Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Voda pro Brno


Helena Králová (Podroužková), č. 2/1994, str. 1-4

(Autor: Helena Podroužková a kol.)

V cyklu Ekologický program pro Brno se 3. března 1994 uskutečnil v Domě ochránců přírody v Brně diskusní večer o brněnské vodě. Diskutovalo se na téma, jak lze zajistit zásobování Brna vodou bez negativních důsledků na životní prostředí a za jakou cenu. Pozváni byli odborníci a zodpovědní pracovníci z mnoha dotčených organizací. Besedy se zúčastnilo asi 35 zájemců.

Od 1. 1. 1994 platí obyvatelé Brna za vodu l2,- Kč/m3 (z toho je vodné 5,- Kč a stočné 7,- Kč). Jednotlivé části Brna jsou zásobeny podzemní vodou z Březové, nebo upravenou povrchovou vodou ze Svratky, nebo vodou smíchanou z obou jmenovaných zdrojů. Svratecká voda z Pisárek je podle vyjádření hygieniků jako dlouhodobý zdroj nevhodná. Proto se hledal zdroj, který by ji nahradil.

Brněnský oblastní vodovod měl přivést do Brna vodu z Víru. Stavba byla plánována v dobách velkorysých a byla původně dimenzována na kapacitu 2 400 l.s-1, v projektu byla pak kapacita vodovodu snížena na 1 800 l.s-1. Výstavba Brněnnského oblastního vodovodu byla zahájena v roce 1988. Dnes se ukazuje, že Brno v současné době tak velký zdroj nepotřebuje. Úvahy, na kterých byl systém založen, se výrazně změnily.

Obyvatele by měla už nyní zajímat otázka: kolik budou za vodu z Vírského vodovodu platit?

Na tuto otázku v současné době nikdo neumí a zdá se, že ani nechce odpovědět. Zatím není ani jasno, zda celou výstavbu bude platit stát, nebo stát poskytne bezúročnou půjčku, nebo se bude muset hledat jiné řešení. To všechno bude mít podstatný vliv na cenu vody. Bude taky záležet na vývoji finančních nákladů v příštích letech.

Stavba Vírského vodovodu je velmi drahá, ani město Brno by si ji samo nemohlo dovolit, stejně tak ani ostatní obce bez města Brna. Vodovod není provozovatelný v malých množstvích. Čím víc obcí bude na Vírský vodovod napojeno, tím může být cena vody nižší.

Cena vírské vody bude ale vysoká a povede k ještě větší snaze vodou šetřit. Nabízí se zde otázka: kdo bude vodu kupovat, bude-li drahá? Co s vodou, pro kterou nebude odbyt a kterou se město zavázalo odebírat? Klesnou-li výrazně odběry vody, bude si dodavatel muset zajistit jiným způsobem uhrazení stálých (fixních) nákladů (odpisy, mzdy, poplatky, daně, nájmy aj.), a to asi paušálem. Zřejmě bude zavedena dvousložková cena vody, tj. určitý paušál na krytí stálých nákladů + cena za odebrané množství.

Vysoká cena vody ovlivní další vývoj: odběratelé budou hledat jiné možnosti (např. využití vlastní studně, vrtu), aby nemuseli být závislí na drahém zdroji. Toto řešení je možné zejména u průmyslových podniků nebo v okrajových čvrtích aglomerace s individuální výstavbou, ale většina obyvatel nemá na výběr a je závislá na hromadném zásobování.

Nemá město skutečně jinou alternativu?

Jiné varianty řešení, vycházející z hospodárnějšího využívání vody přitom existují:

Nejlepší a přitom nejlevnější pitná voda je voda podzemní. Proto by se s ní mělo dobře hospodařit a používat ji přednostně pro pitné účely.

Voda z Březové (podzemní voda křídových sedimentů u Březové nad Svitavou) nepotřebuje nákladnou úpravu. Měla by se posoudit možnost většího využití zásob spodního hydrogeologického kolektoru a dosud ne zcela podchycených pramenů.

Artéské vody v prostoru města Brna by měly být co nejdříve chráněny před možným znečištěním. Ochranu si plně zasluhují, neboť jde o výjimečně kvalitní podzemní vody, které by mohly a měly být využívány, a to prakticky bez jakékoliv technologické úpravy jako zdravotně naprosto nezávadná pitná voda. Využitelné množství se odhaduje na 200 až 250 l.s-1, což spolu s březovským zdrojem plně pokrývá nároky brněnské aglomerece na pitnou vodu. Průzkumy prováděné v minulých desetiletích Geotestem by sice měly být aktualizovány, ale měla by být aktualizována také reálná spotřeba pitné vody. Těžko můžeme nadále obhajovat luxus, aby se vzácnou a draze upravovanou pitnou vodou stříkala nádvoří, výrobní haly, zahrádky či aby koneckonců její podstatný díl protekl splachovači našich záchodů. Z artéských horizontů čerpají některé brněnské podniky (např. Škrobárny) vodu pro technologické účely už léta. Její reálné využívání pro pitné účely je však neustále bagatelizováno s odvoláním na obtížné zajištění pásma hygienické ochrany zdroje. Srovnání s tím, jak je ve skutečnosti zajištěna ochrana jiných klíčových zdrojů (Březová, Vír, nemluvě ani o Pisárkách), však nikdo nepublikuje. Hlavní podíl na malém zájmu města a zodpovědných (monopolních) vodohospodářských institucí o seriózní záměr na využívání kvalitních artéských vod pod Brnem nemá obava o zdraví a kapsu občana, ale zájem stavební a investiční lobby dokončit mamutí stavbu přivaděče z Víru.

Zdroj vody v Pisárkách by měl sloužit pro zásobení užitkovou vodou. Rekonstrukce úpravny byla nákladná, užitkový vodovod byl ve městě budován před lety a bude-li cena pitné vody ještě stoupat, zájem o tuto vodu nepochybně vzroste. Možnost odebírat užitkovou vodu by výrazně omezila používání vzácné podzemní vody pro nepitné, průmyslové účely, pokud by její cena byla přijatelná. Pro zásobení užitkovou vodou je možno využít také mělké podzemní vody pod Brnem, což je pro mnohé podniky řešení rychlé a finančně i technicky méně náročné.

Souběžnou možností k získání další rezervy je snižování ztrát vody v síti, především regulací tlaku v síti, výměnou poškozených hydrantů, armatur a potrubí. Ztráty vody v síti, které dnes Brno uvádí (kolem 23 %), se mají snižovat, snad až na hodnoty blížící se 10 %.

Pokud by tato opatření byla provedena (rozumné hospodaření s pitnou vodou, používání užitkové vody zejména pro průmyslové účely, snížení ztrát vody v síti, využití přístupných podzemních zdrojů), Brno by vodu z Vírského vodovodu v současné době nepotřebovalo.

Namítáte, že je již pozdě? Že tato úvaha měla zaznít před lety? (Zazněla, ale nechtěla být slyšena - viz např. Veronica 1/89).

Zdá se, že dnes už nemá smysl oživovat diskusi o tom, zda potřebujeme nebo nepotřebujeme Vírský oblastní vodovod. Stupeň jeho rozestavěnosti a proinvestovaných 1,5 miliardy Kč (k 31. 12. 93 bylo proinvestováno 1,453 miliard Kč) připomínají patovou situaci u Gabčíkova či u Temelína. Ale další 3,320 miliard (stav ke 31. 12. 1993) se ještě mají prostavět. Pravdou je, že bude-li stavba dokončena, město nepocítí v mnoha příštích letech nedostatek vody. Pro jihomoravské investory je však hlavním motorem pro dokončení přivaděče způsob jeho financování: ze státního totiž krev neteče. Starost o to, jakou cenu bude muset občan za vírskou vodu platit, je netrápí.

Ekologové se obávají negativních důsledků stavby Vírského vodovodu, zejména ochuzení průtoku v řece Svratce - minimálně o 0,7 m3.s-1 (hodnota pro rok 1997) až 1,2 m3.s-1 (uvažovaná hodnota pro rok 2010), což je 1/7 z průměrného ročního průtoku. Snížení průtoku ve Svratce bude mít za následek zhoršení kvality vody v řece a následně i v Brněnské přehradě.

Navíc, Vírská přehrada se již začíná potýkat s podobnými problémy (i když ne v tak velkém rozsahu) jako Brněnská přehrada (eutrofizace, která ovlivňuje kvalitu vody, přítomnost těžkých kovů a reziduí polychlorovaných uhlovodíků ve dnových sedimentech aj.).

Ideální a dlouhodobě jediné únosné řešení je ozdravění celého povodí Svratky, což mimo jiné znamená např. vybavit všechny obce čistírnami odpadních vod. Kvalita vody v řece by se tím výrazně zlepšila a projevilo by se to i na Brněnské přehradě.

I když stavba Vírského oblastního vodovodu počítá s vybudováním několika čistíren odpadních vod (cca za 130 mil. Kč), není to řešení pro celé povodí. Přitom čistírny odpadních vod se v obcích stejně jednou postavit musí, této investici se nemůžeme vyhnout. Čím dříve to bude, tím více šancí dáme tokům a přírodě, aby se vzpamatovaly.

Nebylo by tedy účelnější poskytnout finanční zdroje na ozdravění povodí Svratky a Svitavy, a pro zajištění doplňkových zdrojů vody pro město a region? Podle studie Evropské banky by ozdravění celého povodí, zejména výstavba čistíren odpadních vod stály asi 1 miliardu Kč. Ozdravná opatření v povodí musí zahrnovat také řešení doprovodných jevů, jako jsou eroze a splachy.

Je zarážející, že se ani po výrazném snížení spotřeby vody a změně prognóz jejího dalšího vývoje nikdo vážně nezajímal o jiné řešení zásobení města Brna.

Podzemní zdroje pod Brnem čekají na využití, kterému, samozrejmě, musí předcházet podrobný průzkum a ochrana zdrojů, zejména v kritických, zranitelných místech.


Ing. Helena Králová (Podroužková), CSc., absolvovala vodohospodářské studium na VUT v Brně a pracuje nyní v Ekologické poradně VERONICA.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu