Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Ohrožuje kůrovec šumavské ptáky?


Jan Hora, č. 1/2012, str. 22-23

V mrtvém lese po žíru kůrovce dochází k značnému úbytku velkého počtu ptačích druhů. Dnes při prohlídce mrtvého lesa po kůrovci se s ptáky nepotkáte. Kůrovec zničil prostředí tetřeva. Velkoplošná a drastická změna biotopu chráněných ptáků. Puštík bělavý se nákladně odchovává a vypouští do volné přírody, aby se zachránil, a na druhé straně se mu na tisících hektarů likviduje biotop, nejméně na sto let a navíc v ptačí oblasti.

A tak bychom mohli pokračovat dalšími výroky, v kterých jejich autoři, většinou lesníci, černě vykreslují osud ptáků šumavských lesů. Pokud však čekáme konkrétní argumenty, podložené dobrými znalostmi problému a terénním výzkumem, čekáme marně. Odbornou diskusi nahradila účelově zkreslená tvrzení.

Ornitologové na Šumavě nezahálejí

Není samozřejmě sporu o tom, že ptáci na změny prostředí reagují citlivě. Tím spíše, když jde o tak výrazné změny, které v šumavských lesích způsobily nedávné větrné kalamity, zejména orkán Kyrill, a gradace lýkožrouta smrkového čili kůrovce. Proto se skupina ornitologů tvořená převážně jihočeskými členy České společnosti ornitologické zaměřila na studium reakcí ptačích společenstev na větrné a kůrovcové disturbance a na různé přístupy k řešení následků těchto disturbancí, nezasahováním počínaje a kácením a opětovným osázením velkých kalamitních holin konče.

Používáme metodu bodového sčítání. V ranních hodinách v období mezi koncem dubna a koncem června sčítáme na bodech vzdálených od sebe 250-300 m po dobu 5 minut všechny slyšené a viděné ptáky a současně zaznamenáváme popis okolí bodu. Standardní sčítání na bodech není pro některé druhy ptáků využitelné - vyžadují zvláštní metodiky. Týká se to jeřábka lesního a tetřeva hlušce, kteří jsou na bodech zjišťováni jen náhodně, a druhů se soumračnou a noční aktivitou, tj. sluky lesní a sov.

Sčítání se dosud uskutečnila na třech modelových plochách v národním parku Šumava a na jedné ploše ve vojenském újezdu Boletice. Sčítáme ve všech porostech přítomných v ploše, zvláštní pozornost věnujeme horským smrčinám. Protože existuje celá řada kombinací podmínek a jim odpovídajících reakcí, potřebujeme delší časovou řadu, abychom mohli získané údaje správně vyložit. Naším cílem je proto opakovat sčítání v intervalu kolem tří let. Při započítání opakovaných akcí se do roku 2011 sčítalo na 2 579 bodech a rozloze 103 km2. Nejdále jsme zatím pokročili na Smrčině, kde jsme sčítali již třikrát, poprvé v roce 2006, tj. před orkánem Kyrill. Své poznatky porovnáváme s výsledky dlouhodobých výzkumů v sousedním národním parku Bavorský les i v dalších národních parcích Evropy. Jako základní charakteristiky společenstev používáme mj. počet druhů ve zkoumaném území a průměrný počet druhů a párů na jednom bodu.

Ubývají ptáci v suchém lese?

I když v horské smrčině působením větru a zejména kůrovce postupně mizí vzrostlé živé stromy, vzniká tu pestrá mozaika stanovišť, jako jsou vývraty s kořenovými baly, ležící i stojící mrtvé dřevo, rozvolněné porosty, otevřené biotopy a jejich okraje, zmlazení, skupiny mladých stromů a další. Na tyto změny reagují postupným úbytkem druhy hnízdící nebo sbírající potravu v korunách stromů (např. pěnkava obecná, králíček obecný) a naopak početnost zvyšují druhy podrostu (např. pěvuška modrá, pěnice černohlavá), rozvolněného lesa, otevřených biotopů a jejich okrajů (např. linduška lesní, rehek zahradní, budníček menší). Datlík tříprstý je nejhojnější v době čerstvého napadení smrků kůrovcem, poté jeho početnost postupně klesá.

Se stoupajícím podílem suchých stromů v okolí bodů ptáci neubývají, ale naopak hodnoty průměrného počtu druhů i párů na jednom bodu rostou. Teprve na plochách s rozpadajícími se torzy kmenů částečně klesají. Celkový počet druhů v živé a usychající horské smrčině se příliš neliší. Např. na části území Trojmezné bylo počátkem 80. let minulého století zjištěno 30 druhů a v roce 2007 33 druhy, přičemž 27 druhů bylo společných. Uvedená konstatování se týkají hnízdního období, v zimě, jak ukázaly výsledky z národního parku Bavorský les, počet druhů i jedinců v rozpadajícím se lese postupně klesá. V zimě tu leží vysoká vrstva sněhu, takže převládají ptáci obývající koruny stromů (např. sýkora uhelníček, králíček obecný, čížek lesní, křivka obecná), kteří pak z odumírajícího porostu mizí. Zajímavé je, že v semenném roce výrazně stoupá počet ptáků i v suchém lese. Stačí i několik přeživších plodících stromů, aby ptáky přitáhly. Na modelové ploše v Bavorském lese zjistili v roce s výjimečnou úrodou semen v hnízdní době i v zimě vůbec nejvyšší hodnoty počtu druhů i jedinců za celé hodnocené období.

Zatímco v bezzásahových horských smrčinách po větrné kalamitě a následné gradaci kůrovce probíhají změny ve společenstvu ptáků pozvolna, na asanovaných kalamitních plochách jsou tyto změny náhlé, s rychlou změnou druhového spektra. Jako velice vhodná modelová plocha se ukázal lesní celek Knížecího stolce a Lysé, nejvyšších vrcholů ve vojenském újezdu Boletice, který byl v roce 2007 silně poškozen orkánem Kyrill. Po rychlém zpracování kalamitního dřeva tu vznikly rozsáhlé holiny (největší 40 ha), které byly okamžitě osázeny. Oproti období před orkánem (2004-2006) bylo v letech 2008 a 2009 ve zkoumaném území zaznamenáno 19 nových druhů, zatímco jen 6 druhů zmizelo. Druhy souvislých lesů ztratily na velkých plochách své prostředí a na jejich místo nastoupily druhy pasek a lesních okrajů (např. linduška lesní, rehek zahradní) a druhy otevřené krajiny (např. linduška luční, pěnice hnědokřídlá, ťuhýk obecný). Potvrdilo se rovněž, že ponechání i málo kvalitních výstavků a jednotlivých suchých kmenů přispívá významně ke zvýšení pestrosti ptačího společenstva. Nově vzniklé společenstvo tu však nebude mít dlouhého trvání. S odrůstáním výsadeb druhy pasek a otevřené krajiny postupně zmizí a nahradí je na desítky let chudá společenstva mladých stadií lesa.

Zničil kůrovec prostředí tetřeva?

Naopak, změny struktury horské smrčiny vyvolané větrnými kalamitami a kůrovcem tetřevovi prospívají. Tam, kde je dnes údajně prostředí tetřeva zničeno, tam jeho stavy v posledních letech narostly. Zatímco v roce 1990 bylo v oblasti české Šumavy evidováno 105 tetřevů, současný stav již překročil hranici 250 ptáků. Populace v celém pohoří, tj. na české i bavorské straně, je odhadnuta na 450-480 jedinců, z toho 300-350 ptáků v obou národních parcích. Téměř všichni tetřevi obývají polohy nad 1 100 m. Vyskytují se ve vyšším počtu i uvnitř velkých ploch „mrtvého“ lesa. Důležitá je tu přítomnost vývratů, tlejícího dřeva, skupin zmlazení i několik metrů vysokých smrků. Podle nově uveřejněné analýzy je pro tetřevy vhodných jen 17 % rozlohy obou národních parků. Proto je důležité, aby oba parky společně pokračovaly v soustavném monitoringu, který by mimo jiné přinesl data potřebná pro modelování dalšího vývoje populace tetřeva, a podnikaly kroky pro zachování tohoto druhu, který je chloubou Šumavy. Případná opatření proti kůrovci musí respektovat přítomnost druhu a nesmí být prováděna necitlivě, jak jsme toho byli svědky v roce 2011. V národním parku by také neměly mít místo pletivové oplocenky na ochranu výsadeb, protože při kolizích s nimi, jak dokládají zkušenosti ze zahraničí, může uhynout značný počet tetřevů.

A co dodat na závěr? Je třeba opustit praxi uveřejňování nepodložených a účelově zkreslených informací, a to nejen o ptácích. Naopak je nezbytné urychleně se vrátit k zásadám odborné diskuse a obnovit vzájemnou důvěru. Ornitologové jsou k tomu připraveni.


RNDr. Jan Hora (1945) - zoolog, t.č. v důchodu, člen České společnosti ornitologické, výzkumu ptáků Šumavy se věnuje od roku 1984, jh.ah(zavináč)centrum.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu