Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Kdo to zaplatí?


Miroslav Kundrata, č. 4/1994, str. 1-2

Novomlýnské nádrže zaplavily na 3 000 hektarů půdy - vysoce produktivní lužní les, louky, pole, mokřady, archeologická naleziště a vesnici Mušov. Zničily hodnoty, které se těžko dají vyčíslit. Byly prosazeny silou proti vůli místních lidí i široké veřejnosti a daňové poplatníky tohoto státu přišly na půl druhé miliardy korun.

Nebyli to jen komunističtí ideologové, ale v první řadě naši projektanti, kdo obhajovali velkorysými kalkulacemi brzkou návratnost a všeobecný prospěch obrovské investice. V polovině osmdesátých let sestavil tým Antonína Bučka v tehdejším Geografickém ústavu ČSAV suchou tabulku srovnání slibů a skutečnosti. Geografové byli velice opatrní, a přesto bylo shrnutí šokující. Většina výpočtů, na nichž byly ekonomika i další „užitky“ projektu postaveny, nebyla potvrzena a realita se řádově liší. A vývoj po roku 1989 disproporce ještě prohloubil. Nejmarkantnější je příklad závlah. Podrobné analýzy jsou k dispozici v mnohakilogramových studiích, které byly po roce 1989 zpracovány Geografickým ústavem, Ústavem pro životní prostředí a firmou Löw a spol. jako podklad ke kvalifikovanému rozhodnutí o osudu monstra pod Pálavou. Jejich autoři byli opět nesmírně opatrní a hledali řešení kompromisní, nejlevnější a dlouhodobě perspektivní. Prvním a minimálním výchozím krokem pro všechny možné varianty je popuštění hladiny o pouhých 85 centimetrů, které se podařilo odsouhlasit při jednání odborníků v roce 1991 jako snížení, které neohrozí žádnou z funkcí nádrží.

Ze zdlouhavého vývoje a blokování vládního rozhodnutí o spuštění hladiny však je patrné, že někteří lidé, dokonce v institucích, které se honosí přívlastkem „výzkumné“, zacházejí s fakty stejně, jako tomu byli zvyklí před lety. Pražský VRV (Vodohospodářský rozvoj a výstavba) tři roky bádal (za peníze daňových poplatníků) nad novým manipulačním řádem nádrží a přišel se závěrem vskutku kocourkovským - v nádržích je vody málo a nejlépe by bylo postavit přehradu čtvrtou. (Občan jistě zaregistroval, že v posledních, byť na vodu kritických letních obdobích byly nádrže stále na plném stavu - navíc pod poklopem brčálově zelených řas a sinic).

A ministr Benda, místo aby za tuto drzost odvolal ředitele svých resortních institucí (týká se to neméně ředitele quaziakciové společnosti Povodí Moravy, který nesplnil nařízení o spuštění hladiny - nikoliv poprvé), za špatnou práci vycházející z nereálných a vykonstruovaných předpokladů zaplatí a ještě objedná studii další.

Celá diskuse totiž mohla pokračovat za bujarého zelenání se vrbiček alespoň na úzké pláži a na několika ostrůvcích na střední zdrži, které by po snížení hladiny zajistila příroda sama s minimální lidskou pomocí. Ale právě to odpůrci snížení hladiny nechtějí vidět. Daňového poplatníka by mělo zajímat, že na provoz vodního díla Nové Mlýny doplácí stát ročně nejméně 10 milionů korun a že jeho uvedení do takového stavu, aby proklamované funkce plnilo v souladu se zákony tohoto státu, by stálo další půl miliardy.

Místní jachtaři (jim jediným by snad snížení hladiny mohlo důvodně vadit), nechť do základní infrastruktury investují příslušný peníz, nechť se podílejí na ztrátách provozu a odpisech z investic a pak mohou bouchat do stolu. Totéž platí i o dalších zájmových skupinách. Jinak mají k vodnímu dílu Nové Mlýny stejně tolik co říci, jako daňový poplatník třeba z Postoloprt.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu