Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Začátkem tohoto roku napsal Martin Mach do Ekolistu článek Vložky pro ekoložky. Sympatické je, že se tohoto tématu ujal muž. Jedná se o spotřebitelské téma velmi blízké nakupování a výběru dětských plenek, tedy zboží, které je pro maminky až na výjimky nepostradatelné. Se stejnou obvyklostí se setkáme i v případě nákupu a výběru menstruačních vložek. Vše směřuje k ženám, a přesto „vykopl“ muž, tak díky mu za to.
Ačkoliv v ekologické poradně i v osobním životě toto spotřebitelské téma řeším zřídka, nabídka alternativních výrobků jak v obchodech (zpravidla se zdravou výživou, nikoliv drogeriích, jak by se dalo očekávat), tak i na internetu naznačuje, že žena o svých každoměsíčních nezbytnostech mnoho nemluví, ale přemýšlí, vybírá a nakupuje.
Co rozhoduje?
Chceme se hýčkat jako v bavlnce, za pohodlí (ne)šetřit, mít více času, vytvářet méně odpadu, používat materiály šetrné k přírodě a být in? Podle čeho se rozhodujeme? Potřebujeme se cítit bezpečně, čisťounce, zdravě? Na otázky nám mohou odpovědět reklamní letáčky a televizní spoty. My jsme se však rozhodly zeptat se „ekoložek“. Sestavily jsme dotazník, který nám posloužil ke kvalitativnímu výzkumu. Elektronická verze dotazníku se brzičko vymkla z okruhu ekoložek a vyplněné odpovědi nám přicházely i z míst, která nejsou baštami uvědomělého spotřebitelství. Původní obavy z překračování intimity se ukázaly jako mylné. Ženy si chtějí povídat, přemýšlet a vybírat.
A co jsme zjistily?
Dotazníky se nám vrátily od 30 žen, z toho 12 z nich má děti. Tři z nich používají látkové vložky, jedna pohárek a ostatní jednorázové vložky. Více než polovina oslovených používá tampony, jedna specifikovala tampony z biobavlny. Jedenáct žen pratelné vložky zná, ale nepoužívá, 13 žen tuto možnost nezná. Jedna z maminek používá kompostovatelné dětské plenky, 8 maminek plenky bavlněné.
Devět žen, které používají vložky jednorázové, je chtějí přestat používat nebo je kombinovat s pratelnými vložkami, 10 žen o změně ještě neuvažovalo, 7 žen by si látkové vložky podle návodu ušilo.
Nejméně ženy uvažují při nákupu o obalu výrobku a výrobci. Za rozhodující považují ženy savost, přilnavost ke spodnímu prádlu, materiál, tloušťku, viditelnost a křidélka. Cena přichází na řadu až po těchto vlastnostech. Největšími překážkami při rozhodování, zda látkové vložky začít využívat, uvedly ženy tyto:
Hromada odpadu
Na výrobu vložek a tamponů se používá papír, buničina, bavlna, ale také umělé hmoty a chemické látky v podobě parfémů a gelujících látek a bělidel (to je informace nejen pro 75 % dotázaných žen, které složení neznaly nebo jen tušily). Obaly jsou zpravidla plastové. Použité vložky a tampony končí ve směsném odpadu. Nedají se recyklovat, prostě se použijí, vyhodí a pořídí nové. 80 % dotázaných uvedlo, že mají cyklus 11-13 do roka. Předpokládejme, že tedy 12× spotřebujeme během 5-8 dní trvání cyklu 18 kusů vložek. Vyjde nám hromádka 216 kousků vložek na jednu ženu ročně (2,16 kg odpadu). V Česku ke konci roku 2005 bylo 3 170 860 žen ve věku 12-55 let včetně. Teoreticky pak Češky vloni vyprodukovaly 6 849 058 kg komunálního odpadu.
Máme na výběr?
Hana Chalupská, Jana Jerglová a ROSA