Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Co přilétá s husami


Vlasta Škorpíková, č. 5/2012, str. 28-29
Hromadný odlet husího hejna je nevšedním zážitkem. Foto Zdeněk Tunka
Hromadný odlet husího hejna je nevšedním zážitkem. Foto Zdeněk Tunka

Vstup do Evropské unie nám přinesl kromě nových práv i nové povinnosti. Jednou z nich bylo vyhlášení lokalit významných z hlediska ochrany přírody, které spoluvytvářejí celoevropskou soustavu přírodně cenných území Natura 2000. Dělí se na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Mezi nejvýznamnější jihomoravské ptačí oblasti patří Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Jsou zde (mj.) chráněny husa velká, která tu i hnízdí, a husy běločelá a polní, které se objevují v době tahu a za příznivých podmínek tady zimují.

Střední neboli Věstonická nádrž poskytuje husám bezpečné útočiště, kde nocují a kam zalétají přes den se napít. Potřebují alespoň nějaké nezamrzlé plochy, aby měly přístup k vodě. Za potravou se rozletují do širokého okolí, na začátku zimy ji hledají spíše na strništích po kukuřici, později na polích osetých ozimy. Když pole překryje sníh, husy se k potravě nedostanou a nezbude jim, než změnit zimoviště. Ve středoevropském prostoru mají více možností, přelety mezi jižní Moravou, jihozápadním Slovenskem a Neziderským jezerem v rakouském Burgenlandu jsou časté.

Letošní zima

Zima 2011/12 byla svým průběhem výjimečná. Skoro až do konce ledna se teploty pohybovaly nad nulou či jen mírně pod ní, poté uhodily silné mrazy a většina vodních ploch včetně řek zamrzla. V nížinách tento zvrat nedoprovázelo silnější sněžení, takže pole zůstala přístupná. Severské husy tedy neměly motivaci příznivé prostředí střední nádrže opouštět. Od začátku listopadu jich postupně přibývalo až do 30 tisíc v polovině ledna. Tehdy skončila doba lovu, v průběhu dalšího týdne se počet hus zvýšil na více než dvojnásobek - 80 tisíc jedinců.

Působivé ranní rozlety, kdy tisíce hus opouštějí nocoviště a vydávají se na pastvu, lákaly ornitology a milovníky přírody během celého února. Téměř sto procent hejn tvořily husy běločelé, jen v malých počtech byly zaznamenávány husy velké a polní. Odborníky velmi potěšila fotografie zachycující světově ohroženou husu malou. V záplavě hus na polích se několikrát podařilo najít i další ohrožený druh vrubozobých - bernešku rudokrkou, kterých tu tentokrát zimovalo rekordních 17 jedinců. Berneška bělolící byla zaznamenána jediná. Tolik hus zimovalo na střední nádrži naposled v zimě 1993/94, odhad byl až sto tisíc. Tehdy však silně převládaly husy polní. V dalších letech počty nepřesáhly 30 tisíc, postupně se měnilo druhové zastoupení.

Ochrana hus

Vyhlášení ptačí oblasti však neznamená jen radost z pozorování hus, ale také péči o vhodné podmínky k jejich přezimování (u husy velké i hnízdění). Legislativně je chráněna jen vodní plocha, kde nocují a odpočívají. Jihomoravský kraj již pět let hradí studii, která by měla upřesnit hranice oblasti, kterou husy potravně využívají. V hrubých obrysech zahrnuje krajinu mezi Hostěradicemi, Velkými Bílovicemi, Drnholcem a Žabčicemi.

Udržet zemědělský charakter vymezeného území bude pro budoucnost hus zimujících na jižní Moravě zásadní. Hrozbu představuje především zábor orné půdy pro fotovoltaické elektrárny, bytovou, rekreační, průmyslovou i zemědělskou výstavbu, ale i zakládání sadů a vinic. Velmi rušivý vliv mají větrné elektrárny, protože husy se okolí do 500 m od nich vyhýbají, navíc jsou pro ně i migrační bariérou. Přímo v ptačí oblasti se dlouhodobě daří všechny rušivé aktivity posouvat do období, kdy místní ptáci již vyhnízdili a zimující tu ještě nejsou. Jediným negativním faktorem tak zůstává lov.

Mohou husy škodit?

A jak se na husy dívají vlastníci a uživatelé polí? Pokud je hus málo a nezdrží se déle než pár týdnů, výrazně nevadí. Když se však v oblasti vyskytují desítky tisíc hus minimálně dva měsíce, lze jejich oblíbená pole snadno poznat. Kromě zeleného pruhu kolem silnic a větrolamů, do jejichž blízkosti se husy neodvažují, působí zbytek plochy jako poušť. První dojem však může být mylný. Pokud husy část porostu v době před příchodem mrazů vytrhaly či zašlapaly, zbylá část se dokáže díky zvýšenému odnožování obnovit. Svoji roli může sehrát také pohnojení husím trusem. V tomto roce opět nastala situace, kdy je příležitost případné škody způsobené husami objektivně vyhodnotit a nekonečné diskuse na toto téma usměrnit. Prokáže-li se, že uživatelům pozemků vznikají újmy, měli by obdržet přiměřenou náhradu. V našich zákonech sice taková možnost zatím zakotvena není, ale obdobné případy, kdy státem chránění živočichové způsobují škody, řešit umíme. Bude-li společenská poptávka doložena přesvědčivými, objektivně získanými čísly, lze se touto cestu vydat.

Husy nám přinášejí řadu starostí. Na druhé straně, a snad tento přístup převažuje, jsou i zdrojem radosti a velkých zážitků. Když se z promrzlého pole zvedne téměř najednou hejno několika tisíc velkých ptáků a vydají se nízko nad našimi hlavami k nejbližší vodě, aby se napily, je to úžasná podívaná. Člověk zůstane na chvíli zasažen tou vlnou energie a životní síly, snad mu dokonce na mysl přijdou i tak nemoderní slova jako pokora a úcta. A to se v dnešním světě, kdy jsme přehlceni příběhy, obrazy i zvuky, počítá.

Vlasta Škorpíková
ornitoložka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu