Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Úvahy delegáta


Karel Hudec, č. 1/1990, str. 31

Druhý sjezd ČSOP se konal v kulturním domě v Praze-Ďáblicích ve dnech 19.-20. listopadu 1989. Soudě nejen podle rozsahu všech základních materiálů, které dostalo předem všech 195 delegátů sjezdu, členové odstupujícího ÚV i další hosté, nebyla příprava sjezdu záležitostí jednoduchou. A soudě podle ubytování v hotelu Panorama, ani levnou. Nejpodstatnějším se však ukázalo být datum sjezdu a události v Praze dva dny před zahájením. Ne že by informovanost o dění byla mezi delegáty i hosty sjezdu včetně ministra vnitra a životního prostředí ČSR dostačující. Ale hned první diskusní příspěvek, rozdíl mezi stojícími delegáty v sále a sedící tribunou v čele při zprávě o úmrtí studenta Martina Šmída, diskuse s předsedajícím o připuštění delegace studentů k vyjádření jejich stanoviska, návrh na předčasné ukončení sjezdu i názory na oprávněnost bodu závěrečného usnesení týkajícího se podpory studentů, ukázaly na rozdílnost v mínění převážné většiny delegátů a části (nebo většiny?) pracovního předsednictva.

Méně se tento rozpor obrážel v projednávaných konkrétních otázkách. Problémy ochrany přírody v souvislosti s krizí životního prostředí se dostaly jako jedna z prvních oblastí rei publicae do konfliktu s politickou sférou státní správy, neboť potlačování informací, libovůle a nekvalifikovanost rozhodování se v této sféře projevovala snad nejzřetelněji. O problémech a nutnosti je řešit nebylo proto nikdy sporu. Zásadní rozdíl byl spíše v radikalismu zespodu a opatrnického manévrování nahoře. Nebyl to samozřejmě jediný rozdíl, který na sjezdu vznikl; např. delegáti z Prahy byli kritizováni za přenášení nesrozumitelných osobních nebo skupinových vztahů do jednání sjezdu. Přesto hlavní příčinou toho, že výsledky sjezdu zůstaly na poloviční cestě, byla zřejmě nemožnost a někdy i neochota k orientaci v současném dění a příprava sjezdu ve vyjetých starých kolejích. To se projevilo především v návrzích na složení nového ÚV, jak byly delegátům předloženy k hlasování. Kandidátka sama byla velmi omezená: na předsedu ÚV i ÚKRK jen po jednom kandidátovi, na tajemníka ÚV dva kandidáti, na 81 členů ÚV jen 79 kandidátů. Kromě toho sám výběr kandidátů byl prováděn podle starých hledisek, takže do ÚV mohl být navržen i člen ČSOP od roku 1988. V původním návrhu programu časově velmi omezená diskuse byla nakonec bohatá a týkala se nejen vlastní činnosti ČSOP, ale i dalších stránek ochrany přírody a životního prostředí. Návrhová komise měla perné dny, nakonec zformulovala závěrečné usnesení ve stručné a obecné formě, stovky konkrétních námětů byly ponechány novému ÚV jako směrnice pro další činnost. Odstupujícímu ÚV bylo vytčeno hlavně nedostatečné a neaktuální vyjadřování se ke krajinným projektům s evidentním ekologicky škodlivým dopadem.

Je samozřejmě otázkou, jak budou všechny výsledky II. sjezdu hodnoceny v nových podmínkách a zda nebude potřeba svolat sjezd nový. Bylo by to zřejmě nutné především s ohledem na stanovy a také v případných nových volbách by asi všichni členové neprošli. Nicméně podstata činnosti ČSOP i tak zůstane velmi obdobná, neboť hlavní důvody, proč svaz existuje, budou stejné za každého politického systému. Bude nutné se jen hlouběji zamyslet nad spoluprací nebo dělbou práce s novými „ekologickými“ a „zelenými“ aktivitami veřejnosti.

Nakonec několik základních informací, které se budou v případě nekonání nového sjezdu týkat Jihomoravského kraje. Novým předsedou svazu byl zvolen dr. J. Pospíšil, ředitel Ústavu krajinné ekologie ČSAV v Českých Budějovicích, místopředsedy dr. O. Lhotský, M. Orálek a dr. P. Slovák. Předsedou revizní komise je dr. I. Kříž, ústředním tajemníkem ÚV ing. Josef Toman. Do nového ÚV byli z Jihomoravského kraje zvoleni doc. ing. Z. Bauer a ing. E. Eberhard jako kandidáti odstupujícího výboru. Za jednotlivé okresy byli zvoleni Z. Soldánová (Blansko), ing. M. Nováček (Brno-město), ing. B. Botek (Břeclav), dr. J. Dolejský (Hodonín), ing. M. Slavinger (Jihlava), dr. J. Lukšík (Kroměříž), K. Pokorský (Prostějov), prom. ped. K. Burešová (Třebíč), dr. S. Štěrba (Uherské Hradiště), prom. ped. M. Janík (Zlín), dr. L. Borkovec (Znojmo) a V. Makovský (Žďár nad Sázavou). Dodatečně byl do ÚV zvolen i dr. F. König (Uherské Hradiště), který se dostal i do předsednictva. V ÚKRK je z Jihomoravského kraje M. Rozehnalová (Vyškov). Mezi nejdůležitějšími konkrétními záležitostmi, které se nakonec do usnesení dostaly, je i odsouzení devastace Pálavy výstavbou Novomlýnských nádrží, podkomorských lesů u Brna autodromem, obnovy Labské boudy, vybudování vysílače v Praze-Žižkově, devastace Stropnice náhradními rekultivacemi, dále nesouhlas s projekty vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, s výstavbou nové České boudy a lanovky na Sněžku, vodním dílem Kratušín na Šumavě a vedením ZÁKOSu po kraji Stromovky v nynější navržené podobě, s pořádáním motocyklové soutěže ENDURO 1991 v okolí Brna a porušováním statutu CHKO Třeboňsko a příslušných vládních usnesení nadměrnou těžbou štěrkopísků v tomto území. Dále byl vyjádřen protest proti ekologicky neúnosným gigantickým stavbám Gabčíkovo a JE Temelín, kde bylo doporučeno snížení plánovaného výkonu na 2000 MW. Uznání vládě ČSR byla v usnesení vyjádřeno bohužel v menším množství případů. Obecně se pak vyjadřuje znepokojení nad situací v ochraně genofondu a ve zdravotním stavu obyvatelstva ČSR, požaduje se zavedení katalyzátorů pro auta a upevňování zákonnosti v oblasti ekologické kriminality.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu