Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Kořenové čistírny v České republice


Jan Vymazal, č. 1/1995, str. 6-8

První kořenová čistírna byla uvedena do provozu v roce 1989 v Petrově u Jílového (okr. Praha-západ). V roce 1991 byly uvedeny do provozu další tři: Kačice, Ondřejova Dolní Černá Studnice. V dalších letech nastal velký zájem o tento způsob čištění odpadních vod a počet kořenových čistíren rychle narůstal. V letech 1993 a 1994 jsem provedl dotazníkovou akci, jejímž účelem bylo zjistit počet kořenových čistíren a jejich základní návrhové parametry. Dosud se podařilo získat informace o 39 kořenových čistírnách, které jsou v provozu nebo ve výstavbě (viz tabulka) a 76 kořenových čistírnách, které jsou ve stadiu návrhu. Celkem jsou kořenové čistírny v provozu nebo ve výstavbě ve 21 okresech České republiky. Nejvíce čistíren je v provozu v okrese Jablonec nad Nisou (6) a Litoměřice (4).

Téměř všechny čistírny uvedené v tabulce jsou navrženy pro splaškové odpadní vody, případně pro splaškové a dešťové vody z jednotné kanalizace. Výjimku tvoří čistírny v Kačici (dočištění odpadních vod z mlékárny), v Hrochově Týnci (dešťové splachy) a Trnovanech (odpadní vody z pekárny). Z celkového počtu 39 čistíren jsou 4 navrženy jako dočišťovací stupeň (Kačice, Příchovice, Chřibská, Trnovany), ostatní jsou navrženy jako hlavní stupeň.

Zdá se, že hlavní překážkou ještě intenzivnějšího rozvoje výstavby kořenových čistíren je fakt, že Fond životního prostředí na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR neuvolňuje finance na jejich výstavbu. Prvním krokem k překonání bariéry je příslib Fondu k financování kořenové čistírny v obci Zásada.

V současné době jsou k dispozici výsledky ze 14 kořenových čistíren. Účinnost čištění podle BSK5 (biologická spotřeba kyslíku za 5 dnů) se pohybuje v rozmezí 69 až 98 %. Za povšimnutí však stojí fakt, že na 10 ze 14 sledovaných kořenových čistíren je hodnota BSK5 na odtoku nižší než 10 mg.l-1. Je nutno také zdůraznit, že ve všech případech kvalita odtoku vyhovuje požadavkům určeným vodohospodářskými orgány. Také účinnost odstraňování nerozpuštěných látek je vysoká, ve většině případů přesahuje 90 %. I v tomto případě jsou ve všech případech splněna kritéria kladená na kvalitu odtékající vody. Odstraňování dusíku a fosforu je v porovnání s odstraňováním organických a nerozpuštěných látek nižší. Eliminace dusíku kolísá mezi 14 a 63 %, eliminace fosforu kolísá mezi 10 a 86 %.

Výsledky z našich kořenových čistíren zcela potvrdily zkušenosti ze zahraničí. Kořenové čistírny jsou dimenzovány především tak, aby zajistily odpovídající kvalitu vyčištěné vody podle BSK5, nerozpuštěných látek, případně CHSKCr (chemická spotřeba kyslíku). V současné době se nejčastěji využívá plocha 5 m2 na 1 ekvivalentního obyvatele (EO). V případě „klasických“ kořenových čistíren, tj. mokřadů s podpovrchovým horizontálním průtokem, nedochází k výraznějšímu odstraňování dusíku a fosforu, pokud není plocha kořenových loží mnohonásobně vyšší. Dánští výzkumníci, kteří prováděli koncem 80. let rozsáhlý výzkum na téměř 110 kořenových čistírnách, uvádějí, že pro zajištění koncentrace celkového dusíku na odtoku 8 mg.l-1 musí být ploch kořenových loží alespoň 15-30 m2.EO-1. Pro dosažení koncentrace celkového fosforu na odtoku 1,5 mg.l-1 odhadují plochu dokonce na 40-70 m2.EO-1, což je v praxi nereálné.

Většina našich kořenových čistíren využívá jako vegetační pokryv rákos obecný (Phragmites australis), ale několik čistíren využívá i lesknici (= chrastici) rákosovitou (Phalaris arundinacea), zblochan vodní (Glyceria maxima) a různé druhy orobinců (Typha spp.).

Investiční náklady na výstavbu kořenových čistíren jsou v současné době srovnatelné s náklady na ekvivalentní klasickou (např. aktivační čistírny, rotující biologické kontaktory, biofiltry) čistírnu. Na základě informací o kořenových čistírnách ve Spáleném Poříčí a Čisté, kde byly původně navrženy klasické čistírny, je vidět, že provozní náklady kořenových čistíren jsou výrazně nižší. V těchto případech jsou celkové roční náklady na provoz a údržbu 30-70× nižší než pouhá cena elektrické energie pro původně navržené technologie.

Závěrem lze konstatovat, že i přes nepřízeň nejvyšších vodohospodářských orgánů si kořenové čistírny již našly své postavení mezi technologiemi čištění odpadních vod.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu