Čtení na tyto dny

Na tom neulpí lež

Do vzduchu cválají
luční konící pod hřívami lipnic

Od sídlištních remízek
poržávají zrána na večer

Chtějí mne nosit
a nést chtějí se kudy jdu

Nemohu se jim vylhat
Dýhové dveře
- denně je odemykám a zamykám -
jsou pro ně pořád zarubaný les

Z pastuších tobolek
rozsutých
podél ulic stromů naproti
podráží tamaryšek

Hryzou rosná zubadélka - koníci

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Nejistá sezona péče o krajinu


Václav Zemek, č. 1/2012, str. 15

S koncem loňského roku bylo spojeno dohadování o konečné podobě státního rozpočtu pro rok 2012. Samozřejmě se to týkalo i rozpočtu ministerstva životního prostředí. Z hlediska ochrany přírody a krajiny byla opět jednou z rozhodujících položek kapitola Programu péče o krajinu (PPK).

Tento program dlouhodobě patří k nejúčinnějším nástrojům v péči o přírodu a krajinu. Je rovněž pozitivně vnímán širokou laickou i odbornou veřejností. Příjemci dotací jsou především obce, pozemkové spolky a drobní vlastníci pozemků. Prostředky jsou určeny na drobná krajinotvorná opatření, udržování biotopů ohrožených druhů živočichů a rostlin a cenných zvláště chráněných území. Bez finanční podpory z tohoto programu by řada významných lokalit zanikla a řadu vzácných druhů bychom znali už jen z fotografií nebo obrázků. Bohužel stávající vedení ministerstva životního prostředí nepřikládá tomuto programu takovou váhu, jakou by si zasloužil, a své priority obrací jinam. Projevuje se to každoročně zmenšováním objemu peněz, které jsou na něj určeny. Jestliže původně zde bylo cca 200 mil. Kč, postupně se tato částka snižovala přes vloni navrhovaných 105 mil. až na letošních kritických 75 mil. Kč. A to přes to, že členové výboru pro životní prostředí i odborná veřejnost neustále upozorňují na podfinancování této oblasti a nebezpečí s tím spojená.

V roce 2010 se díky naší poslanecké iniciativě podařilo dodatečně navýšit prostředky na Program péče o krajinu o dalších 40 mil. na 150 mil. Kč pro rok 2011, což umožnilo alespoň zhruba pokrýt potřeby na nejnutnější údržbu cenných lokalit. Když vedení ministerstva životního prostředí nereflektovalo naše připomínky, pokusili jsme se navýšit prostředky prostřednictvím pozměňovacího návrhu k návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2012. Naneštěstí tato změna, která by představovala navýšení o 80 mil. Kč, nebyla na plénu poslanecké sněmovny schválena. Na základě jednání s ministrem financí existuje pouze ústní příslib, že by k jakémusi navýšení mohlo dojít v průběhu roku, není to však nic závazného.

Co dodat? Všichni jsme si vědomi toho, že v ekonomicky těžkém období je třeba šetřit veřejné prostředky. Otázkou ovšem je, zdali se šetří na pravém místě. Domnívám se, a nejsem sám, že ne, uvědomíme-li si, jak nicotná je částka 150 mil. Kč v objemu desettisíckrát většího (1,5 bil. Kč) státního rozpočtu a porovnáme-li to s tím, jak je mrháno prostředky na velkých státních zakázkách, které jsou mnohdy předraženy o desítky miliard, nebo jak jsou uvolňovány nadstandardní milionové částky pro odměny různých prominentů. V porovnání s tím byly a jsou prostředky z Programu péče o krajinu vynakládány účelně a transparentně. Mnohé lokality udržují party nadšenců jen za režii a ze zájmu o přírodu. Bohužel některá rozhodnutí státní exekutivy lze jen těžko pochopit, zvlášť když se jedná o zachování našeho přírodního dědictví pro budoucí generace.

Jak říká české přísloví, naděje umírá poslední. Můžeme tedy doufat, že se v budoucnu podaří nalézt rezervy na další fungování Programu péče o krajinu. Otázkou je, bude-li v té době ještě co chránit.


Ing. Václav Zemek (1974), poslanec PS PČR za ČSSD, člen ČSOP

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu