Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Ohrožuje kůrovec šumavské ptáky?


Jan Hora, č. 1/2012, str. 22-23

V mrtvém lese po žíru kůrovce dochází k značnému úbytku velkého počtu ptačích druhů. Dnes při prohlídce mrtvého lesa po kůrovci se s ptáky nepotkáte. Kůrovec zničil prostředí tetřeva. Velkoplošná a drastická změna biotopu chráněných ptáků. Puštík bělavý se nákladně odchovává a vypouští do volné přírody, aby se zachránil, a na druhé straně se mu na tisících hektarů likviduje biotop, nejméně na sto let a navíc v ptačí oblasti.

A tak bychom mohli pokračovat dalšími výroky, v kterých jejich autoři, většinou lesníci, černě vykreslují osud ptáků šumavských lesů. Pokud však čekáme konkrétní argumenty, podložené dobrými znalostmi problému a terénním výzkumem, čekáme marně. Odbornou diskusi nahradila účelově zkreslená tvrzení.

Ornitologové na Šumavě nezahálejí

Není samozřejmě sporu o tom, že ptáci na změny prostředí reagují citlivě. Tím spíše, když jde o tak výrazné změny, které v šumavských lesích způsobily nedávné větrné kalamity, zejména orkán Kyrill, a gradace lýkožrouta smrkového čili kůrovce. Proto se skupina ornitologů tvořená převážně jihočeskými členy České společnosti ornitologické zaměřila na studium reakcí ptačích společenstev na větrné a kůrovcové disturbance a na různé přístupy k řešení následků těchto disturbancí, nezasahováním počínaje a kácením a opětovným osázením velkých kalamitních holin konče.

Používáme metodu bodového sčítání. V ranních hodinách v období mezi koncem dubna a koncem června sčítáme na bodech vzdálených od sebe 250-300 m po dobu 5 minut všechny slyšené a viděné ptáky a současně zaznamenáváme popis okolí bodu. Standardní sčítání na bodech není pro některé druhy ptáků využitelné - vyžadují zvláštní metodiky. Týká se to jeřábka lesního a tetřeva hlušce, kteří jsou na bodech zjišťováni jen náhodně, a druhů se soumračnou a noční aktivitou, tj. sluky lesní a sov.

Sčítání se dosud uskutečnila na třech modelových plochách v národním parku Šumava a na jedné ploše ve vojenském újezdu Boletice. Sčítáme ve všech porostech přítomných v ploše, zvláštní pozornost věnujeme horským smrčinám. Protože existuje celá řada kombinací podmínek a jim odpovídajících reakcí, potřebujeme delší časovou řadu, abychom mohli získané údaje správně vyložit. Naším cílem je proto opakovat sčítání v intervalu kolem tří let. Při započítání opakovaných akcí se do roku 2011 sčítalo na 2 579 bodech a rozloze 103 km2. Nejdále jsme zatím pokročili na Smrčině, kde jsme sčítali již třikrát, poprvé v roce 2006, tj. před orkánem Kyrill. Své poznatky porovnáváme s výsledky dlouhodobých výzkumů v sousedním národním parku Bavorský les i v dalších národních parcích Evropy. Jako základní charakteristiky společenstev používáme mj. počet druhů ve zkoumaném území a průměrný počet druhů a párů na jednom bodu.

Ubývají ptáci v suchém lese?

I když v horské smrčině působením větru a zejména kůrovce postupně mizí vzrostlé živé stromy, vzniká tu pestrá mozaika stanovišť, jako jsou vývraty s kořenovými baly, ležící i stojící mrtvé dřevo, rozvolněné porosty, otevřené biotopy a jejich okraje, zmlazení, skupiny mladých stromů a další. Na tyto změny reagují postupným úbytkem druhy hnízdící nebo sbírající potravu v korunách stromů (např. pěnkava obecná, králíček obecný) a naopak početnost zvyšují druhy podrostu (např. pěvuška modrá, pěnice černohlavá), rozvolněného lesa, otevřených biotopů a jejich okrajů (např. linduška lesní, rehek zahradní, budníček menší). Datlík tříprstý je nejhojnější v době čerstvého napadení smrků kůrovcem, poté jeho početnost postupně klesá.

Se stoupajícím podílem suchých stromů v okolí bodů ptáci neubývají, ale naopak hodnoty průměrného počtu druhů i párů na jednom bodu rostou. Teprve na plochách s rozpadajícími se torzy kmenů částečně klesají. Celkový počet druhů v živé a usychající horské smrčině se příliš neliší. Např. na části území Trojmezné bylo počátkem 80. let minulého století zjištěno 30 druhů a v roce 2007 33 druhy, přičemž 27 druhů bylo společných. Uvedená konstatování se týkají hnízdního období, v zimě, jak ukázaly výsledky z národního parku Bavorský les, počet druhů i jedinců v rozpadajícím se lese postupně klesá. V zimě tu leží vysoká vrstva sněhu, takže převládají ptáci obývající koruny stromů (např. sýkora uhelníček, králíček obecný, čížek lesní, křivka obecná), kteří pak z odumírajícího porostu mizí. Zajímavé je, že v semenném roce výrazně stoupá počet ptáků i v suchém lese. Stačí i několik přeživších plodících stromů, aby ptáky přitáhly. Na modelové ploše v Bavorském lese zjistili v roce s výjimečnou úrodou semen v hnízdní době i v zimě vůbec nejvyšší hodnoty počtu druhů i jedinců za celé hodnocené období.

Zatímco v bezzásahových horských smrčinách po větrné kalamitě a následné gradaci kůrovce probíhají změny ve společenstvu ptáků pozvolna, na asanovaných kalamitních plochách jsou tyto změny náhlé, s rychlou změnou druhového spektra. Jako velice vhodná modelová plocha se ukázal lesní celek Knížecího stolce a Lysé, nejvyšších vrcholů ve vojenském újezdu Boletice, který byl v roce 2007 silně poškozen orkánem Kyrill. Po rychlém zpracování kalamitního dřeva tu vznikly rozsáhlé holiny (největší 40 ha), které byly okamžitě osázeny. Oproti období před orkánem (2004-2006) bylo v letech 2008 a 2009 ve zkoumaném území zaznamenáno 19 nových druhů, zatímco jen 6 druhů zmizelo. Druhy souvislých lesů ztratily na velkých plochách své prostředí a na jejich místo nastoupily druhy pasek a lesních okrajů (např. linduška lesní, rehek zahradní) a druhy otevřené krajiny (např. linduška luční, pěnice hnědokřídlá, ťuhýk obecný). Potvrdilo se rovněž, že ponechání i málo kvalitních výstavků a jednotlivých suchých kmenů přispívá významně ke zvýšení pestrosti ptačího společenstva. Nově vzniklé společenstvo tu však nebude mít dlouhého trvání. S odrůstáním výsadeb druhy pasek a otevřené krajiny postupně zmizí a nahradí je na desítky let chudá společenstva mladých stadií lesa.

Zničil kůrovec prostředí tetřeva?

Naopak, změny struktury horské smrčiny vyvolané větrnými kalamitami a kůrovcem tetřevovi prospívají. Tam, kde je dnes údajně prostředí tetřeva zničeno, tam jeho stavy v posledních letech narostly. Zatímco v roce 1990 bylo v oblasti české Šumavy evidováno 105 tetřevů, současný stav již překročil hranici 250 ptáků. Populace v celém pohoří, tj. na české i bavorské straně, je odhadnuta na 450-480 jedinců, z toho 300-350 ptáků v obou národních parcích. Téměř všichni tetřevi obývají polohy nad 1 100 m. Vyskytují se ve vyšším počtu i uvnitř velkých ploch „mrtvého“ lesa. Důležitá je tu přítomnost vývratů, tlejícího dřeva, skupin zmlazení i několik metrů vysokých smrků. Podle nově uveřejněné analýzy je pro tetřevy vhodných jen 17 % rozlohy obou národních parků. Proto je důležité, aby oba parky společně pokračovaly v soustavném monitoringu, který by mimo jiné přinesl data potřebná pro modelování dalšího vývoje populace tetřeva, a podnikaly kroky pro zachování tohoto druhu, který je chloubou Šumavy. Případná opatření proti kůrovci musí respektovat přítomnost druhu a nesmí být prováděna necitlivě, jak jsme toho byli svědky v roce 2011. V národním parku by také neměly mít místo pletivové oplocenky na ochranu výsadeb, protože při kolizích s nimi, jak dokládají zkušenosti ze zahraničí, může uhynout značný počet tetřevů.

A co dodat na závěr? Je třeba opustit praxi uveřejňování nepodložených a účelově zkreslených informací, a to nejen o ptácích. Naopak je nezbytné urychleně se vrátit k zásadám odborné diskuse a obnovit vzájemnou důvěru. Ornitologové jsou k tomu připraveni.


RNDr. Jan Hora (1945) - zoolog, t.č. v důchodu, člen České společnosti ornitologické, výzkumu ptáků Šumavy se věnuje od roku 1984, jh.ah(zavináč)centrum.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu