Čtení na tyto dny

Pohyb

Je také únava
teprve tisíciletého jazyka
(mé řeči)

Je také únava
teprve dvousetletých stromů
(mé ulice)

Louka navečer povadla —

Už dlouho nepršelo
a neozval se cvrček
(má duše)

Auta na vzdálené dálnici
svítí  Třou si
pneumatiky o asfalt

ropný derivát
o ropný derivát
a ropný derivát

je žene

(František Schildberger)

 

Kompostování


Světlana Vlašínová, č. 3/2007, str. 28

Založení kompostu

Pouhá hromada nám nevytvoří dobrý kompost. Aby rozklad probíhal co nejlépe, musí být kompost více než metr široký. Optimální je 1,5-2 metry. Výška by neměla být menší než 1 metr. Délka libovolná, podle množství organické hmoty.

Založení kompostu ve velkém provozu závisí na volném prostoru. Při zakládání kompostu u malých farem či domácností bychom měli dodržet následující: umístění v částečně zastíněném rohu zahrady, vhodné v blízkosti druhů dřevin, jako je bez černý, líska, bříza a olše, které poskytují jednak stín a jednak svými kořenovými výměšky podporují život půdních organismů. Také by měl být založen na holé zemi, a ne na betonové podložce či fólii, aby byl zajištěn kontakt s půdními organismy a během zimy se např. žížaly mohly schovat hlouběji.

Základní podmínky kompostování

  1. poměr živin uhlíku a dusíku C: N = 30 : 1
  2. optimální vlhkost (v sušších oblastech zalévat, ve vlhčích chránit před přemokřením)
  3. 10% podíl zeminy
  4. udržování aerobních podmínek (jednou za čas kompost překopat - záleží na venkovní teplotě a vlhkosti, jak často)
  5. po 6-8 týdnech procesu zkontrolovat kvalitu kompostu

Podle následujících údajů lze kombinovat různé příměsi kompostu, aby byl splněn potřebný poměr C : N = 30 : 1.

Poměr C : N u kompostovaných látek

  • Piliny              500 : 1
  • Papír              350 : 1
  • Kůra               120 : 1
  • Sláma              80 : 1
  • Listí                 50 : 1
  • Hovězí hnůj      25 : 1
  • Tráva              20 : 1
  • Močůvka            2 : 1

A jak to vlastně v takovém kompostu chodí?

Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 stupňů. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C. Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, kterých je stále ještě dostatek. Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu, a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Kromě toho mají příznivý vliv na vytvoření drobtovité struktury kompostu.

Ihned poté, co kompost zchladnul, osídlují ho drobní živočichové - svinky, hlístice, stonožky, chvostoskoci, žížaly a spousta jiných živočichů, kteří se živí právě půdními bakteriemi a opět se podílejí na rozkladu organických látek.

Zralost kompostu

  • Po 2-3 měsících zrání kompostu (založeného samozřejmě v teplém období, protože v zimě rozkladné procesy neprobíhají) se dá napůl zetlelý kompost využít na mulčování. V tuto dobu je kompost velmi aktivní a obsahuje mnoho živin.
  • Zralý kompost je připraven po devíti (přes zimní období až po dvanácti) měsících.
  • Kompost starší než jeden rok pomalu mineralizuje, takže organické látky se opět mění na anorganické, což u kompostu není žádoucí.

A co možná nevíte?

Všeobecně platí ekologický zákon, podle něhož ta část rostliny, kterou určitý živočišný druh upřednostňuje jako potravu, je také výkaly tohoto druhu zvířat nejvíce podporována v růstu a vývoji.

Prasata se s oblibou živí hlízami a kořínky, které vyrývají svými rypáky. Není proto divu, že jejich na draslík bohatý hnůj (je-li zkompostován) jde k duhu především kořenovým plodinám - celeru, pórku, bramborám či řepě.

Kůň, který je původně stepním zvířetem, se živí suchou stonkovitou stravou, jeho hnůj podporuje tvorbu stonků a listů. Těžkou a jílovitou půdu dokáže krásně zkypřit a zlehčit. Koňský hnůj, obsahující hodně čpavku, se během svého rozkladu zahřívá, a to na velmi dlouhou dobu, což je vlastnost, která jej činí vhodným pro pařeniště na předpěstování.

Králičí hnůj je stejně jako hnůj koňský hnojem lehkým, suchým a bohatým na čpavek. Na zahrádce podporuje především růst listů a stonků.

Ovce a kozy, které rády žerou bylinky, křoví a olistěné větve, dávají hnůj, který se obzvlášť hodí k tomu, aby zlepšil kvalitu a aroma plodů, olejnin a bylinek. Všechny rostliny obsahující oleje, jako je hořčice, konopí, len a mák, i rostliny bohaté na éterické oleje a alkaloidy, jako jsou léčivky, získávají při ošetření kompostem z hnoje těchto druhů zvířat na kvalitě.

Ptáci obecně a především slepice nacházejí svou obživu na horní části rostliny, vyzobávají semena z vršku rostliny anebo je vyhrabávají i s červy ze země. Jejich hnůj je bohatý na fosfor a obsahuje růstové látky (auxiny), což rostliny podněcuje k tvorbě květů a plodů. Většinou se používá zákvas z tohoto hnoje s přídavkem na uhlík bohatého materiálu (např. sláma). Používá se na hnojení všech rostlin přinášejících květy, plody a semena.

Vše výše popsané platí pro bioodpad z domácností, tzv. komunální bioodpad, který je různorodý. U kompostování těchto bioodpadů je možné rozlišovat tyto typy:

  • Domovní kompostování probíhá buď na zahrádkách např. v zahradních kompostérech, nebo na balkonech v balkonových vermikompostérech.
  • Komunitní kompostování může být prováděno např. pro skupinu domů, jeden či dva panelové domy, zahrádkářskou kolonii apod.
  • Komunální kompostování zpracovává bioodpad sbíraný z větší oblasti, než je tomu u komunitního kompostování, a to obvykle na komerční bázi.

Patří do kompostu                          Nepatří do kompostu


zbytky ovoce, zeleniny a květin        zbytky masa, kosti
                                                    (přitahují psy a kočky a myši)

kousky dřeva, popel ze dřeva          popel z uhlí

tráva (neošetřená herbicidy), listí,     kořenící plevelné rostliny, chorobou
stonky a drobnější větve                  napadené rostliny,  thuja, vratič, pelyněk
                                                    (mohou brzdit mikrobiální pochody)

znečištěný papír                             barevné tiskopisy (některé barvy
(čistý papír je lepší recyklovat)         obsahují těžké kovy)

trus býložravých domácích zvířat      čisticí prostředky, chemikálie, barvy,
(králíci, slepice, skot)                     ředidla, léky atd.

čajové sáčky, káva, malá                plasty, porcelán, sklo
množství zbytků jídla

v malém množství i peří, vlasy a      sáčky od vysavačů
slupky od citrusů a banánů              (mohou obsahovat těžké kovy)


Světlana Vlašínová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu