Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Polemika - K vypuštění dolní nádrže Nové Mlýny


Vladimír Vlček, č. 1/1990, str. 33

Návrh na radikální řešení ekologické situace v prostoru nádrží Nové Mlýny vypustěním dolní nádrže a samovolným vytvořením původních společenstev údolního dna je třeba posuzovat z více hledisek, a to jak koncepčních, tak technologických, pokud jde o stavbu a provoz vodního díla.

V koncepci řešení vodohospodářských úprav byly původně navrhovány dvě varianty: varianta s nádržemi a varianta úprav toků bez nádrží. Přírodovědci doporučovaná varianta, která počítala s využitím přirozených rozlivů a řízeného povodňování lužních lesů nebo luk, nebyla přijata. Náhradní řešení navrhované dr. Hoškem ji do jisté míry připomíná, avšak současný technický i fyzickogeografický ústav území je podstatně odlišný od podoby před zahájením vodohospodářských úprav. Vodohospodářská koncepce volila řešení s vodními nádržemi, které zabezpečí v kombinaci s řízenou inundací a využitím poldrů ochranu pozemků a objektů pod nádržemi i s ohledem na ochranu města Břeclav. Tuto funkci by mohla splňovat i náhradní varianta doporučovaná dr. Hoškem, dokonce bez problémů s manipulačním řádem.

Komplexní vodohospodářské řešení však počítá také s dodávkou vody pro závlahu, pro které je nutno využívat v budoucnu zásobního objemu dolní nádrže. Odběr vody je v současné době uzpůsoben tak, aby bylo využito samospádu z nádrže k dopravě vody k závlahovým soustavám (tedy nutná určitá výška hladiny v nádrži!).

Energetické využití soustavy tří na sebe bezprostředně navazujících nádrží (prakticky bez výškových rozdílů hladin mezi horní a střední a mezi střední a dolní nádrží) je možno řešit pouze využitím výšky hladiny na hrázi dolní nádrže. Totéž platí o funkci vodní elektrárny u Nových Mlýnů.

Podobně je třeba vzít v úvahu, že vody z vlastního povodí nádrže, ze záhrází, jsou přečerpávány více než desíti vybudovanými čerpacími stanicemi po obvodu bočních hrází a tak jsou chráněny zemědělské pozemky. Přirozené břehy nádrží byly poměrně značným nákladem přebudovány v pláže pro rekreaci. Je pravda, že by bylo třeba v každém případě počítat s důsledky abraze (vymílání břehů vlněním ) a břehy by musely být zpevňovány. Platí to i při občasném naplňování nádrže při povodních podle náhradního řešení. Zájem o rekreaci je značný i přes některé vleklé problémy - vyústění velmi silně znečištěné vody Štinkovky do zálivu, kde začínají pláže, nutný zábor zemědělské půdy s vysokou bonitou a zavlažovacími zařízeními, hygienické problémy a jiné.

Technologické řešení nádrže používalo postupů, které nevyhovují náhradnímu navrhovanému řešení. Především se jediná o nutné vyčištění dna nádrže, tj. vykácení lužních lesů, všech jejich formací. Při těžbě dřeva došlo k mnohonásobnému pojíždění lesních půd těžkými mechanismy, vyvrácení množství stromů atd. Závažnějším problémem je využití hlinitých a písčitých sedimentů údolního dna (na ploše nádrže) ke stavebním účelům. Těžební jámy tvoří velmi rozsáhlé deprese v údolní nivě a představují zcela zlikvidované profily nivních půd se zcela odtěženými a odvezenými zbytky možné reprodukce původního fytogenofondu. Navíc by představovaly tyto těžební jámy po dlouhé období rizikové oblasti z hlediska prostupnosti krajiny. Zkušenost z několikaletého přirozeného vývoje těchto odtěžených ploch ukazuje, že byly většinou zarostlé monokulturou orobinců nebo rákosin, případně lemovány vrbinami. Tyto biotopy podmínily velký rozvoj populace některých druhů ptáků, hlodavců, obojživelníků a hmyzu, včetně skupin hmyzu bodavého. Je otázkou, zda při postupném zazemnění těchto ploch (jehož rychlost by byla velmi snížena usazovacím účinkem horní a střední nádrže), by se mohl vytvořit mnohotvárnější ekosystém wetlandu (mokřadu). To jsou však otázky, na které mně nepřísluší odpovídat.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu