Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

K tiskové zprávě ze Šumavy


Petr Čermáček, č. 4/2012, str. 15

Nové zásahy u Ptačího potoka na Šumavě mohou oddálit návrat přirozeného horského lesa o několik století

Tisková zpráva SVR NPŠ z 27. 7. 2012

Stínová vědecká rada národního parku Šumava zareagovala na úmysl Správy NP Šumava znovu zasahovat a kácet stromy v lokalitě u Ptačího potoka. Stínová vědecká rada již dříve upozorňovala, že zásah proti kůrovci v této cenné lokalitě šumavských horských smrčin, kde žije tetřev hlušec a další vzácné a chráněné druhy živočichů a rostlin, nemá z hlediska boje s kůrovcem žádný smysl.

„Oblast je ze tří stran obklopena bezzásahovými lesy a rezervoár kůrovce je i přímo v oblasti Ptačího potoka. Zásahy prováděné Správou národního parku Šumava v této lokalitě jsou a budou neefektivní. Výsledkem bude pouze zničení vzácné přírody,“ říká doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NP Šumava.

„U Ptačího potoka jsou jen dvě možnosti: Buď bude oblast ponechána samovolnému vývoji, který zaručí nadále existenci tetřeva a dalších vzácných druhů živočichů a rostlin horských smrčin, anebo zde vznikne jedna velká holina, na které se cílový stav, tedy přirozený horský les, oddálí o několik století,“ dodává Hruška. Loňský zásah u Ptačího potoka, kritizovaný nejen Stínovou vědeckou radou, ale i řadou dalších vědeckých institucí z ČR i ze zahraničí, se ukázal jako zcela neefektivní. Přestože byly dle vyjádření Správy NP Šumava všechny zásahy potřebné k zastavení kůrovce provedeny, letos je v oblasti Ptačího potoka jeden z nejvyšších stavů kůrovce na Šumavě. A to i přes to, že kůrovcová gradace je v celém národním parku již za svým vrcholem a od roku 2010 postupně klesá. Na tomto poklesu se výrazně podílejí právě přirozené regulační mechanismy, které Stínová vědecká rada doporučuje nechat působit i v oblasti Ptačího potoka.

„Vyzýváme proto Správu národního parku, aby oblast Ptačího potoka ponechala přírodě a své síly soustředila pouze tam, kde to bude efektivní, tedy k utlumení gradace kůrovce v pásmu původně smíšených lesů. Tam je třeba kůrovce zastavit lesnickými zásahy a tyto lesy postupně přetvářet na přírodě blízké smíšené lesy,“ říká Hruška a dodává: „Členové Stínové vědecké rady dosud podporovali a nadále podporují zásahy proti šíření kůrovce ve středních polohách Šumavy, kde byly dřívější přirozené smíšené lesy s vyšším podílem listnáčů nahrazeny smrkovými monokulturami. Oblast Ptačího potoka je však ještě v oblasti, kterou je třeba ponechat samovolnému vývoji.“

K tiskové zprávě

„Vydáme tiskovou zprávu.“ Věta, kterou dnes uslyšíte od politiků, umělců, aktivistů, vědců. A často jako by v podtextu znělo: ukážeme jasné řešení, nezůstane nic sporného či tajemného, a učiníme tak stručně, jasně, srozumitelně. Čtu si zprávu za zprávou a je mi z nich úzko. Zploštělý svět, bitevní pole idejí, lži-dětem (viz Pratchett, Stewart, Cohen: Věda na Zeměploše)… A přitom jde často o dobrou věc, tvrzení ve zprávě obsažená jsou závažná a stojí za to je brát v úvahu. Aby však byla dosti úderná v mediálním světě, kde nesmí být věta dlouhá, článek obsáhlejší než dva tisíce znaků, jsou všechna tvrzení zjednodušená, zbavena nejistot a paralelních možností. A tak ačkoliv ve vědecké studii je několik scénářů či variačních rozpětí, obvykle je prezentován jeden scénář, jedno číslo. A ačkoliv důsledky kácení u Ptačího potoka mohou být různé, v tiskové zprávě se tvrdí jediné, a to že „přirozený horský les se oddálí o několik století“. A mne to mrzí, protože za touto lží-dětem zůstává skrytá pravda, která zní mnohem prostěji: „existuje riziko, že vykácení bude mít více negativních dopadů než pozitivních“. Jenže taková pravda je mediálně nezajímavá. A tak se hraje hra podle vnucených pravidel.

Petr Čermáček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu