Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Trvalky do ulic. Inspirace pro slunná a suchá stanoviště


Adam Baroš, č. 3/2011, str. 24-25

Pěkný trvalkový záhon

V řadě měst se dnes lze setkat s více či méně kvalitními trvalkovými výsadbami. Každý správce veřejné zeleně či investor přitom řeší nedostatek financí jak na založení záhonu, tak především na jeho pravidelnou kvalifikovanou (!) údržbu. Jednou z možností, jak nejefektivněji založit a dlouhodobě udržet pěkný trvalkový záhon, je využít znalostí přirozeného chování rostlin tak, aby se vzájemně doplňovaly a vytvořily co nejvíce samostatnou jednotku, která by zároveň vyhovovala našim estetickým představám. Opusťme představu bezchybných, barevně i výškově sladěných anglických květinových záhonů, které se spíše než dynamické kvetoucí směsi blíží statickému obrazu. Využijme potenciál zajímavých bylin a poučme se z koncepce německo-švýcarského projektu Silbersommer (Stříbrné léto). Tento a navazující projekty se začínají objevovat i u nás, a tak je možné se podělit o zkušenosti z prvních let.

Inspirace z přírody

Základem je najít vhodné rostliny do stávajícího stanoviště, které se pozměňuje co nejméně. V případě projektu Silbersommer se jedná o slunné, vysýchavé plochy na kruhových objezdech, pásy mezi chodníkem a vozovkou, dopravní ostrůvky apod. Snahou je vytvořit společenství rostlin, které bude atraktivní po celý rok květem, barvou a texturou a přitom bude nenáročné na výsadbu a péči. Mimo to se záhony díky minimu rušivých vlivů ze strany člověka stávají cenným útočištěm i zdrojem potravy pro množství bezobratlých živočichů. Navržená kombinace rostlin je rozmanitá nejen během roku, ale také v průběhu několika let. Rychle rostoucí, krátkověké rostliny jsou postupně nahrazovány pomaleji rostoucími (dlouhověkými) trvalkami. Nejedná se však o kopírování některého přírodního společenstva, ale o tvorbu zcela nového. S úspěchem lze přitom využít nešlechtěných autochtonních druhů bylin ze stanovištně podobných lokalit, jako jsou stepi, prérie, suché trávníky, okraje lesa atd.

Takový typ trvalkových výsadeb lze už vidět v areálu Zahradnické fakulty Mendelu v Lednici, Trutnově (kruhový objezd a okolí obchodního domu), na kruhovém objezdu v Kutné Hoře, v Praze (výsadby v ulici Jičínská a Hořejší nábřeží) a postupně též na dalších místech.

Sestavování směsí

Nejjednodušší cestou k výběru vhodných druhových kombinací je využít již vytvořené a vyzkoušené směsi. Dnes existuje mnoho kombinací sestavených dle barevné či výškové kompozice nebo inspirovaných domácími stepními či prérijními druhy trvalek. Nejrozsáhlejší ukázku 20 různých směsí i s podrobným popisem najdeme v Dendrologické zahradě v Průhonicích. Při vlastním sestavování či pozměňování směsí je nutná dobrá znalost rostlinného sortimentu a praktické zkušenosti s chováním rostlin. Musíme dodržovat pravidla vzájemných poměrů jednotlivých funkčních skupin (solitérní 10-15 %, skupinové 30-40 %, vtroušené 5-8 %, pokryvné 40-50 % a cibuloviny). Nejčastěji se používá 9-11 rostlin na m². Většina doporučovaných směsí má mezi 15-25 druhy trvalek. Cibulovin se sází alespoň 20-25 ks na m², velmi dobře se osvědčují zejména botanické druhy modřenců, česneků, tulipánů, narcisů a dalších, které se nemusí z půdy vyjímat, ale samy se úspěšně rozmnožují.

Příprava stanoviště

Samozřejmostí při výsadbě jakéhokoliv záhonu je bezplevelná plocha. Bez splnění této podmínky je lépe s výsadbou počkat. Ideální pro založení směsi typu Silbersommer jsou suchá, slunná místa s propustnou, dobře drenážovanou půdou. K vylehčení pomůže štěrk či betonový recyklát s ornicí. Nepoužíváme kompost, hnojiva ani substráty na bázi rašeliny, naopak lepší jsou na živiny chudé, štěrkopísčité půdy a substráty. V pražských výsadbách podél chodníků se velmi osvědčilo nízké ohrazení (cca 40 cm) výsadeb z impregnovaných dřevěných kůlů a provazu, které významně brání sešlapávání záhonu.

Správná výsadba

S ohledem na použití cibulovin v záhonech je ideální výsadba na podzim (září-říjen). Není třeba žádný osazovací plán. Z rostlin rozdělených dle funkčních skupin se vyberou solitérní a ty se nepravidelně, ale rovnoměrně rozmístí do záhonu. Po nich se nepravidelně po celé ploše umístí všechny další rostliny. Teprve pak se zasadí a zalijí. Cibuloviny jsou rozmisťovány obdobně, větší se vysazují jednotlivě, menší ve skupinkách. Nakonec se záhon pokryje 5-7 cm silnou vrstvou štěrku (osvědčila se frakce 8/16 mm).

Údržba je nenáročná

Záhony, pokud jsou dobře založené a je správně zvolený sortiment, jsou málo náročné na údržbu. Nejsou však bezúdržbové, jak je někdy mylně prezentováno. Základem je pravidelná kontrola záhonů a pletí, které je však díky vrstvě mulče (štěrku) sníženo na minimum. Pletím se rozumí opatrné vytahávání nežádoucích rostlin tak, aby nedocházelo k narušení vrstvy mulče či jeho promíchání s půdou. Důležité je proškolení pracovníků, aby pochopili tento druh výsadby a nestříhali např. odkvetlá květenství či nevypleli semenáčky druhů, které chceme v záhonech ponechat. Záhony se nezalévají (výjimečně pouze v období velmi dlouhého sucha). V ideálním případě se do výsadby zasahuje co nejméně, osvědčila se návštěva záhonu cca 4-5krát v sezoně. Samotná zahradnická práce se pohybuje mezi 5 až 10 minutami na metr čtvereční záhonu za rok. Suché rostliny se nechávají i přes zimu na místě, vzniká tak zajímavá zimní struktura a také místo pro úkryt bezobratlých živočichů. Suchá hmota se odstraňuje v předjaří (konec února - začátek března) pomocí křovinořezu a dočistí se ručně nůžkami cca 5 cm nad povrchem. Ve městech navíc přibývá nutnost odstraňovat ze záhonů odpadky.

Nejčastější problémy

Praktické zkušenosti s realizacemi u nás ukázaly několik často se opakujících nešvarů. Pomineme-li nesprávnou volbu druhů na lokalitě, je prvním nedostatečná příprava stanoviště, zejména pokud jde o plevele. Ani mulč ze štěrku nezadrží kořeny pýru či pcháče, které zůstaly v zemi. Druhým je nedostatečná výška mulče, která musí být minimálně 5 cm, aby fungovala, jak má (výrazně snižuje zaplevelení zejména semeny se šířících druhů, udržuje vláhu v půdě). Zcela proti smyslu záhonu je používání mulčovacích plachetek a textilií, které brání jak cibulovinám, tak všem trvalkám v dynamickém chování v záhoně.

Další informace

Dobře založený záhon respektující uvedená pravidla je samostatnou jednotkou, kde se díky přirozené životní strategii vysazených rostlin projevuje značná autoregulace a člověk se stává nadšeným pozorovatelem. Energetické vstupy údržby jsou minimalizovány a pravidelné drobné zásahy pouze korigují směr vývoje k příjemnému dojmu. O možnostech těchto výsadeb vás nejlépe přesvědčí již realizovaný dobře založený záhon. Tak člověk získá názor a chuť pustit se do toho sám. Podrobnější návod a hlavně druhové složení mnoha záhonů naleznete na stránce www.dendrologickazahrada.cz.


Ing. Adam Baroš (1980) se ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví zabývá použitím bylin ve městech, baros(zavináč)vukoz.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu