Všechna foto autor. Kresba Jiřík

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Lesní mateřské školy. Nový rozměr občanské iniciativy


Václav Uzel, č. 4/2012, str. 24-25
V posledních letech zaznamenáváme nebývale rychlý rozvoj lesních mateřských škol. Zatímco v roce 2009 se u nás otevřely tři (celkem tak byly v republice čtyři), v letošním roce Asociace lesních mateřských škol zaznamenala na čtyřicet podobných občanských iniciativ.

V lesní mateřské škole se nechodí jen do lesa

Čím je rychlý rozvoj dán? Nepochybně ho ovlivňují dvě základní věci: Dětí je více, než dokážou mateřské školy přijmout, a čím dál víc rodičů vyhledává nové možnosti. Vznik lesní mateřské školy se přitom zdá snadným řešením a v ojedinělých případech snadný i je. Co tedy lesní mateřská škola znamená?

Název byl přejat ze zahraničí, kde se používá přívlastek „lesní“ (forest kindergarten, Waldkindergarten), les samotný však není podmínkou. Většina času ve školce probíhá venku, počasí se přizpůsobuje vhodné oblečení. Zázemí tvoří přístřeší, které musí být v chladném období vytopitelné (srub, jurta, zateplená maringotka). Obvyklý počet dětí ve skupině je patnáct se dvěma pedagogickými pracovníky. U nás se často lesní mateřské školy volně inspirují alternativními pedagogickými směry (Waldorfská, Montessori, Začít spolu).

Proč je pro děti pravidelný pobyt v přírodě potřebný

Zejména zvyšuje jejich zdravotní odolnost. Je zaznamenán nižší výskyt alergií, astmatu, nižší nemocnost i v pozdějším věku u těch, kteří za útlého dětství byli zvyklí celý den trávit venku. Klacek, stébla trávy, listí, kamínky apod. jsou lepší než mnohé koupené hračky, které bombardují smysly zvuky a blikáním. Nehotové a jednoduché předměty rozvíjejí u dětí fantazii a práce s nimi tvořivost. Dospělí většinou už neumí vnímat prosté dřevěné kostky jako vyparáděný dům. Děti vidí dokonce i muškáty v oknech a popíší barvu okenic. Výzkum ukázal, že čím vyšší míra fantazie u jedince je, tím nižší je jeho neurotičnost. Fantazie se přitom vyvíjí ve věku předškolním. Příroda ve srovnání s uzavřeným životem v budovách poskytuje nesrovnatelné podmínky pro zdravý duševní vývoj. Otevřenost prostoru nevyvolává v dětech touhu po bourání zdí a hranic, kterou společensky vnímáme jako agresi. Není divu, že děti z lesních mateřských škol dosahují na základní škole lepších výsledků.

Opakovaný pobyt dětí ve známém prostředí umožňuje sledování vlivů počasí, ročních období, dne a noci, naučí je mnohé z toho, co by se jinak musely brzo učit ve škole, mimochodem také pozornosti a trpělivosti.

Jak si vybrat

Rodiče se často ptají, jak se pozná dobrá lesní mateřská škola. Důležité je, aby rodič věděl, proč se vlastně o lesní mateřské školy zajímá, co od nich požaduje a zda mu to ta či ona škola může nabídnout. Základními želízky v ohni jsou prostředí a vychovatelé. Pedagogů je v lesní mateřské škole v poměru k dětem zhruba čtyřikrát víc než v klasické mateřské škole. Proto je jejich vliv na děti ještě zásadnější a proto mají více prostoru pro osobní prožitek s každým dítětem. Svět školy a svět rodiny by měl být pro dítě v co největším souladu. Neměly by tu platit protichůdné hodnoty, zásady a pravidla. Rodiče by si s pedagogy měli rozumět po hodnotové i osobní stránce.

Děti tráví ve venkovním prostředí většinu času. Má na ně tedy větší vliv než okolí klasické mateřské školy, kde se tráví procházkou méně času. Můžeme hodnotit jeho čistotu (pozor i na hlukové znečištění), estetiku, bezpečnost a pestrost. Podnětné prostředí s rozumnou koncentrací prvků, které mohou děti bez ostychu využívat, napomáhá jejich rozvoji. Padlé kmeny, potok, louka, les (nejlépe s různě starými stromy různých druhů), skalky, kameny, různé povrchy, přírodní skluzavky, blátiště… Příroda nabízí nekonečnou paletu, záleží na možnostech dané školky. Vývoj dětí po duševní stránce přímo souvisí s jejich vybitím po stránce tělesné. Proto je lepší volný prostor s různými podněty, mezi nimiž mohou děti volně pobíhat a dle svých zájmů je bezstarostně zkoumat.

Jako zastřešující vnímám úroveň spolupráce školky a rodičů. Lesní mateřské školy vznikají spíše z potřeb rodičů a stojí za to o jejich až komunitní souznění pečovat i nadále. Dostatečná informovanost rodičů a pedagogů, společná tvůrčí činnost jak v podobě hmotné, tak hodnotové a otevřenost a upřímnost napomáhají harmonii světa rodiny a světa školky.

Co je potřeba

Pokud nemáme ve svém okolí lesní mateřskou školu a cítíme-li se na to, můžeme pomoci jejímu vzniku. Ačkoli je to právně poměrně jednoduché, uskutečnění není vůbec snadné. Na začátku je potřeba si ujasnit, pro koho by měla být a co by komu měla přinést. Nejsnazší je přidat se k lidem, kteří už něco podobného podnikají. Nepostradatelné jsou zkušenosti se skupinkou dětí a s dětmi předškolními zvlášť, jistota v sobě a dobrá znalost přírody, zejména dovednost šetrného pobytu v ní. Takových pedagogických pracovníků je žalostně málo. Lidé, kteří se pedagogické činnosti odváží, se často učí za běhu a to je škoda.

Z hlediska prostředí školky je neodmyslitelnou podmínkou snadný přístup do přirozeného přírodního terénu. Doporučeno je vědomí majitelů pozemků, které jsou častěji navštěvovány, a písemný souhlas majitelů pozemků, kde se trvale pobývá. Možnost využít přístřeší, které lze snadno a rychle vytopit, považuji u delších celoročních pobytů venku za předpoklad.

Lesní mateřské školy u nás nemají statut mateřské školy, a proto jsou formálně nazývány lesními kluby apod. Právně jsou volnočasovým klubem podobně jako mateřská centra či kroužky. Přináší to větší volnost, a tím pádem potřebu pružnosti a vynalézavosti od tvůrců školky a sdílení zkušeností, ale i větší obezřetnosti a zdravého selského rozumu. První kroky nových iniciativ přirozeně vedou za úspěšnými lesními mateřskými školami. Jejich asociace nabízí rady zkušených zakládajících pedagogů.

Je otázkou, zda je státem garantovaný vzdělávací systém skutečně jediný správný. Stát například zvyšuje nároky na vzdělání učitelek v mateřských školách, za běžné je považováno vysokoškolské studium, zatímco šikovné maminky vedou lesní mateřské školy s nemenším úspěchem. Pojedeme po dvou kolejích?


Tak to vidí děti

Otázku Co se ti dnes líbilo? děti v lesní mateřské škole dostávají každý den a společně zážitky sdílejí, třeba takto:

Mně se dneska líbilo, jak jsme se s Martínkem bahnili a jedli čokoládovou zmrzlinku (pozn.: hra s blátem).
Mně se dneska líbilo prozkoumávání potůčku.
Mně se líbil fialový zvoneček, jak jsme ho poslouchali, jestli zvoní.
Mně se líbilo, že jsme mohli chodit bosky.
Mně se dneska líbil pařez.
Mně se dnes líbilo, jak jsme si dnes hráli na tygry.
Mně se líbilo, jak jsme si stavěli chýši v lese.
Mně se líbilo, jak jsme si hráli na kačenky v potůčku.
Mně se líbilo, jak jsme si dělali zmrzlinu z bahýnka.
Mně se dneska líbila moje svačinka.


Bc. Václav Uzel, DiS., (1982) vystudoval pedagogiku na Masarykově univerzitě, s každodenním pobytem dětí v přírodě za každého počasí se seznámil na studiích ve Švédsku. Stál u vzniku Lesního rodinného klubu na Tišnovsku a pomáhal u projektu MŠMT integrované lesní třídy na Středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr, letos se podílí na otevření Lesní mateřské školy Dobroděj na Kaprálově mlýně u Brna, Vasek(zavináč)lmsdobrodej.cz

 
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu