesů a respekt k tradici a znalostem předků. Jak sdělit příběh o tom, jak pohyb kontinentů, aktivita vulkánů, ledovcová činnost a změny klimatu vytvářely a stále tvoří krajinu a její jedinečné scenerie? Na základě odborníky vnímané potřeby přiblížit široké veřejnosti nejen geologické dědictví Země vznikla na počátku 3. tisíciletí světová iniciativa - geoparky.

Síť evropských geoparků měla v roce 2000 čtyři zakladatele - řecký geopark Zkamenělý les na Lesbu, Vulkaneifel v Německu, španělský geopark Maestrazgo a francouzský geopark Haute-Provence. V současnosti sestává ze 49 geoparků v 18 zemích. Jde o dobrovolnou platformu pro výměnu zkušeností, vzájemnou propagaci, spolupráci na udržitelném rozvoji cestovního ruchu, místního a regionálního obchodu, podpoře místního řemesla, umění, výzkumu a vzdělávání.

V návaznosti na první mezinárodní konferenci o geoparcích v Pekingu v roce 2004 byla podepsána Madonská deklarace o spolupráci mezi Sekcí UNESCO pro vědy o Zemi a Sítí evropských geoparků. Pod patronací UNESCO tak vznikla druhá, globální síť geoparků, která má dnes 87 členů ve 27 zemích světa. Sdružuje členy sítí evropských a asijských geoparků (ustavených v roce 2007) a z dalších kontinentů, které se ještě neustavily (australské, severoamerické, latinskoamerické).

České národní geoparky

Členem obou sítí se v říjnu 2005 stal geopark Český ráj, který se v červnu 2010 společně s geoparkem Egeria (Karlovarský kraj) stal národním geoparkem.

Po vzoru některých evropských zemí začíná i u nás fungovat síť národních geoparků. Vznikajícím českým geoparkům má umožnit společné projekty, pravidelnou výměnu informací a praktických zkušeností či sdílení webstránky, podobně jak tomu je v Síti evropských geoparků pod patronací UNESCO. Na udělení certifikátu Národní geopark jsou již navrženy geopark Železné hory a geopark GeoLoci. Přibližně dalších deset území se na to připravuje, např. území světového paleontologického významu Barrandien, oblast v okolí mytické hory Blaník a geopark Podbeskydí. Fungování sítě je v rukou Rady národních geoparků, poradního orgánu ministra životního prostředí, jejímiž členy jsou zástupci institucí jako Geologický a Archeologický ústav AV ČR, Národní muzeum, Česká geologická služba - Geofond, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa jeskyní ČR, Národní centrum šetrné turistiky, Národní památkový ústav, Masarykova univerzita, Karlova univerzita, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo životního prostředí. Management existujících národních geoparků úzce spolupracuje s kraji a obcemi daných území. Geoparky Egeria a GeoLoci jednají také s představiteli bavorského geoparku v rámci přípravy přeshraničního Česko-bavorského geoparku, který bude usilovat o vstup do Sítě evropských geoparků pod patronací UNESCO.

Podmínky rozvoje shrnuje Charta národních geoparků ČR. Nastavuje nulovou toleranci vůči ničení, poškozování a prodeji geologického materiálu, zvláště drahokamů a zkamenělin. Národní geoparky na základě podpisu charty obdrží od ministra životního prostředí certifikát a právo užívat logo národních geoparků na propagačních a osvětových materiálech, vybraných ubytovacích zařízeních atd. Po vzoru evropských geoparků je po čtyřech letech národní geopark Radou národních geoparků znovu posuzován a certifikát se prodlouží nebo odebere, případně ponechá na dva roky s doporučeními na zlepšení.

V čem je to nové

Geopark nepředstavuje žádnou kategorii chráněného území, je specifickým dobrovolným nástrojem.

Trendy v ochraně přírody a krajiny se mění. Zásadní je přitom obrat od spíše pasivního k aktivnímu pojetí. Nespočívá již jen v péči o nedotčenou přírodu, ale značnou důležitost přikládá tvůrčí a zodpovědné činnosti člověka v krajině. Myšlenka geoparku nabízí konkrétní a velmi zajímavé uskutečnění tohoto přístupu, neboť je založena na zájmu, informovanosti a aktivitě místních obyvatel a jejich ochotě a schopnosti skloubit ochranu a představování krajiny s jejím citlivým a přitom obohacujícím rozvojem prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu. Geoturismus nevšední a záživnou zážitkovou formou vysvětluje geologicky zajímavé a scénicky přitažlivé lokality pomocí geologických stezek, místních geoprůvodců, geocachingu, regionálních muzeí a archeoskanzenů. Geologické a krajinně ekologické poznatky jsou podávány tak, aby široká veřejnost včetně dětí pochopila významné jevy a procesy, které vedly k utváření současné podoby Země a které stále probíhají.

Geopark podporuje výzkum a spolupráci s univerzitami a akademickými institucemi. Podněcuje dialog mezi vědci a místními obyvateli, kteří hrají v geoparku důležitou roli, protože se různým způsobem podílejí na jeho vzniku a chodu. Právě místní obyvatelé představují návštěvníkům své území a v geoparku nacházejí práci jako průvodci, překladatelé a tlumočníci, místní zemědělci, řemeslníci a umělci, poskytovatelé ubytovacích, dopravních a stravovacích služeb a jiní drobní podnikatelé. K udržitelnému rozvoji dochází i prostřednictvím dalších způsobů šetrného cestovního ruchu, jako je ekoturismus, agroturismus, hipoturistika, poznávání tradic a kulturních památek.

Rostoucí iniciativa geoparků by měla vést mj. k většímu pochopení vývoje a respektování významu naší planety, a tudíž k uvědomělému přístupu k využívání jejích zdrojů. Rozvinutý, resp. stále se rozvíjející vztah lidí ke krajině, kterou obývají, je totiž jedním ze základních předpokladů tolik vzývaného udržitelného rozvoje. Lidé se odjakživa k různým zajímavým přírodním úkazům krajiny a lidským výtvorům v ní vztahovali, a to nejen v rámci náboženských a jiných rituálů, ale i dennodenní prací a prožitky. Romantické až mystické působení krajiny na člověka je zdrojem pokory a emocí, zatímco zdravá zvědavost a snaha o její pragmatické využití vzbuzuje úsilí o co nejlepší poznání její historie, současného stavu i budoucnosti. Geoparky jsou jedním z klíčů k tomuto poznání pro všechny, kdo o radost a zodpovědnost s tím spojenou stojí.


Ing. Martina Pásková, Ph.D., (1974) pracuje na MŽP, je předsedkyní Rady národních geoparků ČR, členkou poradního a koordinačního výboru Sítě evropských geoparků pod patronací UNESCO, martina.paskova(zavináč)mzp.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu