Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Co přilétá s husami


Vlasta Škorpíková, č. 5/2012, str. 28-29
Hromadný odlet husího hejna je nevšedním zážitkem. Foto Zdeněk Tunka
Hromadný odlet husího hejna je nevšedním zážitkem. Foto Zdeněk Tunka

Vstup do Evropské unie nám přinesl kromě nových práv i nové povinnosti. Jednou z nich bylo vyhlášení lokalit významných z hlediska ochrany přírody, které spoluvytvářejí celoevropskou soustavu přírodně cenných území Natura 2000. Dělí se na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Mezi nejvýznamnější jihomoravské ptačí oblasti patří Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Jsou zde (mj.) chráněny husa velká, která tu i hnízdí, a husy běločelá a polní, které se objevují v době tahu a za příznivých podmínek tady zimují.

Střední neboli Věstonická nádrž poskytuje husám bezpečné útočiště, kde nocují a kam zalétají přes den se napít. Potřebují alespoň nějaké nezamrzlé plochy, aby měly přístup k vodě. Za potravou se rozletují do širokého okolí, na začátku zimy ji hledají spíše na strništích po kukuřici, později na polích osetých ozimy. Když pole překryje sníh, husy se k potravě nedostanou a nezbude jim, než změnit zimoviště. Ve středoevropském prostoru mají více možností, přelety mezi jižní Moravou, jihozápadním Slovenskem a Neziderským jezerem v rakouském Burgenlandu jsou časté.

Letošní zima

Zima 2011/12 byla svým průběhem výjimečná. Skoro až do konce ledna se teploty pohybovaly nad nulou či jen mírně pod ní, poté uhodily silné mrazy a většina vodních ploch včetně řek zamrzla. V nížinách tento zvrat nedoprovázelo silnější sněžení, takže pole zůstala přístupná. Severské husy tedy neměly motivaci příznivé prostředí střední nádrže opouštět. Od začátku listopadu jich postupně přibývalo až do 30 tisíc v polovině ledna. Tehdy skončila doba lovu, v průběhu dalšího týdne se počet hus zvýšil na více než dvojnásobek - 80 tisíc jedinců.

Působivé ranní rozlety, kdy tisíce hus opouštějí nocoviště a vydávají se na pastvu, lákaly ornitology a milovníky přírody během celého února. Téměř sto procent hejn tvořily husy běločelé, jen v malých počtech byly zaznamenávány husy velké a polní. Odborníky velmi potěšila fotografie zachycující světově ohroženou husu malou. V záplavě hus na polích se několikrát podařilo najít i další ohrožený druh vrubozobých - bernešku rudokrkou, kterých tu tentokrát zimovalo rekordních 17 jedinců. Berneška bělolící byla zaznamenána jediná. Tolik hus zimovalo na střední nádrži naposled v zimě 1993/94, odhad byl až sto tisíc. Tehdy však silně převládaly husy polní. V dalších letech počty nepřesáhly 30 tisíc, postupně se měnilo druhové zastoupení.

Ochrana hus

Vyhlášení ptačí oblasti však neznamená jen radost z pozorování hus, ale také péči o vhodné podmínky k jejich přezimování (u husy velké i hnízdění). Legislativně je chráněna jen vodní plocha, kde nocují a odpočívají. Jihomoravský kraj již pět let hradí studii, která by měla upřesnit hranice oblasti, kterou husy potravně využívají. V hrubých obrysech zahrnuje krajinu mezi Hostěradicemi, Velkými Bílovicemi, Drnholcem a Žabčicemi.

Udržet zemědělský charakter vymezeného území bude pro budoucnost hus zimujících na jižní Moravě zásadní. Hrozbu představuje především zábor orné půdy pro fotovoltaické elektrárny, bytovou, rekreační, průmyslovou i zemědělskou výstavbu, ale i zakládání sadů a vinic. Velmi rušivý vliv mají větrné elektrárny, protože husy se okolí do 500 m od nich vyhýbají, navíc jsou pro ně i migrační bariérou. Přímo v ptačí oblasti se dlouhodobě daří všechny rušivé aktivity posouvat do období, kdy místní ptáci již vyhnízdili a zimující tu ještě nejsou. Jediným negativním faktorem tak zůstává lov.

Mohou husy škodit?

A jak se na husy dívají vlastníci a uživatelé polí? Pokud je hus málo a nezdrží se déle než pár týdnů, výrazně nevadí. Když se však v oblasti vyskytují desítky tisíc hus minimálně dva měsíce, lze jejich oblíbená pole snadno poznat. Kromě zeleného pruhu kolem silnic a větrolamů, do jejichž blízkosti se husy neodvažují, působí zbytek plochy jako poušť. První dojem však může být mylný. Pokud husy část porostu v době před příchodem mrazů vytrhaly či zašlapaly, zbylá část se dokáže díky zvýšenému odnožování obnovit. Svoji roli může sehrát také pohnojení husím trusem. V tomto roce opět nastala situace, kdy je příležitost případné škody způsobené husami objektivně vyhodnotit a nekonečné diskuse na toto téma usměrnit. Prokáže-li se, že uživatelům pozemků vznikají újmy, měli by obdržet přiměřenou náhradu. V našich zákonech sice taková možnost zatím zakotvena není, ale obdobné případy, kdy státem chránění živočichové způsobují škody, řešit umíme. Bude-li společenská poptávka doložena přesvědčivými, objektivně získanými čísly, lze se touto cestu vydat.

Husy nám přinášejí řadu starostí. Na druhé straně, a snad tento přístup převažuje, jsou i zdrojem radosti a velkých zážitků. Když se z promrzlého pole zvedne téměř najednou hejno několika tisíc velkých ptáků a vydají se nízko nad našimi hlavami k nejbližší vodě, aby se napily, je to úžasná podívaná. Člověk zůstane na chvíli zasažen tou vlnou energie a životní síly, snad mu dokonce na mysl přijdou i tak nemoderní slova jako pokora a úcta. A to se v dnešním světě, kdy jsme přehlceni příběhy, obrazy i zvuky, počítá.

Vlasta Škorpíková
ornitoložka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu