Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jak cestovat bez rance emisí


Veronika Fišerová, č. 2/2010, str. 30

V létě bych ráda jela do Švédska a přemýšlím, zda cestovat vlakem, autem nebo letadlem. Vím, že letadlo je asi nejméně ekologický způsob, ale je v tom opravdu takový rozdíl?

Auto, vlak či letadlo

Volba mezi dopravními prostředky pro daleké cestování představuje často prubířský kámen naší snahy o ekologicky příznivé chování. Letět, či neletět, když jsou letenky levnější než jízdenka, úspora času je obrovská a odpadá dlouhé cestovní nepohodlí? V tu chvíli je těžké si představit, jak velkou zátěž pro klima představuje zrovna náš let - zdá se přece, že létají všichni a nikdo se tím netrápí.

Nedávno jsme na jednom semináři zkusmo určovali uhlíkovou stopu našeho životního stylu (tzn. množství emisí skleníkových plynů, které svými každodenními aktivitami produkujeme). Finka jménem Anni si stopu nastavila velmi vysokou, ačkoliv jsme o ní věděli, že nejezdí autem, nakupuje lokální a bio potraviny, nevytváří zbytečný odpad, vše recykluje a bydlí v dobře zatepleném úsporném domě. Na otázku proč odpověděla, že zkrátka několikrát za rok létá letadlem. Přesně tohle se dozvíte i vy, pokud si spočítáte vlastní uhlíkovou stopu: jeden let letadlem ji dokáže navýšit zcela neúměrně vašim ostatním aktivitám. Koneckonců, v poslední době je na Západě počítání uhlíkové stopy doslova trendem, který se pozvolna šíří i k nám. Kalkulačky emisí jsou jednoduchým a názorným nástrojem k uvědomění si vlastní zodpovědnosti za změny klimatu, a kromě toho jimi také můžeme srovnávat různé varianty životních stylů, a vytvořit si tak vlastní laťku environmentálně příznivého chování.

Pokud se právě zamýšlíte nad volbou vhodného dopravního prostředku pro letní dovolenou, bude se vám hodit kalkulačka emisí, která umí rychle porovnat auto, vlak či letadlo. Rozhodla jsem se vyzkoušet několik kalkulaček, abych zjistila, jak velký oblak emisí uniká naší pozornosti u každého dopravního prostředku. Vybrala jsem si modelovou evropskou trasu, zpáteční cestu Praha-Stockholm, která je pro letadlo dlouhá 2 100 km, pro auto a vlak cca 3 000 km. U auta jsem předpokládala spotřebu benzinu 6,8 l/100 km. Výsledky jsem trochu očekávala - kalkulačky neměří stejně.

Jak se v nich vyznat

Kalkulačka České klimatické koalice, která je zatím nejkomplexnějším projektem svého druhu v českém prostředí, určila pro letadlo 400 kg emisí na pasažéra, pro auto 400 kg na vozidlo, pro vlak cca 100 kg na pasažéra. Kalkulačka Nadace Partnerství letadlu ubrala na 336 kg a autu přidala na 434 kg. Kalkulačka Evropské komise počítá pouze úspory, ne náklady, ale opět byl výsledek podobný. 430 kg pro letadlo i auto spočítala i kalkulačka společnosti Carbon Footprint, zatímco vlak získal 50 kg. Kalkulačka společnosti Climate Care letadlu naměřila pouze 260 kg a autu 440 kg. Algoritmem uvedeným na webu České klimatické koalice, kdy se projeté litry benzinu násobí číslem 2,29, jsem navíc stanovila pro auto 467 kg. Paletu závěrů jsem hodlala doplnit dvěma německými kalkulačkami, které mě ovšem docela překvapily.

Kalkulačka od sdružení Atmosfair měřila letadlu tvrdošíjně 700 kg. Nejdříve mě napadlo, že Atmosfair jako organizace zaměřená na off seting, tedy na inkasování dobrovolných poplatků od jednotlivců i firem za vypouštění skleníkových plynů, číslo schválně zvyšuje, aby lidé zaplatili více peněz za svůj let. Ovšem to vyvracela obsáhlá metodika, kterou Atmosfair ke kalkulačce publikuje. Vysoké číslo 660 kg pro letadlo poskytl vzápětí web Ecopassenger, který se stal pro svou komplexnost i uživatelskou vstřícnost neoficiálním vítězem kalkulaček. Auto zde získalo za cestu 490 kg a vlak 78 kg skleníkových plynů.

Čím jsou způsobeny rozdíly v kalkulačkách

Pouze u dvou posledně jmenovaných je možné prohlédnout si mnohostránkovou metodiku. Z ní je patrné, že to s letadly není jednoduché, protože nevypouštějí do ovzduší pouze oxid uhličitý, onen „uhlík“. Je nutné započítat také další skleníkové plyny jako oxidy dusíku, vodní páru a miniaturní pevné částice, které vytvářejí skleníkovou pokličku oblaků a bílých čar na obloze - neboli radiační index. Ale ten braly v úvahu i některé předchozí kalkulačky.

Atmosfair navíc přebírá metodiku Mezivládního panelu pro klimatické změny pro zohlednění aktuální koncentrace mraků a ozonu, jež letadlo vyrobí při delším letu ve výšce nad 9 km, který je pro oteplování atmosféry nebezpečnější než krátký let. Naproti tomu krátký let zase spotřebuje relativně více energie na start a přistání, tedy i více litrů paliva na 100 km.

Ecopassenger hodnotí mnoho faktorů, třeba typ stroje, obsazenost, výrobu a transport paliva nebo energetický mix států. Slouží zároveň jako vyhledání spojení, takže vidíte mapu i jízdní časy auta, vlaku a letadla. V grafech se zobrazuje kromě emisí také spotřeba energie a další látky znečišťující ovzduší. Celý projekt vymyslel Institut pro energii a environmentální výzkum v Heidelbergu, který se věnuje otázkám dopravy už dvě desítky let.

Výsledek emisních počtů

Z výletu po kalkulačkách vyplývá, že vlak do Stockholmu za sebou nechá na pasažéra asi osmkrát menší dopad na klima než letadlo. U auta záleží na jeho obsazenosti, každopádně se však blíží spíše letadlu než vlaku, uvědomíme-li si, že bez našeho rozhodnutí by vůbec nevyjelo, a tak vypouští emise navíc. Připočtěme k tomu velikost a údržbu infrastruktury dálnic, zábor půdy pro obří letiště či hluk v jejich okolí. Být mezi 5 % lidí na Zemi, kteří létají letadly, může být opojné, ale za mnohametrákové rance emisí to nestojí. Poslední argument používám proti létání čím dál tím raději: prožitek pomalé cesty vlakem ve srovnání s bleskurychlým přesunem přináší povědomí o tom, co je mezi dvěma místy, a daleko nejlépe tak odpovídá označení cesta.

Podíl dopravy na změnách klimatu zatím rychle roste, v České republice se blíží 15 % všech emisí skleníkových plynů (byť elektrárny ČEZu ještě nepředstihl). Naši poslanci už mají na stole návrh Evropské komise, která se chystá od roku 2011 rozšířit systém prodeje emisních povolenek také na leteckou dopravu. Možná se dočkáme velkých protestů aerolinek a zdražení letenek - přesněji řečeno narovnávání jejich stlačené ceny. Pokud ovšem parlament opět nerozdá k radosti lobbistů povolenky zdarma.


Veronika Fišerová (1986) pracuje v Ekologickém institutu Veronica a studuje environmentalistiku a geografii na Masarykově univerzitě, veronika.fiserova(zavináč)veronica.cz


Odkazy na uhlíkové kalkulačky:

www.kalkulacka.zmenaklimatu.cz
www.emiseco2.cz
www.ecopassenger.org
www.atmosfair.de
www.mycarbonfootprint.eu
www.carbonfootprint.com
www.jpmorganclimatecare.com

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu